Takže shrnu pár poznatků:

Tužková není baterie, tužkový je monočlánek (AA). Ještě lze použít toto označení (ale musí z kontextu být jasné o co jde – třeba bylo zmíněno dříve) pro mikrotužkový člának (AAA)

Předmět z dotazu je baterie rozměrově menší než mikrotužka (10,22 × 28,5 vs 10,5 × 44,5)

A ano, rozdíl je zejména ve výdrži a pak také v maximální proudové zatižitelnosti (a vnitřním odporu atd…)

Stará tužková dával do zkratu kolem 6A. Běžný olověný automobilový akumulátor je schopen dodávat do zátěže řádově 400A. Kolik dá tahle miniaturní baterie je ve hvězdách.

Výkonová kapacita by měla být udávána ve Wh, ale zpravidla bývá udávána v Ah. Olověný akumulátor mívá řekněme 45Ah, AAA NiMH aku vyberu řekněme 1Ah, ta miniatura 0,055Ah – když to přepočtu na Wh podle jmenovitého napětí (nepřesné) pak máme v řadě: 540Wh, 1.2Wh, 0,66Wh (bacha první jsou akumulátory, tohle je primární článek – akumulátory jsou v této disciplíně typicky o něco slabší)

Kepler: „Za baterii se považuje několik článku v sérii, jinak je to monočlánek.“
To pravda je a není. Jak jsem se nedávno dověděl, definice baterie zní tak, že se za ni považuje i monočlánek, je li opatřen prvky nezbytnými pro běžné „zákaznické“ použití, tj hlavně izolačním obalem s eiketou a označením a vývody ve formě alespoň pólů.

http://www.bat­tex.info/herme­ticke-akumulatory/povery-a-myty-o-hermetickych-akumulatorech/nes­pravne-pouzivani-nekterych-terminu/clanek-baterie

To že si někdo takovou informaci dá do svého slovničku ještě nemusí znamenat, že je to světově uznaná definice.
WIKI:
„Baterie je skupina stejných předmětů, které vystupují jako jeden celek.“. Skupina jednoho článku je pro mně poněkud… nepřijatelná. (přestože v některých disciplinách může jedinec tvořit skupinu, třeba v teorii grafů může být les o jednom stromu, v běžné řeči se to tak nepoužívá)

Tak jest. Velmi výstižně řečeno. Ani odpověď Edisona není úplně v pořádku. Myslím to s tím výkonem, protože P = U² / R. Obecně vzato, stejné množství práce mohu vykonat v kratší době (s vyšším výkonem), nebo za delší dobu(s nižším výkonem). Platí to i pro elektrické zdroje.

orwell: Základ je P=U*I, P=U²/R je odvozenej a pokud budu mít řízenou zátěž pro konstantní vybíjecí proud, nebo používat nelineární přirozenou zátěž, pak je pro mně hodnota R zjistitelná jen okamžitým odečtem U a I.

A bacha, v celé téhle diskusi obávám se trochu narážíme na význam slov „výkon“ a „kapacita“. Zatímco elektrický výkon a elektrická kapacita jsou jasně definovány jako základní fyzikální jednotky máme tu další veličiny označitelné těmito slovy a v kontextu i lépe vystihující požadované charakteristiky.
Takže tentokrát nebrat prosím jako nějaký zásadní nesouhlas s něčím, jen upozornění že se tu můžeme (a pravděpodobně to i děláme) hádat s odpuštěním o ho..ě.

Jenže zásadní je právě to R. Což u baterie je podstatně větší, než u článku… 😁 Takže… moje odpověď JE naprosto v souladu s fyzikou.

Pokud máš na mysli vnitřní odpor baterie Ri, tak je samozřejmě větší, než u jednoho článku, ale já mám na mysli odpor ZATĚŽOVACÍ Rz! Aby tohle porovnání mělo smysl, je třeba nechat vybíjet např. jeden článek do vyčerpání kapacity do rezistoru o sejném odporu, jako baterii s více články (v sérii). Spočítej si výkon v jednom a v druhém případě. Vnitřní odpor do toho nemusíš motat, beztak obvykle platí že Ri je podstatně menší než Rz.

To jo, ale problém je ten, jaký výkon je schopná baterie dodat. V tom hraje podstatnou roli právě Ri a ne Rz. Ne nadarmo se u startovacích baterií píše zkratový proud. A pochybuju, že ho někdy někdo měřil… ten bude taky spíš jen počítanej.

No samozřejmě, že je spočítanej. Napětí baterie naprázdno / vnitřní odpor baterie. Obojí se dá lehce změřit bez nutnosti baterii zkratovat. Mám dojem, že si přenášíš úvahy o proudu nakrátko do úvah o výkonu. Proud nakrátko Ik baterie bude dozajista shodný s Ik jednoho článku (u baterie složené ze shodných článků do série, ať už jich je, kolik chce). Stačí si uvědomit, že Rib = (n*Uo) / (n*Ri), což po vykrácení n = počet článků v baterii dává stejnou hodnotu, jako pro jeden článek. Ale u výkonu to neplatí! Zkus si to spočítat a sám si zvol dvě baterie s různým počtem článků. Jestli chceš, klidně tam udělej pomyslný zkrat, abys tam měl jenom vnitřní odpor. Stejně tě to nezachrání. Obě baterie budou mít sice stejný proud nakrátko, ale VÝKON, při vybíjení se kterým se bude mařit el. energie v baterii i v tomto případě bude vyšší u baterie s větším napětím. Myslím si, že je to logické. Výkon je dán součinem proudu a napětí, s tím nic neuděláme. Jestliže jde alespoň jedna veličina nahoru, jde výkon rovněž nahoru. Aby byl výkon (součin U*I) konstantní, musela by druhá klesat, což by v našem případě znamenalo čachrovat se zátěží tak, aby mně vyšlo to, co potřebuju. To beru jako jasnou spekulaci, kterou odmítám.

Výkon? U baterie zapojené do zkratu? Jasně nula bez ohledu nato kolik článků máš v sérii 😉

Ty jsi zase pořádně nečetl, co jsem napsal. Nepsal jsem o výkonu v zátěži rovnající se zkratu, ale „VÝKON, při vybíjení se kterým se bude mařit el. energie v baterii …“
Je přeci samozřejmé, že nemá smysl se bavit o výkonu v zátěži resp. příkonu spotřebiče, je-li zkratován či odpojen, kdy je v obou případech nulový, což je zřejmé i bez počítání. To ale neznamená, že u zkratované baterie je výkon jasně nula, bez ohledu na počet článků, jak píšeš. To by platilo u odpojené zátěže, ale ne při zkratu! V obvodu zdroj – zátěž existují výkony tři: Pz – výkon dodávaný zdrojem do zátěže, Pri – výkon na vnitřním odporu zdroje (tzv. ztrátový výkon – ohřívá zdroj) a Po – celkový výkon zdroje. Platí Po = Pz + Pri. Je-li Rz = 0, pak se celkový výkon zdroje rovná ztrátovému výkonu a je tak velký, že už větší být ani nemůže! Po = Pri = Uo² / Ri, nebo Uo*Ik, nebo Ri*Ik². Vyber si co chceš, všechno vyjde stejně. A z toho je jasné, že na počtu článků záleží a ne že ne.
Další nesmysl je tvrzení EKSOT123 v diskuzi “…ale problém je ten, jaký výkon je schopná baterie dodat. V tom hraje podstatnou roli právě Ri a ne Rz“.
Jak je obecně známo, velmi podstatnou roli hraje poměr Ri / Rz a právě při rovnosti Ri = Rz dosáhneme maximálního dosažitelného výkonu v zátěži (podmínka optimálního výkonového přizpůsobení).
Takže abych to shrnul: řazením článků do série sice kapacitu zdroje nezvýším, ale výkon ano! Přesněji řečeno, baterie s větším počtem článků je schopna dodat do zátěže větší výkon (pokud ji to umožním). Abychom se zase nehádali o volbě velikosti Rz, můžeme vyjít z podmínky optimálního výkonového přizpůsobení. Každý, kdo chce, si to může lehce ověřit výpočtem. Dost se divím, že ani v tak jednoduché a základní věci se nedokážeme shodnout.

Promiň, ale s vyjímkou topných aplikací je pro nás zajímavej jen a pouze výkon do zátěže. Ztrátovej je zajímavej jen z toho pohledu, že budu muset vymyset, jak ho uchladit.

Jen řazením článků zvýšit výkon? V tom se neshodneme… Tedy pokud zůstaneme u stejné celkové velikosti, pak maximální výkon zůstane zhruba stejný. Ať už použiju AA tužku, ve stejné velikosti řazených třeba 10 (desetinových aby to jako celek vyšlo) článků do série, nebo ve stejné velikost řazených 10 článků paralelně, maximální výkon bude zhruba stejnej – jen pro každou variantu bude maximální výkon při jinak postavené zátěži.

Ach jo. Tady pomůže už jenom strohá řeč čísel. Tedy možná, snad…
Zvolme si parametry jednoho článku:
Napětí naprázdno: Uo = 2V
Vnitřní odpor: Ri = 1Ω
Kapacita: C = 5Ah
Proud nakrátko: Ik = Uo / Ri = 2A

a sestavme si z takovýchto článků dvě různé baterie:

Baterie A – 3 články v sérii:
Napětí naprázdno: Uoa = 3*2V = 6V
Vnitřní odpor: Ria = 3*Ri = 3*1Ω = 3Ω
Kapacita: Ca = C = 5Ah

Proud nakrátko: Ika = Uoa / Ria = 6V / 3Ω = 2A

Baterie B – 6 článků v sérii:
Napětí naprázdno: Uob = 6*2V = 12V
Vnitřní odpor: Rib = 6*Ri = 6*1Ω = 6Ω
Kapacita: Cb = C = 5Ah

Proud nakrátko: Ikb = Uob / Rib = 12V / 6Ω = 2A

Při optimálním výkonovém přizpůsobení:
Baterie A
Rza = Ria = 3Ω
Proud zátěží: Iza = Uoa / (Ria + Rza) = 6 / (3 + 3) = 1A

Výkon na zátěži: Pza = Rza*Iza² = 3*1² = 3W

Baterie B
Rzb = Rib = 6Ω
Proud zátěží: Izb = Uob / (Rib + Rzb) = 12 / (6 + 6) = 1A

Výkon na zátěži: Pzb = Rzb*Izb² = 6*1² = 6W

Pokud zatížíme baterii B zátěží Rza = 3Ω bude:
Proud zátěží: Iz = Uob / (Rib + Rza) = 12 / (6 + 3) = 4/3 A

Výkon na zátěži: Pz = Rza*Iz² = 3*(4/3)^2 = 16/3 = 5,333…W

Dodatek: výkon na zátěži může být podle její velikosti v rozmezí 0 až Pzmax. Max. výkon na zátěži bude pouze při Rz = Ri a jakákoliv odchylka Rz od této hodnoty nahoru nebo dolů znamená jeho snížení! A protože baterie s větším počtem stejných sériově řazených článků (a tedy i vyšším napětím) bude mít vždycky Pzmax větší než obdobně sestavená baterie s počtem těchto článků nižším, může tedy dodat do zátěže větší výkon. Dodávám – pokud jí to umožníme! To říkám proto, aby zase někdo nepřišel s tím, že když zatížíme baterii A zátěží s odporem 1Ω a baterii B zátěží s odporem 1kΩ, bude baterie A (s menším počtem článků) dávat do zátěže větší výkon. To je právě to “čachrování se zátěží“, o kterém jsem se už kdesi v diskuzi zmiňoval. Pokud se zde najde nějaký zájemce o tuto problematiku, může se podívat např. sem:
https://docpla­yer.cz/5766-1-zdroj-napeti-nahradni-obvod.html
Já už to opravdu jasněji říct a doložit neumím. Kdo chce, pochopí, kdo ne, jeho problém. Jelikož jsem se už totálně vyčerpal, končím a připadám si, jako ten kohoutek, co ležel na dvoře a nožky měl nahoře…

„…Tedy pokud zůstaneme u stejné celkové velikosti, pak maximální výkon zůstane zhruba stejný.“

Pokud místo 3 článků použiješ stejných 6 článků, pak jasně budeš mít 2× větší výkon.
Pokud jednou použiješ 3 články seriově a podruhé 3 paralelně dají stejný maximální výkon.

Co jsem rozporoval byl právě způsob řazení článků a vliv na max výkon, ne vliv různého počtu článků. Příp. (možná někde jinde) vliv vnitřního uspořádání v rámci jednoho pouzdra (kde tvrdím že při podobné technologii dostaneme zkrátka z jednoho objemu článku zhruba stejný výkon bez ohledu na to zda jde o jeden větší článek nebo baterii několika menších)

Takže už jsem asi ve shodě, předpokládám.

Sorry, už je toho tu moc a začínám ztrácet přehled. Zvlášť když se sem dostanu obvykle ve 2 ráno 😉

Ve úplné shodě pořád ještě nejsme, ale taky se mně už v tom nechce patlat. Paralelní zapojení článků v odpovědích tady nikdo neřešil, vždy šlo o zapojení sériové. Já jsem se pouze ohradil proti výroku Edisona v jeho odpovědi „…ale ani VÝKON, ani kapacitu tím nezvýšíš.“ A tím se to vlastně nastartovalo. Lituji, že mě dřív nenapadl popis jednoduchého pokusu místo duchaplných myšlenek a matematiky, který by nám ušetřil dost času a psaní: stačí si vzít např. 2 tužkové 1,5 V články, zapojit je do série a připojit k nim 3V žárovičku. Potom další tužkový článek vrazit mezi ty dva stávající (tedy do série s nimi) a hned by bylo vidět, jestli se výkon zdroje (tj. příkon žárovičky) zvětšil, nebo zůstal stejný.

Tady já jsem od začátku předpokládal že tím myslí že místo jednoho mikrotužkového článku zařadíme několik knoflíkových do pouzdra mikrotužkového… Tzn rozměr zůstane stejný a tím pádem i třeba max výkon či akumulovaná energie by zůstali zhruba stejné. Ale když o tom dál přemýšlím, je fakt že to nikde neupřesnil, takže se dál můžeme hádat o tom nakolik vychází z původních předpokladů a tedy co přesně tím myslel.

No, já jsem otázku pochopil takto: proč jsou 1,5V baterie(tužkové) tak velké, když se vyrábějí 12V baterie, které jsou rozměrově srovnatelné. Takto se neptá někdo, kdo má alespoň základní elektrotechnické znalosti, čímž nechci urazit, protože nemůžeme všichni rozumět všemu. Neodpovídal jsem na ni, neboť jednak byla otázka brzo uzavřena a jednak byla v odpovědi cochee dostatečně vysvětlena. Já jsem pouze reagoval na tvrzení o výkonu v odpovědi Edisona. Pak se to v diskuzi nějak zašmodrchalo. Taky jsem přisoudil další nesprávné tvrzení Edisona EKSOTovi, který se vůbec diskuze neúčastnil a měl bych se mu omluvit.

Při porovnávání kapacit či výkonů (jakýchkoli) u galv. článků a baterií nemusí jít o vybíjení při konsantním Rz. Obvyklejší pro porovnání podobných článků je použít definovaný vybíjecí proud – ale není to nutné. Určitě by ale měřící podmínky měli být uvedeny aby si ten kdo proovnání bude používat mohl ověřit zda vůbec dané porovnání má smysl pro jeho potřeby.

V tomhle máš z velké části pravdu. Jen s tím, že nejde jen o Rz, ale ten výkon je dán především Ri. A právě Ri je dán především chemií, ale taky spojením článků do baterie. Pokud nepotřebuji velké proudy, je určitě výhodnější udělat baterii na vyšší napětí i za cenu vyšších Ri, protože při malých proudech se Ri prakticky nemusí ani uplatnit. Kdežto např. u fotografických blesků je výhodnější použití jednotlivých článků a velmi nízké Ri, aby bylo možno dosáhnout co největších proudů, i když v krátkých časech.

Ri má na výkon téměř konstantní vliv bez ohledu na konkrétní konstrukci baterie (tím myslím velikost článku, skladbu článků v baterii – nikoli technologii). Navíc Ri není konstanta, za různých podmínek použití bude různý, u akumulátorů se například dost značně může měnit i za jinak konstantních podmínek se stářím akumulátoru

Kelte, mýlíš se. Vtip je v tom, že ze dvou 1,5V jednu 3V uděláš, obráceně nikoli. Výhoda je zřejmá. Třívoltové pochopitelně taky existují, ale jejich tvar je mechanicky méně vhodný, než dvou AA, nebo AAA. A dělají se i menší, ale to zase na úkor kapacity. Prostě výrobci přístroječků volí to nejvhodnější řešení ne jen po elektrické, ale i po mechanické stránce.