Proč jsou firmy tak nenasytné a stále používají „kurvítka“ ?

Firmy jsou nenasytné (a nejen firmy), protože kapitalismus. Ono to tak fungovalo do jisté míry i dříve, jen ne tolik. Spíš se jednalo o různé nedomrlé konstrukce, ne přímo úmysl, ale postupně se to zdokonalovalo.
Když se kdysi zaváděl v podniku, kde jsem pracoval, systém řízení jakosti, bylo nám lektorem řečeno, a teď se podrž! Vyrábět se má v nejhorší možné kvalitě, jakou je zákazník ochoten akceptovat! Firma, která by vyráběla výrobek – držák, by si podřezávala větev sama pod sebou.
O kurvítkách mluvil už před více lety jakýsi ministr Baudyš, tuším že v tv. pořadu Křeslo pro hosta, který je dokonce rozděloval na tři druhy. Pamatuji si, že poslední byla tzv. kurvítka sofistikovaná, které byla zejména součásti čipů. Podle jeho slov to byla vlastně počítadla provozních hodin, která po uplynutí určité doby řekla a dost! On by ten čip mohl klidně makat třeba ještě roky, ale ne. Takhle by to nešlo. Šup s tím do opravy a koukej platit, člověče, nebo si kup novou věc.
Takže Bohem jsou dnes peníze a platí: Neokradeš-li ty mě, okradu já tebe. Jak jednoduché 🙂

No, jestli to byl ten „chytrej“ (s připojením na net), tak už víš, kde má kanec… tentononc! 😕

Četl jsem, že výrobky připojené k internetu [přirozeně je připojíš pro tvoje dobro" – vylepšení softwaru/aktu­alizace aj.] mají téměř 5× vyšší potřebu pozáručních oprav typu „to už je lepší koupit nový krám“. To je důsledek propojení se serverem výrobce (který má nesrovnatelně lepší možnosti projet tě skrz naskrz včetně tvé kupní síly).

Ač souhlasím v principu s orwellem, tak ani VÝROBCI nemají na výběr. Buď budou dělat kurvítka a PRODÁVAT (potažmo prosperovat) NEBO nebudu kurvítka implementovat, nasytím trh a mám po prodeji (zbankrotuji). Chyba je VE ZHOVADILÉM SYSTÉMU, nikoliv jen ve výrobních firmách. Tragikomické je, že právě ten systém, který to má na svědomí má plnou držku keců o ekologii a šetření životního prostředí. 😮 😕

Dokážeš si představit pračku s plánovanou životností 20 LET?!?! (s nízkonákladovou údržbou/servisem po dobu životnosti v celkové hodnotě do max 50% pořizovací ceny) 😮 😄 Jo, i takové pračky se kdysi dělaly. Ale to bylo ještě před pravdou a láskou a ZLOunií. 😕

Pepa25 o5 pobavil. Ne že by tentokrát kecal, ZLOunie opravdu pindá o „boji proti kurvítkům, ochraně spotřebitele“ a tak vůbec. Potíž je v tom, že JEN PINDÁ a VEŠKERÉ REÁLNÉ pozitivní důsledky pro spotřebitele jsou NULOVÉ, popřípadě téměř rovné nule. Takže je ti fuk, kolik bezzubých a bezcených nařízení a papírů vydá, hlavně že si může odfajfkovat „boj proti…“ – SPLNĚNO! 😕

Já vím, asi jsem MOC NÁROČNÝ, když bych chtěl nejen PINDY, ale i VÝSLEDKY. Asi se budu muset nad sebou zamyslet a trochu slevit…
Jen joke, v mém věku ze sebe kašpara dělat nebudu, nestojí mi to za to, nejsem Kubišová. 😉

Upravil/a: aliendrone

Firmy se chovají tak, jak si to přeje společnost. Dnes vládnou a rozhodují peníze, ať to stojí cokoli.

Protože politika záručních a pozáručních oprav vypadá naprosto jinak z pohledu spotřebitele, výrobní firmy a autorizovaných servisů. Nicméně EU spotřebitele chrání a tlačí na délku záruk a možnost oprav.
Ke „kurvítku“: vzhledem k tomu, že ani nenaznačujete, co to mělo být a jestli bylo nutné díl opravit nebo vyměnit, tak předpokládám, že šlo o obyčené mechanické poškození. To se samozřejmě stává a těsně po konci záruky je nepříjemné. Ale aspoň, že si můžete ulevit na internetu …

Firmy jsou na konec dne tvořeny lidmi a jejich rozhodnutími – a často je to rozhodnutí založené na posuzování zisků. V zahraničí je množství skupin zákazníků, které také mluví o takzvaném plánovaném zastarávání – kdy výrobci úmyslně vyrábějí své produkty tak, aby po určité době přestaly fungovat, aby je zákazníci museli nahradit. Tento koncept je velmi kontroverzní a považován za nepřátelský vůči spotřebiteli.

Podle mého názoru je to zčásti výsledek současné kultury spotřeby, která je založena na neustálé potřebě zakoupit si nejnovější a nejlepší verzi produktu. Firmy chtějí, aby jste vy, jako zákazník, často kupovali jejich produkty, a to může vést k tomu, že produkují věci, které nejsou určeny k dlouhodobému použití.

Pokud jde o vaši konkrétní situaci s vysavačem, je to bohužel velmi běžné. Autorizované servisy jsou často velmi drahé, a i když jsou schopné opravit problém, často si účtují velkou marži. Zákazníci jsou často nuceni zaplatit vysoké ceny za opravy, protože nemají jinou volbu – buď zaplatí za opravu, nebo si koupí nový přístroj. To je důvod, proč je tak důležité, aby lidé měli přístup k levnějším a nezávislým opravářům.

Je třeba, aby existovala regulace, která by chránila zákazníky před těmito praktikami a povzbuzovala firmy k výrobě kvalitních a opravitelných produktů. Pokud jde o spotřebitele, mohli bychom se také snažit podporovat firmy, které jsou transparentní ohledně své výroby a oprav a nabízejí férové ceny.