Proč je na DAMU a JAMU tolik legrace?

Když se díváme na herce v nějaké show, tak povídají o různých historkách z fakulty. Tak mě zajímá, proč je na hereckých školách tolik legrace a srandy? Je to z toho důvodu, že tam je záměrně podporovaná kreativita? Já třeba chodím na Fildu na MUNI, ale přitom studuju ještě jednu školu, nicméně za sebe můžu říct, že to berou všude strašně vážně. Lidé se nezasmějí, a když už, tak jedině z povinnosti. O kanadských žertících nemůže být ani řeč. Snažíte se udělat nějaký vtip na druhém člověku a nikdo se tomu nezasměje, a ten dotyčný Vás od té doby začne nenávidět. Chybí mi, a určitě nejen mě, taková ta odvázanost například ze základky, různé vtípky, čistá radost ze života. Přijde mi, že lidé všude kolem nás už berou život strašně vážně. Proto mě zajímá, čím to, že na těchto dvou školách mají lidé tolik historiek a zábavných vzpomínek a pro většinu z nich to byla velká jízda života.