Proc je ceska hudba zaostala oproti svetove ?

Nepřipadá mi,že je naše hudba zaostalá.Spousta interpretů má svou hudbu,ne převzatou.A mnoho jích jezdí úspěšně vystupovat do zahrtaničí.

Jednim slovem… jazyk …ikdyby byla hudba sebelepsi nikdo si ji nekoupi protoze ve svete neznaji cesky jazyk …tak proto …ziji mimo CR a co neni Anglicke nebo Irske to neposlouchaji …taky to bude tim ze poslouchaji dost rozdilne styly a hledi si jen toho co maji doma …zbytek sveta je moc nezajima v CR to je velice podobne …jenze drtiva vetsina cechu posloucha cizi hudbu nebot ji rozumi …a jsme na ni zvykli z radii ..

Jazyk, kvalita, marketing a možná slabé ambice interpretů. To budou v kostce ty duvody. I když pokud vím tak někteří mají nebo měli v zámoří celkem úspěch např. Robert Křesťan a Druhá tráva nebo skupina Lucie a určitě by se jich pár ještě našlo.

Naše stupnice (http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/co-je-to-stupnice) nedovolí vymyslet nic víc, než rozsáhlé kombinace a mix všech těch tonů. Je-li otázka na hudbu, nemá moc valný význam kazit ji zpěvem nebo krákoráním. Zpěv je zpěv, to je potěcha na poli nebo cestou z parlamentní putyky. Kraftwerk není základ elektronické hudby, ani neřekli že přinesli něco nového. V době šíleného nedostatku kvalitních mulitimbrálních syntezátorů šli cestou pokus-vývoj. Základ elektronické hudby není ani J.M.Jarre, ani Isao Tomita. Celá jakási jakožehistorie české hudební scény je opravdu kopírováním aby to mohli češi slyšet. Slyšeli jsme, zatleskali, pár hvězd se napáslo, skříňka v šatně továrny pro ně zůstala prázdná. Já nevím, proč by zrovna česká hudba něco přinesla, nebo nepřinesla. Není zájmových posluchačů dejme tomu v Angole, nebo Austrálii, kteří nemají na cestu nazpět, kteří by toužili vrátit se zpět do Poličky a uslyšet dílo hodné uší. Je ovšem lidová hudba kterou po nás kopírují až v bývalé Jugoslávii, lze slyšet na středních vlnách. Jelikož je Amerika velká země, zdá se, že vše co přichází z cizích zemích je z Ameriky. Už kvůli názvu a anglických textů. Ale všichni – nemohu ani nechci napsat umělci, nepochází z Ameriky. Abba Švédsko, další jsou z Maďarska, prezentují anglický jazyk jako by univerzální vesmírný jazyk kterému všichni rozumí. Jestli se češi po 100 letech v českém rozhlasu budou rozplývat v písních mrtvých zpěváků, stejně jako písních Suchého, ta rána do skobičky rakve je zbytečná. Všichni si pamatujeme zvuky šumu vaty kterou si čistíme uši. Jsou na světě lidé kteří slyšeli hudbu třeba od Muka, ale kvůli tomu nemusela být česká hudba revolučním žánrem. Dvorak/Smetana mohou být v dnešní době něčím, čeho se chopí živá metalová skupinka nebo zarytý elektronický fanatik. Jenže do toho asi nikdo nepůjde. Za 1. mnoho elektronických doupat používá předprogramované patterny, caossilatory, samplery a Ableton, za 2. by šlo o tak časově náročné dílo, srovnatelné s Obrázky z výstavy pana Isao Tomita, za3. vše se poslechne přes internet v mp3 128kbps a nikdo to neocení. Cení se jenom peníze. Tak nevím, komu bychom my, malá zemička, která nemá na rozdíl od Slováků ani svůj instalační jazyk v programech na Windows mohli dokazovat něco nového. Když stupnice má prý 12 tonů. Jazz také není náš, blues taky ne, jasné akordy C+F+G nebo A+D+E jsou profláknuté, stejně jako nesmyslně zapamatovatelný systém slok 4/4, mezihra, 4/4 opakování a konec.
Opakuji hlášení: konec hlášení.
http://www.di.fm

Asi se ještě dobrý talent nenarodil!

Našli by se, ale spíš mimo hlavní komerční proud, kertý toho světu zas až tak moc nového nepřináší gloálně… Třeba Jan Hammer – hrál s Mahavishnu Orchestra, píše hudbu k filmům atd. Například. O jazzové scéně sice nemám moc přehled, ale tam se Češi prosazují taky.