Proč fyzicky nemocný je způsobilý k tomu určit, jestli se jeho zdravotní stav zlepšuje, či zhoršuje?

V případě tělesných nemocí samo tělo řekne, jak na tom nemocný je, ale ne vždy. Některé nemoci probíhají zpočátku nebo úplně bez příznaků (některé druhy rakoviny aj.) Psychicky nemocný člověk není schopen objektivního posouzení, to musí udělat psychiatr. Bohužel se psychická onemocnění prakticky nedají vyléčit, nanejvýš zmírnit pomocí psychofarmak, různými terapiemi apod.

Protože zkaženej žaludek zpravidla neovlivňuje rozpoznávací schopnosti, zatímco u schizofrenie a dalších duševních nemocí je hlavním znakem právě ovlivnění úsudku – ať už přímo (změna chování, nálad apod.) nebo nepřímo (změněné „vidění světa“).

Schválně píšu „zpravidla“ a „obvykle“ protže je třeba i spousta „fyzických“ nemocí, které mívají nějaké „latentní“ stádium, kdy se postiženému subjektivně daří lépe, zatímco nemoc skrytě likviduje organismus.