Historicky jsme byli spíše v západních strukturách. Obchod a ruch se organizoval zejména do Svaté říše římské a postupem času zde vládly rody, které opět byly součástí vyspělých zemí. I díky tomu území Čech a Moravy patřilo na to dobu k vyspělým oblastem. Bylo to úmyslné předejití těchto dějin nebo v tom byla strategie, činobyčejný ústupek, nebo něco jiného?
Vidíte v tom logiku?
Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? paul1, hapiky před 1587 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Politická situácia počas vojny a tesne po skončení vojny nebola vhodná
na otvorený boj západných spojencov proti Sovietskemu zväzu.
Jediné riešenie pre západné veľmoci bolo, dočasne ustúpiť Moskve a
pokračovať tajnou zákulisnou politikou rozoštvávaním obyvateľov
satelitných štátov k vystúpeniu z „východného bloku“.
Výsledok už poznáme. Podarilo sa im to.
V politike nehľadajte logiku na povrchu. Logika úmyslu je hlboko skrytá pod množstvom slov.
Upravil/a: led
0 Nominace Nahlásit |
O poválečném uspořádání střední a východní Evropy se rozhodovalo už na Teheránské konferenci v r. 1943. Jejím nejdůležitějším výsledkem byl závazek o otevření druhé fronty na západě, což se taky o rok později taky stalo. Československo bohužel spadlo do sféry vlivu SSSR.
0 Nominace Nahlásit |
Vzhledem k habsburské minulosti řada Čechoslováků tíhla
k rusofilství. Diskuze o tom, zda bylo lepší tíhnout k Německu nebo
k Rusku, a zda se Češi měli lépe za Rakouska-Uherska (řada z Čechů
požadovala pouze větší autonomii, být součástí velkého soustátí mělo
své nesporné výhody) či za období samostatného Československa, by byla na
dlouho, ani řada odborníků, kteří se tímto tématem zabývá celý život,
se neshodne.
Jinak, Stalin samozřejmě požadoval Prahu, hlavní město, aby si mohl urvat
celou východní Evropu. Není se čemu divit, že pro západní politiky nebylo
téma Prahy nikterak zásadní, hlavně když nám Němci nerozbombardujou
Londýn. Ze strany Stalina šlo o připravenou strategii, Rusové už léta
dopředu věděli, co mají s ČSR v úmyslu. Na YouTube doporučím rozhovory
s ex-KGB Yuri Bezmenovem, hovoří o sovětském ideologické podvrácení
států, procesu, který trvá ~30 let a byl aplikován v ČSR, Afghánistánu
a řadě dalších Sověty rozvrácených států. Doporučuji ke zhlédnutí https://m.youtube.com/watch?v=IQPsKvG6WMI kde hovoří
mimojiné o normalizaci v ČSR jako o zakončení plánovaného procesu, a
vysvětluje například smrt Slánského.
0 Nominace Nahlásit |
Blíže neblíže. Takový díl jim patřil a souhlasili s tím všichni zúčastnění. Po válce se chtělo válčit pouze USA, která chtěla použít v korejské válce 24 atomových bomb i za cenu rozpoutání nového světového konfliktu. Svinstvo největšího kalibru.
0 Nominace Nahlásit |
https://www.kampocesku.cz/clanek/6338/demarkacni-linie-rokycany-kveten-1945
Postupimská dohoda Velké trojky 17.7. – 2. 8. 1945 .
J. V. Stalin, Harry Truman a Winston Churchill (Clement Attlee Churchilla
v průběhu konference nahradil).
Konference řešila otázku hranic, v Evropě došlo ke značným změnám.
Dále řešila poválečné uspořádání v Německu, potrestání
válečných zločinců, odsun německé menšiny z několika evropských
států (z Československa, Polska a Maďarska). Také rozhodla o tom, že se
satelity Německa bude uzavřena mírová smlouva.
„Podstatným závěrem podle historika mimo jiné bylo, že každá
z velmocí bude své nároky řešit pouze ze své okupační zóny.
To byla pro Stalina velice nepříznivá zpráva. Bylo mu jasné, že nepronikne
do srdce německého těžkého průmyslu, tedy do Porúří a do Porýní, a
že nebude moci získat moderní know-how,“ dodává Láník.
https://www.euroskop.cz/8884/15150/clanek/1945-1949---povalecna-evropa-a-myslensky-sjednoceni/
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie_historie/pred-70-lety-skoncila-postupimska-konference-ovlivnila-povalecne-usporadani-evropy_201508021603_akottova2
Dodávám: A hlavně Stalin měl během konference za zády obrovskou
bojovou armádu, snadno by mohl pokračovat k Rýnu a dál.....
Těch „pár amerických skautů“ by se jim postavit nemohlo.
„fronťáci“ šli bojovat v květnu dál. I vPlzni byli vystřídáni
elitním vojskem (jedni měli na rameni uniformy indiány, druzí bizony)
Upravil/a: da ny
0 Nominace Nahlásit |
Teprve po více než 70 letech se dostáváme k objektivním údajům o dané situaci, a ne přes komunistický filtr. Jestli šlo o to oslabit co nejvíce Sovětský Svaz, pak začít zachraňovat Evropu ze Západu a rozdělit si Evropu podle toho, kdo ji osvobodil. Pokud musel Západ se něčeho vzdát, tak rozhodně menších zemí z menší výrobou , proto Česká republika a jiné země, aby mohla být zachráněná Francie, Německo, Itálie a jiné země. Možná, že kdyby se otevřela Druhá fronta dříve, tak by Rudá armáda nedošla ani do Kyjeva a mohla být Evropa zcela jiná.
0 Nominace Nahlásit |
Tak pokud vím Rusové nás přijeli velmi kvapně osvobodit (čti správně: obsadit), protože němce vyhnala už zpráva o tom, že se blíží spojenecká vojska, neutíkali před Rusy ale před spojenci. Rusové prostě jen drapli dřív válečnou kořist. Pak už nebylo možné nás nepřenechat, protože by to znamenalo otevřený konflitk s velkým Sovjetským Sajúzem a po druhé světové válce se do toho pochopitelně nikomu už nechtělo, celý svět chtěl jakékoliv stabilní mírové uspořádání, bez ohledu na to co s námi bude. Na jejich místě bychom jednali úplně stejně.
Upravil/a: Vojta24
0
před 1588 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Vojta, máte to trochu pomýlené.
1 – medzi Spojencami tj. SSSR-USA-VB bola uzavretá dohoda o záujmových
sférach.
2 – z politicko ekonomického hľadiska:
Nemci svojim ako vy píšete „útekom“ ustupovali pred západnými
spojencami aby sa dostali ďalej, než Rusi. Milšie im bola neskoršia mierová
dohoda s americko-anglickou koalíciou než si dovoliť porážku od Rusov.
3 – z vojenského hľadiska:
na východnom fronte mala nemecká moc viac armád, než na
západnom fronte
Dodatok
pre zaujímavosť, možno vám to v škole ušlo.
Nemecká armáda začala ustupovať skôr než sa spojenecké vojská vylodili
v Europe.
Tak pred kým to vlastne Nemci utekali, keď tam spojenci ešte neboli a ako
tvrdíte pred Rusmi neutekali…
I proto posléze vznikly EU i NATO aby se to nemohlo opakovat… pokud z těchto silných celký vystoupíme, zopakuje se to snadno kdykoliv znovu, protože opět bude snadné hodit nás přes palubu bez existence těchto mezinárodních vazeb a dohod.
Kdo nás nejdříve hodil přes palubu Anglie a sladká Francie, rovněž obdivovaný Beneš podepsal Mnichovskou potupu,poté vzal roha do Anglie, v roce 1943 kupčil předběžnou dohodu se Stalinem, v roce 1945 souhlasil darováním Podkarpatské Rusi a v roce 1948 předal žezlo komunistům.
Dr. Edvard Beneš udělal 3 zásadní rozhodnutí: Mnichovská dohoda, paktování se se Stalinem, jmenování vlády Gottwalda (měl vypsat volby). Vše skončilo negativně. A otázka dekretů je také diskutabilní, nejsem úplně jejich zarytým zastáncem.
V politike bežný občan prijíma to, čo sa mu dostáva do povedomia cez
médiá, ktoré využívajú takzvaný „stádový efekt“.
Najlepšie je to vidno na rôznych masových akciách:
Niekde zaznie hlas, postupne sa k nemu pridávajú ostatní, až sa ten, kto
mlčí, alebo sa nedajbože ozve inak, sa stáva nepriateľom, ktorého treba
zlikvidovať.
Gramatické chyby upravím po obnově otázky.
annas | 5913 | |
Drap | 4620 | |
led | 3002 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2240 | |
zjentek | 1650 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1312 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |