Přispívají pohádky k rozvoji lidstva?

Asi je to tím, že pohádky jsou primárně určené pro děti. Doslělí se jimi většinou neřídí.

Já pohádky nesleduji. Dalo by se i říct, že jsem na ně „alergický“… Je to „výsměch“ kruté reality života. Připadají mi otravné.

Upravil/a: Savier

Dříve to tak bylo, ale dnes místo pohádek děti zajímají různé nesmyslné hry a mobily. Dokud se děti dívaly na pohádky, rozšiřovaly si obzory a rozpoznávaly co je dobře a co ne.

Protože realita není pohádka…

Bože, to je zase otázka! 🤪🙄

Chyba se stala na tvém přijímači – jsi naivní. Svět nefunguje podle něčích představ, tak to prostě není. 🤦‍♀️

Jediný důvod existence pohádek je, že slabí lidé nesnesou realitu. Vytvářejí si tak nějakou illusi vyššího dobra, je to vlastně naprosto totožný princip, na kterém prosperují institucionali­sovaná náboženství: tady to máš na hovno, po smrti to bude super! s tím rozdílem, že tady to bude super až …: až přijde lepší král, až povstanou blaničtí rytíři, až … Víš co: věřit můžeš vždycky, je to pohodlnější, než přijmout realitu, jaká je a snažit se změnit, co změnit můžeš.

To, že se někdo domnívá takové hovadiny, jako jsi popsal, tak ať se domnívá. Jak vidno, domněnka je mylná.

Původní pohádky a příběhy, které se dětem vyprávěly na „dobrou noc“, byly strašidelnější, krutější a realističtější. Víc se to podobalo hororových příběhům, které si občas děti vyprávěji na přespávačkách nebo při ohýnku. Přestože měly své rysy jako vítězství dobra nad zlem nebo morální ponaučení. Podobné i třeba pověstem, bájím, bajkám. Měly snad i trochu šokovat, předat moudra, připravit na život a zocelit ty děti. A bylo to tak dobře.
V moderní době se staly změkčilejší a přeslazené. Často beze smyslu. Cenzuruje se, co je pro děti vhodné a co ne (zakazují se i nesmysly). Dokonce se dnes staly prostředkem pro propagaci skupin a názorů. Extrémní feminismus, gayové, trans, progresivní žvásty.

Pohádky jsou prospěšné a mají své opodstatnění. Funguje to ovšem všelijak.
Je víc druhů a můžou mít různý dopad. Přeslazené a naviní pohádky je můžou zklamat, když jsou vtrženi do „kruté“ reality. Co a proč jim (nám) to bylo vykládáno, když to takhle nefunguje? Pohádky nemusí být kruté, ale neměly by být ani naivní a stupidní. Těžkosti života, bída, tvrdá práce i bezpráví tam klidně mohou být vyobrazeny. Proč by to dětem mělo škodit. Jsou to jen příběhy a děti by se tam měly nějakou formou setkat s tím, jak to v životě funguje (v dobrém i zlém). Naivita a bezstarostnost jsou dvě různé věci. Takové příběhy neudělají dětství více nebo méně bezstarostné (je to nepřímý kontakt a realističtější podoba má pozitivnější dopad, než naivní a přeslazené).
Lidi pochází z různých sociálních vrstev a s různými přístupy k výchově.
Pohádky často mají dobrý vliv na dítě, ale přisuzuješ jim všemocnou sílu. Exisutjí další faktory jako vliv okolí, negativních událostí, sociálních skupin, školy, které to dítě mohou kazit. Pohádky to nezachrání. Vedle životních zkušenosti nejsou až tak podstatné.
Zlozvyky a neřesti se osvojují snáz než dobré vlastnosti. Setkání se s hodnotami v podobě příběhů není přímé, tak jako v běžném životě. A tam se spíš setká s negativními vlivy (ze strany rodičů, spolužáků, nevrlých i pohoršujících lidí v okolí).
Né každý četl nebo pouštěl svým dětem klasické a smysluplné pohádky. Často jen nějakou vymývárnu mozků pro děti, aby se dívaly na TV nebo PC a rodiče měli chvíli pokoj.
Děti z toho vyrostou. Může to na nich zanechat dopad (v podvědomí) a můžou si pamatovat nějaké principy. Dospělý už nemá nevinné, naivní a růžové vnímání světa jako ty nejmenší děti.

Upravil/a: tituly

K „rozvoji lidstva“? 😲😲😲 Fakt se chceš zeptat právě takto?

Tak především, pohádky se sledují skoro výhradně tam, kde je pohodlí. To může být například v rodině s jistým, pevným zázemím, kde (zpravidla právě pro obavu ze ztráty jistot) už kolikrát ani není co rozvíjet. Naopak kde je nepohodlí, jsou i pohádky nepohodlné, případně jsou (nejčastěji dětmi) sledovány jen tajně, přičemž vjem není plný a pointa celého příběhu tedy vlastně ani nemusí zapůsobit, tak říkajíc dopadnout jaksi na ornou půdu duše sledujícího. Děkuju.

Je jasné, že pohádky mohou v dětské duši nastolit mnoho pozitivních hodnot a přispívat k jejímu rozvoji. Například učí, že dobré činy jsou odměněny, zatímco špatné jsou potrestány. Nabízí vzory chování, ukazují jak se vyrovnávat s těžkostmi a jak porozumět rozmanitosti světa.

Nicméně je třeba si uvědomit, že pohádky samy o sobě nejsou všelékem. Důležitou roli hrají také rodinné, sociální a kulturní faktory, výchova, vzdělání, životní zkušenosti.

Navíc ne všechny pohádky jsou stejně pozitivní. Existují pohádky, které propagují negativní stereotypy, násilí, sexismus atd. Dětem by se mělo vysvětlit, že pohádky jsou formou umění a jako takové nesou zprávu, kterou je třeba interpretovat a kriticky hodnotit.

Chyba nemusí nutně ležet ve pohádkách, ale v tom, jak jsou interpretovány a jaký kontext je kolem nich vytvářen. Také je důležité, aby byly pohádky doplněny jinými formami výchovy a vzdělání, které děti učí empatii, respektu a toleranci.