Při pohybu vzduchu kolem nesouměrné plochy křídla letadla vzniká aerodynamická vztlaková síla. Co je její příčinou?

Dochy>>> Odkdy potřebují letadla „naklánět křídla proti pohybu“, aby mohla létat? Hele, to vážně nevíš, že kdybys mrsknul cihlou rychlostí třebas 600km/h (a cihla by tuto rychlost neztrácela), STEJNĚ by se ve vzduchu neudržela a spadla na zem? Přitom existují letouny, které vzlétnou již při 60km/h. Kdepak rychlost, leda by byla stabilní 1. kosmická! ;) :D :D

Rychlost a jemné naklonění křídla proti (zdánlivému) pohybu vzduchu (obě podmínky splněny zároveň) jsou tím, co poskytne sílu pro případné zvednutí letadla (pokud jsou všechny podmínky v odpovídajících mezích)

Ano, cihla spadne. Ano, i pírko unášené větrem nakonec spadne.
Ano, letadlo spadne taky. Jen doufám, že pokud v něm budu sedět já, spadne až po dostatečně dlouhé době a pilot se postará o to aby padalo přiměřeně pomalu a na předem pečlivě vybrané místo.

Dochy>>> Jejda, viděl jsem i experimentální letoun s překlopnými křídly, nicméně naprostá většina letounů má křídla přidělána celkem dost na fest, takže jejich „naklápění“ nehrozí. ;) :D :D

Veř mi, že při nevhodném profilu křídla ti je rychlost k ničemu (s výše zmíněnou vyjímkou kosmických rychlostí a větších, to už je ale úplně jiná liga, ne klasické létání)

Rychlost vzduchu NEMUSÍ být zdánlivá, může být i reálná a pokud bude ofukovat křídlo ukotveného (přivázaného) letounu, tak ten se vznese. Samotná rychlost letounu v tom tedy nehraje roli.

Jinak se pádu letounu nemusíš moc bát, je to bezpečnější, než třeba auto po Praze. Pochopitelně NESMÍŠ vlézt do letadla, které pilotuje Usáma bin Edison. Ten jak uvidí elektrárnu nebo tak něco… ;) :D :D

Co myslíš těmi překlopenými křídly?

„na fest“ – ano, jsou už „od přírody“ přiměřeně nakloněna.¨

„Rychlost vzduchu NEMUSÍ být zdánlivá, může být i reálná“ – jistě. Ale podstatná je ta „zdánlivá“ vůči letadlu. Proto také za vhodného větru mohou některá letadla stát téměř na místě, nebo dokonce i couvat…

Já se nebojím. Jen když tu není ten vlk. A korunavir.

Dochy>>> Tím myslím určité letouny kategorie V/STOL. Takže raději názorně například tento: https://en.wi­kipedia.org/wi­ki/LTV_XC-142 , neznáš? ;) :)

Ne, NEJSOU. No, možná u nějakých ultralight blbostí a prehistorie MOŽNÁ, ale od 30. let minulého století (NACA airfiols) se to nepoužívá. Bylo by to drahé a pomalé létání. Správný profil křídla, v tom to vězí. :) https://cs.qwe­.wiki/wiki/NA­CA_airfoil

Takže vzhledem k výše uvedenému uznáváš, že to NENÍ rychlost, co drží letoun ve vzduchu? ;) :)

VTOL je ale přeci jen něco jiného. To už je ve startovní (či přistávací) konfiguraci víceméně vrtulník (i v případě tryskového letadla 😉 a tam jako nosnou plochu budeme muset brát vrtuli a natočení jejího listu, ev. konkrétní části těla vektorovací trysky…

I na tom obrázku máš naznačený úhel obtékání… Ze spoda. tzn křídlo při letu by mělo být nakloněné aby tohle bylo splněné. Ano, prohnutí křídla má na letové vlastnosti vliv. Ano, letadlo může létat i bez toho prohnutí. Ano, existují i letadla s obráceným profilem.

Ne, neuznávám. Aby se letadla (dlouhodobě) udržela ve vzduchu, potřebují rychlost a správně nakloněná křídla. (OK, existují i jiné možnosti, o které ale snad vynecháme. Viz https://d15-a.sdn.cz/d_15/c_im­g_E_G/eAucBW.jpeg jestli to projde…).Raketovou střelu nebo některé stíhačky s dostatečným tahem, které mohou víceméně ve vzduchu stát na ocase snad také můžeme nechat stranou…

Dochy>>> OK, necháme toho, protože jsem zcela rozbitý tvým předchozím obrázkovým příkladem, na který jsem evidentně NEPOMYSLEL (na to TĚŽKO najít protiargument). ;) :)
https://youtu­.be/8RTpc5ki3zY?t=2 ;) :D :D

Aliendrone, a ten vznikaá proč?

Nerovnoměrným obtékáním stran křídel? ;) :D :D

A to vzniká proč? Pochop, že se snažím natlačit k tej rychlosti… 🙂 Bo ta je právě zásadní a primární příčinou. Bez toho letadla padaj. 😁

Vzniká v důsledku nesymetrického profilu křídla. ;) :)

Xixixi, tůdle – máš mě ráááád? ;) :D :D

Ten je konstantní. Podstatná je rychlost. Rychlos obtékání. Rozdíl rychlosti obtékání vzduchu nad a pod křídlem je tím větší, čím větší je rychlost obtékání. Profil křídla však zůstává konstantní. Naopak, čím větší je čelní profil krřídla, tím větší je aerodynamický odpor, který je tím větší, ščím větší je rychlost. Kuuuua… a zase ta rychlost… Proto je relativnvně složité najít správný poměr čelního a bočního profilu křídla. Tůůůůdle! 😁 😁

I kdyby byl (neslyšels nikdy o náběhových slotech a o klapkách?), tak co vytýkáš mému komentáři o nesymetričnosti profilu křídla, resp. jím působeným důsledkům? ;) :D :D

Může za to Bernoulli, on popsal vztah mezi rychlostí a tlakem při obtékání.

„Poměrně častým, avšak chybným vysvětlením je zdůvodnění operující s Bernoulliho rovnicí a tím, že rozdíl tlaků na horní a dolní plochu křídla má vznikat z rozdílu rychlostí proudění vzduchu nad horní a pod dolní plochou křídla ..“ (https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Dynamick%C3%BD_vztl­ak)

mzm>>> To je pravda, ale nic to nemění na faktu, že ten tlakový rozdíl tam JE a díky němu aerodyny létají. ;) :D :D

Ten to jen popsal. Přičina je někde mnohem hloub… 😁