Avatar uživatele
annas

Pravdivost filosofie (lásky k moudrosti) vychází z pochybování a údivu. Lze doplnění brát jako filosofické?

„Zdraví je přirozený stav. Když se objeví nemoc, je to známkou toho, že příroda sešla z kursu kvůli fyzické nebo duševní nerovnováze. Cesta ke zdraví pro každého vede umírněností, harmonií a „zdravou myslí ve zdravém těle“.“

Spisovatel Jostein Gaarder Sofiin svět

Knihu jsem četla a vypsal si některá tvrzení.

Spisovatel vytvořil dílo, v němž jde o kombinací zdánlivě neatraktivních témat, jako jsou dějiny filosofie a příběh dospívání patnáctileté dívky. Vzápětí po svém norském vydání vyšla kniha v desítkách zemí a v roce 1995 se stala nejprodávanější knihou na světě. Dá se říct, že její plusy převažují nad mínusy, dějiny filozofie jsou tu vysvětleny opravdu zajímavým způsobem.

Čtenář v knize í najde základ, který mu pomůže orientovat se ve světě a kriticky hodnotit vše, co čte nebo slyší, než něčemu slepě uvěří..

"Pochybuji, tedy myslím; myslím, tedy jsem.“ René Descartes

"Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím obdivem a úctou, čím častěji se jimi zabývá: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně“, šeptá mi Kant do ucha.

Upravil/a: annas

Zajímavá 6Pro koho je otázka zajímavá? vagra, Drap, paul1, zjentek, aliendrone, Filip84 před 666 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
aliendrone

Jenže ona to NENÍ pravda. Nevidím jediný důvod vyvozovat že „pravdivost filozofie“ vychází z nějakých pochybností či divení se. 😉

MOHU se např. podivovat tomu, že zjentek je slušný chlapec, panic nepolíbený, za ruku nechytnutý, ale to NIC NEMĚNÍ na tom, že to NENÍ PRAVDA, muehehehe! 😉 😄

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
da ny

Tu pravdivost cítíte/vidíte Vy a pravděpodobně, třeba i řada z nás……. (shoduje me se, věříme tomu, a třeba jsme se o tom i přesvědčili).
„Pravda, řecky aléthea, tedy neskrytost, je abstraktní pojem, který vytvořili lidé.“
ČLOVĚK TVOŘÍ PRAVDU SLOVY A NĚKDY I SKUTKY.
Co filosof, to názor.
„Pravda je také předmětem otázky všech filosofů. Ve filosofickém smyslu je to totiž termín, který označuje základní hodnotu poznání, ke kterému se filosof SNAŽÍ různými metodami dospět. Toto poznání se LIŠÍ podle PŘÍSTUPU jednotlivých FILOSOFŮ.“
https://dspace­.cuni.cz/bitstre­am/handle/20.500­.11956/95861/130223000­.pdf?sequence=1
Vaše filosofie bude jiná, než moje, než nějakého autora….. Někdy se v něčem můžeme shodnout (spolu, s autorem). To však neznamená, že je to pravda/pravdivé. Obecně ne, jen v tom, kde sami vnímáme shodný názor.
„jiný přístup definuje filozofii jako lingvistickou terapii, jejímž cílem je rozptýlit nedorozumění,“
„Jiná definice charakterizuje filozofii jako myšlení o myšlení, aby zdůraznila její reflexivní povahu.“
„Některé definice charakterizují filozofii ve vztahu k její metodě, jako je čisté uvažování.“
„Metody filozofie jsou způsoby vedení filozofického zkoumání.“
„Přístupy, které jdou nad rámec těchto vágních charakteristik a podávají zajímavější či hlubší definici, jsou však obvykle rozporuplné.[18][19] Často jsou přijímány pouze teoretiky náležejícími k určitému filozofickému směru a jsou revizionistické v tom smyslu, že mnohé předpokládané části filozofie by si nezasloužily název „filozofie“, kdyby byly pravdivé.“
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Filozofie
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Filozofie

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Filip84

Ale ovšemže.

Citát „Zdraví je přirozený stav. Když se objeví nemoc, je to známkou toho, že příroda sešla z kursu kvůli fyzické nebo duševní nerovnováze. Cesta ke zdraví pro každého vede umírněností, harmonií a „zdravou myslí ve zdravém těle.“ jeví se výstupem filosofování vitalistického, které soudí, že fungování živých organismů nelze vysvětlovat toliko sílozpytnými a lučebními mechanismy, leč vykazují rovněž sílu, či energii, kterou filosofové nazvali vis vitalis, či (Henri Bergson) élan vital. A nebo už Aristoteles & entelechie.

Filosofové 19. století neměli ty poznatky medicinální, které máme my dnes (konec konců, západní medicína byla vždy frapantně zaostalá a úrovně medicíny římské dosáhla až na přelomu 19. a 20. století), nevěděli, jaký vliv může mít psychosomatika na celkové zdraví jedince.

Pochybuji, tedy myslím; myslím, tedy jsem.“ René Descartese je typickým příkladem filosofování kartesiánského, s základní thesis, „že každé správně vedené myšlení může dospět k jistému poznání pravdy.“ Hluboce se mýlil, konec konců, jako celý kartesianismus (nic proti racionalismu a kartesiánskému myšlení, jen mají své margo, které si kartesiánští filosofové, poněkud, neuvědomují).

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
annas

aliendrione, děkuji, za doplnění k Descartovi.

Uvedla jsem jen Descartova slova, která se týkají mravních hodnot, tedy etiky.,která klade důrraz na etiku. Vzhledem k tomu, , že byl matematik, tvrdil, že pouze matematické vlastnosti předmětů, tj. tvar, velikost atd., tedy forma jsou jisté,. O vnímaných vlastnostech jako je barva, vůně = obsah můžeme pochybovat. Odlišoval tedy kvantitu od kvality Descartova víra přechází v rozum.

" R. Descartes svými díly položil základ racionálnímu myšlení. Redukcionismus, skepticismus, materialismus a dualismus, to jsou základní myšlenky, které umožnily rozvoj vědy a které jsou ve vědě platné dodnes. Descartovy názory jsou ovšem v příkrém rozporu s postmoderní filosofií, která hlásá naopak holismus, pluralismus, relativismus a klade důraz na duchovní stránku života. Postmodernisté, podobně jako esoterici, věřící v magii, mystiku a v „duchovno“ resp. astrál, proto vystupují jak proti Descartovým názorům, tak proti osvícenství i proti moderní vědě a jsou hlavními nositeli dnešního antiscientismu. Svůj despekt vůči racionálnímu myšlení vyjadřují termínem „osvícensko-karteziánské“ nebo „newtonsko-karteziánské“ myšlen, s jasným negativním významem."

https://www.si­syfos.cz/clanek/876-kartezianstvi

Mám jiný názor na pochybování a údiv, ale to nevadí.
Opravdu pochybování, zkušenosti a údiv vedly ke vzniku filosofie. Už tehdy lidé zísikávali každý den nějaké obecné zkušenosti , tedy předvědecké. Dílčími zkušenostmi se zabývají jiné vědecké obory, Filosofie odpovídá na otázky ontologické (byxtí, jsoucno), gnoseologické, (teorie poznání) – co je? jak poznáme, že se něco děje?
Dále jde o otázky logické (princip správného uvažování), antriopologiké (o člověku) a estetické a axiologického (měřítko hodnot)

Když o něčem pochybuji, snažím se najít podstatu, tedy proč to tak je – nwšjak tak se ptali i předchůdci filosofie, protože mysleli, i když vwěřili v nadpřiorozeno.

Rovněž údiv dával i dává podnět k filosofování. Něčemu se divíme, chceme najít podstatu jevu, jeho příčinu, zbavujeme se nevědomostii. Je možné o všem filosofovat, i když z pohledu praktického, newědeckého. Proč se tak stalo Kdo to způsobi, ovlivnil atd Jaký to má všechno smysl? Co to a to znamená? Proč vůbec něco je? Jaký je svět ve skutečnosti?. Říká se rovněž, že největšími filosofy jsou právě děti, protože kladou nejvíce otázek. Lidé si kladli otázky od nepaměti, zpočátku vysvětlovali prostřednictvím mýtů ( ppzkději logos – vyprávění), tedy zamýšleli se na každodenní skutečností, proč to tak, jak je to možné, divili se tomu, co se děšje obecně v jejich blízkosti.

Pamatuji si definici filosofie. Je to kriltická rozumová věda, která zkoumá podmínky možností zkušenostního světa jako celku, postavení člověka v něm a jeho chování.

 "Filosofie není jen akademická disciplína, ale i způsob života. Platón řekl, že filosofie začíná „údivem“

 východiskem k uspění ve světě je pro člověka jeho vlastní rozum, schopnost myslet, schopnost tázat se, sebeopoznání.

O důležitosti poznání skutečnosti a zkušeností v dílčí vědě se přesvědčil
např. Isaac Newton, který je známý především historkou s jablkem, které mu prý jednoho dne spadlo ze stromu přímo na hlavu. Tento zážitek a zkušenost ho pak měly přivést až k odhalení gravitačních sil.

Jablko Newtonovi na hlavu zřejmě nikdy nespadlo, padající jablka při procházce v ovocném sadu však pro něj zřejmě byla skutečně inspirací pro jeho nejznámější vědecké teorie.

Vím, že nic nevím – je také o pochybování, často i o údivu, pochybuji o svých znalostech.

Hvězdné nebe nade mnou – je to rozum, který činí člověka člověkem, uznává mravní hodnoty.

Avatar uživatele
annas

Vím, že nic nevím – svwdčí o pochybováonoí, nevwěřoím svým znalsotem, jindy se divím, že ty určitíé jsem nezapomněla.

Myslím, tředy jsem,. Myšlení je to, co nás odděluje od říše zvířat. Ne nadarmo si říkáme homo sapiens – člověk rozumný. Myslíme, tedy můžeme posouvat hranice našich možností, používat nástroje a vynalézat stále nové a lepší metody dosahování našich cílů a naplňování našich potřeb. Myšlení je základní poznávací funkce.

Avatar uživatele
aliendrone

Filip84>>> Descartes NENÍ nějakým „typickým představitelem“ karteziánství, je jeho AUTOREM. Právě podle něj se to jmenuje (latinsky jeho jméno je Renatus Cartesius). 😉 😄

Nový příspěvek