annas

aliendrione, děkuji, za doplnění k Descartovi.

Uvedla jsem jen Descartova slova, která se týkají mravních hodnot, tedy etiky.,která klade důrraz na etiku. Vzhledem k tomu, , že byl matematik, tvrdil, že pouze matematické vlastnosti předmětů, tj. tvar, velikost atd., tedy forma jsou jisté,. O vnímaných vlastnostech jako je barva, vůně = obsah můžeme pochybovat. Odlišoval tedy kvantitu od kvality Descartova víra přechází v rozum.

" R. Descartes svými díly položil základ racionálnímu myšlení. Redukcionismus, skepticismus, materialismus a dualismus, to jsou základní myšlenky, které umožnily rozvoj vědy a které jsou ve vědě platné dodnes. Descartovy názory jsou ovšem v příkrém rozporu s postmoderní filosofií, která hlásá naopak holismus, pluralismus, relativismus a klade důraz na duchovní stránku života. Postmodernisté, podobně jako esoterici, věřící v magii, mystiku a v „duchovno“ resp. astrál, proto vystupují jak proti Descartovým názorům, tak proti osvícenství i proti moderní vědě a jsou hlavními nositeli dnešního antiscientismu. Svůj despekt vůči racionálnímu myšlení vyjadřují termínem „osvícensko-karteziánské“ nebo „newtonsko-karteziánské“ myšlen, s jasným negativním významem."

https://www.si­syfos.cz/clanek/876-kartezianstvi

Mám jiný názor na pochybování a údiv, ale to nevadí.
Opravdu pochybování, zkušenosti a údiv vedly ke vzniku filosofie. Už tehdy lidé zísikávali každý den nějaké obecné zkušenosti , tedy předvědecké. Dílčími zkušenostmi se zabývají jiné vědecké obory, Filosofie odpovídá na otázky ontologické (byxtí, jsoucno), gnoseologické, (teorie poznání) – co je? jak poznáme, že se něco děje?
Dále jde o otázky logické (princip správného uvažování), antriopologiké (o člověku) a estetické a axiologického (měřítko hodnot)

Když o něčem pochybuji, snažím se najít podstatu, tedy proč to tak je – nwšjak tak se ptali i předchůdci filosofie, protože mysleli, i když vwěřili v nadpřiorozeno.

Rovněž údiv dával i dává podnět k filosofování. Něčemu se divíme, chceme najít podstatu jevu, jeho příčinu, zbavujeme se nevědomostii. Je možné o všem filosofovat, i když z pohledu praktického, newědeckého. Proč se tak stalo Kdo to způsobi, ovlivnil atd Jaký to má všechno smysl? Co to a to znamená? Proč vůbec něco je? Jaký je svět ve skutečnosti?. Říká se rovněž, že největšími filosofy jsou právě děti, protože kladou nejvíce otázek. Lidé si kladli otázky od nepaměti, zpočátku vysvětlovali prostřednictvím mýtů ( ppzkději logos – vyprávění), tedy zamýšleli se na každodenní skutečností, proč to tak, jak je to možné, divili se tomu, co se děšje obecně v jejich blízkosti.

Pamatuji si definici filosofie. Je to kriltická rozumová věda, která zkoumá podmínky možností zkušenostního světa jako celku, postavení člověka v něm a jeho chování.

 "Filosofie není jen akademická disciplína, ale i způsob života. Platón řekl, že filosofie začíná „údivem“

 východiskem k uspění ve světě je pro člověka jeho vlastní rozum, schopnost myslet, schopnost tázat se, sebeopoznání.

O důležitosti poznání skutečnosti a zkušeností v dílčí vědě se přesvědčil
např. Isaac Newton, který je známý především historkou s jablkem, které mu prý jednoho dne spadlo ze stromu přímo na hlavu. Tento zážitek a zkušenost ho pak měly přivést až k odhalení gravitačních sil.

Jablko Newtonovi na hlavu zřejmě nikdy nespadlo, padající jablka při procházce v ovocném sadu však pro něj zřejmě byla skutečně inspirací pro jeho nejznámější vědecké teorie.

Vím, že nic nevím – je také o pochybování, často i o údivu, pochybuji o svých znalostech.

Hvězdné nebe nade mnou – je to rozum, který činí člověka člověkem, uznává mravní hodnoty.

annas

Vím, že nic nevím – svwdčí o pochybováonoí, nevwěřoím svým znalsotem, jindy se divím, že ty určitíé jsem nezapomněla.

Myslím, tředy jsem,. Myšlení je to, co nás odděluje od říše zvířat. Ne nadarmo si říkáme homo sapiens – člověk rozumný. Myslíme, tedy můžeme posouvat hranice našich možností, používat nástroje a vynalézat stále nové a lepší metody dosahování našich cílů a naplňování našich potřeb. Myšlení je základní poznávací funkce.

aliendrone

Filip84>>> Descartes NENÍ nějakým „typickým představitelem“ karteziánství, je jeho AUTOREM. Právě podle něj se to jmenuje (latinsky jeho jméno je Renatus Cartesius). 😉 😄