Práva a povinnosti majitele lesů v blízkosti veřejných komunikací / silnic .

Takže, krok po kroku:

1. všelidová logika v právu neplatí, na frase, jako „zdravý rozum“, nebo „selský rozum“ jsem vysloveně alergický: sedláci nechť ať se starají o hnůj a správu věcí veřejných nechají patrimoniální správě, a o zdravém rozumu se nemůžeme bavit ve společnosti, ve které je problém sehnat psychiatra, když ho člověk potřebuje. Právo je komplexní obor, který je nutno obsáhnout, nebo se do něj nemontovat – takové montování se nekončívá dobře.
2. Co si Ty osobně myslíš nikoho nezajímá. Právo se řídí zásadami, výkladovými pravidly, a především positivním právem, tj. zejména platnou legislativou. Číkoli názor je irrelevantní.
3. Nemáš, na základě platného práva, právo na průjezdnou pozemní komunikaci. Nemáš, prostě. Máš právo jí užívat na základě tzv. doktríny o obecném užívání, chceš-li to přesně slovy práva, máš právo jí užívat v mezích zvláštních předpisů, které upravují provoz na pozemních komunikacích (silniční zákon, Úmluva o silničním provozu (Vídeň 1968), Úmluva o silničním provozu Ženeva 1949 etc.), za podmínek stanovených zákonem o pozemních komunikacích, bezplatně, obvyklým způsobem, a k účelu, ke kterému je určena, zároveň jsi povinen se přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace (§ 19 odst.1 zákona o pozemních komunikacích).
4. To znamená, že pokud na pozemní komunikaci bude ležet strom, fůra hnoje, mrtvý kůň, děvečka s povozem, nebo třeba stávkující ekobioterorista, Ty můžeš leda tak zastavit vozidlo (což poněkud zároveň musíš), nasadit si výstražnou kamizolu, označit vozidlo výstražným signálem (pokud na tom vozidle je), následně označit vozidlo výstražným trojúhelníkem (opět, pokud jím je vozidlo povinně vybaveno), pak můžeš vypnout výstražný signál, a ano, můžeš, a z povahy věci bys i měl, oznámit překážku na pozemní komunikaci policistovi (§ 45 odst.2 e ratione materiae silničního zákona).

To jsou Tvá práva, která máš, ano, tím jejich výčet končí. Jsou však jisté výjimky:

V. Prvním z nich je stav krajní nouze. Krajní nouze je stav, který představuje přímé ohrožení zákonem chráněného zájmu. Odvrácení krajní nouze, za splnění kumulativních podmínek stanovených zvykovým i positivním právem, je okolnost vylučující protiprávnost, což kumuluje nejen trestnost skutku, ale i pardon od odpovědnosti za způsobenou újmu pořadem práva občanskoprávního (§ 2906 obč.zákoníku). Musí však být splněny tyto kumulativní podmínky: I. nebezpečí musí bezprostředně hrozit nebo trvat, II. škodlivý následek nebylo lze odvrátit jinak a III. škoda, která konáním v krajní nouzi vznikla, nesmí být stejně závažná, nebo závažnější, než následek, který hrozil, kdyby v krajní nouzi konáno nebylo. V praxi může jít třeba o situaci, že bys byl řidič RZS jedoucí pod VRZ k hlášenému akutnímu případu. Nebo by Tvá žena rodila, Tys jí vezl do porodnice a hrozilo by, tedy, nebezpečí z prodlení. Zároveň by nebylo lze překážku objet buďto vůbec, nebo by objížďka byla časově významně delší, než odstranění překážejícího stromu jeho rozřezáním. Nebo bys, co já vím, přepravoval živá zvířata, bylo by horko, svítilo by na ně slunce, a po konsultaci s tísňovou linkou by Ti bylo jasné, že tam hasiči, nebo správce komunikace, nebudou v přiměřené době (např. kalamitní situace). V takovém případě, jednak, chráníš vyšší statek, než je majetek – život zvířete, no a do toho škoda na úhynu návěsu zvířat by byla významně vyšší, než zničený spadlý strom. Protože právo chrání statky v tomto pořadí: život – zdraví – majetek.

VI. Druhým je nutná obrana. Nutná obrana, stejně jako institut krajní nouze, je okolnost vylučující trestnost, jakož i odpovědnost občanskoprávní (§ 2905 obč.zákoníku). To jistě, ale v praxi si lze stěží představit, jak institutu nutné obrany využíváš právem k odstranění stromu na cestu spadlého. Leda tak, že by před Tebou ujížděl lupič s lupem (bez lupu už ne, ano), Ty bys ho pronásledoval, měl bys ho na dohled, na telefonu policii, které bys sděloval, kterým směrem činec prchá, on by projel, a mezi vás by spadl ten strom. Ty bys nemeškal, bafl motorovou pilu, vyřezal si otvor, abys projel. Pak ano, pak jistě.

VII. To, co Ty popisuješ, je subsumovatelné pod institut zvaný svépomoc (§ 14 odst.1 obč­.zákoníku). Má to však jednu vadu na kráse: institut svépomoci je výjimečná forma ochrany práva subjektivního a tím, že na cestě leží strom, není žádné Tvé subjektivní právo dotčeno. Ty prostě nemáš platným právem zajištěno subjektivní právo na průjezdnou pozemní komunikaci, takové subjektivní právo Ti nepřísluší. Jistě, jako (fysická nepodnikající) osoba máš právo konat vše, co platné právo výslovně nezakazuje, podle zásady legální licence (čl.2 odst.3 Lis­tiny základních práv a svobod). Zároveň platí, že pozemní komunikace má být průjezdná, že to není místo obvyklé k odkládání stromů. Takže, pokud, ku příkladu, zastavíš vozidlo, vytáhneš lano, uvážeš ho na strom, lano zahákneš za tažné zařízení svého vozu (nebo vypřáhneš koně a uvážeš lano místo povozu, nebo tak něco a podobně) a strom odtáhneš do pryč tak, aby pozemní komunikace byla průjezdná, tak takové jednání není výslovně platným právem zakázáno, jde tedy o jednání praeter legem, a pokud z něj nepovstane škoda, platné právo nezajímá, protože jde o jednání naprosto legální a legitimní, protože směřuje k obnovení stavu, který je chráněn zákonem o pozemních komunikacích i zvykovým právem – že cesta má být volná, průchozí a průjezdná, ne odkladiště stromů. Ano, ale jen a pouze do toho okamžiku, než z něj povstane jakákoli škoda. Ta nemusí být nutně na tom stromě, třeba si toho nevšimneš a zbouráš odtahovaným stromem patník, nebo značku. No, tak v tu chvíli, pokud jsi zároveň nekonal v nutné nouzi, za škodu odpovídáš, protože jsi konal bez zákonného zmocnění a povstala z toho škoda.

VIII. Náhrada škody tak, jak jí popisuješ, je – jen a pouze – Tvá fantasmagorie. Jaké škody, jako? Že jsi stál na cestě a čekal, než přijede vlastník pozemní komunikace a / nebo hasiči a odstraní překážku ve sjízdnosti? To jsme probrali, nemáš nárok na sjízdnou cestu, máš jen právo využívat ji v rámci tzv. doktríny o obecném užívání.

IX. Že bys do stromu, třeba, najel? Tak to už je poněkud složitější. Protože, na jedné straně, každý povoz musí mít řidiče (čl.8 odst.1 Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968) a každý řidič je povinen jet takovou rychlostí, aby byl s to zastavit povoz na vzdálenost, na kterou dohlédne a krátce před jakoukoli překážkou, kterou může předvídat (čl.13 odst.1 věta druhá Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968), řidič je také povinen jet rozumným a rozvážným způsobem (čl.10 Úmluvy o silničním provozu Ženeva 1949). Pokud, tedy, jedeš kolem lesa, můžeš předpokládat, že tam nějaká větev na cestě může být, stejně tak Ti může z lesa vběhnout do cesty třeba zajdalen, koza turystyczna nebo jednorožec, tak jsi povinen tomu přizpůsobit způsob a rychlost jízdy. Jakmile bude větrné počasí, bouřka, nebo cokoli podobného, tak musíš být srozuměn s tím, že i zdravý strom může skončit na silnici. Může existovat situace, kdy to, žes najel do stromu na silnici ležícího nebude podle práva Tvou vinou, ale je to velmi, velmi nepravděpodobné.

X. Potom není cesta jako cesta. Pokud jde o lesní cesty, přičemž ono jako pokud to není silnice s číslem (třeba i III. třídy), tak cokoli vedoucí po lese – nedostavěná Reichsautobahn, nebo jenom rigol po stahování dřeva ve svahu – je nějaká lesní cesta. No a do lesa vstupuješ vždy na vlastní nebezpečí a motorovým vozidlem do něj nesmíš. Jistě, může být, můžeš mít zákonnou, nebo individuální, výjimku, ale to nic nemění na tom, že do lesa vjíždíš a vlastní nebezpečí, takže i kdyby ten strom byl úplně ztrouchnivělý, bohužel.

XI. Ano, na jiných pozemních komunikacích bys vymohl náhradu škody, nebo její část, to už by pak bylo věcí dokazování a volné úvahy soudu, podle míry zavinění jednotlivých stran, za to, že jsi si poškodil povoz, nebo koně, nebo voly, nebo tak něco, o strom na cestě spadlý. Ale pouze v případě, že tam bylo zavinění na straně majitele stromu, za vyšší moc nikdo neodpovídá. To se samozřejmě dá zjistit, znalecky, jestli to byl zdravý strom a spadl skrze vichřici, nebo to byl strom poškozený kůrovcem a dávno měl být v peci. V praxi se to ale většinou řeší až tehdy, až ten strom na někoho, nebo na něco, spadne, nebo spadne bezprostředně před vozidlo. V opačném případě má, většinou, chauffeur smůlu.

Kdo je všivák má být chytrý, kdo je hlupák má být poctivý. Prd tomu rozumíš, tak bych Ti doporučoval, aniž bych Ti chtěl radit, abys se vystříhal řezání stromů na cestě ležících motorovou pilou. V opačném případě můžeš být, jednou, nepěkně překvapen. Ale, přirozeně, dělej si, co chceš, každý svého ne/štěstí strůjcem.

https://www.za­konyprolidi.cz/cs/1997-13
https://www.za­konyprolidi.cz/cs/2000-361
https://www.za­konyprolidi.cz/cs/2012-89
https://www.za­konyprolidi.cz/cs/1993-2
https://www.za­konyprolidi.cz/ms/2013-83
https://www.za­konyprolidi.cz/ms/2013-82

Můj názor:
Drvoštěp: " můžu odstranit pouze vlastní silou bez použití motorové pily protože to je něčí majetek a a řezáním bych to mohl znehodnotit …"

• vlastní silou to také můžeš znehodnotit.

Filip: „To znamená, že pokud na pozemní komunikaci bude ležet strom, fůra hnoje, mrtvý kůň, děvečka s povozem, nebo třeba stávkující ekobioterorista, Ty můžeš leda tak zastavit vozidlo“

• no ale to bys pak ani nesměl například zvednout nalezenou peněženku abys zkontroloval jestli tam není adresa a pak ji případně odnést na policii, protože i touto operací bys mohl tu peněženku nebo její obsah znehodnotit (co když v té peněžence někdo má třeba granát, který by se mohl aktivovat, že?)

Podle mně je tato logika uplatňováním práva až ad absurdum a nemá smysl. V případě jakékoli kalamity (např. po vychřici popadané stromy na silnici) vyjíždějí hasiči s jasným cílem především zprovoznit silnici. Samozřejmě budou zohledňovat další zájmy, jako minimalizace škod způsobených zásahem. Ale rozhodně nebudou čekat na majitele až on veřejnou soutěží vysoutěží vhodnou drvoštěpskou firmu, která mu ten padlý strom nařeže.

Můj názor: To na co si troufne běžný občan a zvládne to během pár minut by stejně bylo jen na palivové dříví. Tzn: rozřezáním nevznikne žádná škoda. Cokoli většího: Volat hasiče nebo policii a domluvit se s nimi. Ta informace „odstranit vlastními silami“ podle mně je jen o tom, aby nedošlo ke znehodnocení dřeva. Pokud padlý kmen drží na místě jeden z kořenů, neviděl bych ani nejmenší problém v tom jej říznout. Opět nedojde k poškození dřeva. Nařezat vzrostlý kmen na metrové špalky už zavání poškozením.