Pozorujete nějaké změny přírody v oblasti, kde žijete?

Samozřejmě. Úbytek motýlů je již drahný čas. V tramvaji jsem „vylekala“ spolucestující tím, že jsem spatřila za oknem motýla a zvolala jsem: „Žluťásek!“ Takovou jsem měla radost, že ho vidím. 🙂 Zajímalo by mě také, kde jsou veverky. Každý rok jsem jich viděla hafo a letos žádnou (do lesa chodím velmi často). Odstěhovaly se? Nebo jsem měla jen já smůlu? 🙂

U nás na Prajzské jsem vypozoroval, že s přírodou to jde prudce od desíti k pěti.

Ano, pozoruji každý den. Změny jsou obrovské, nelze ani vyjmenovat. Ubylo hodně ptáků, hodně druhů hmyzu. Tam kde býval vzrostlý lrs je neproniknutelná džungle bez pořádného stromu, Všude je spousta křídlatky, která se velmi rychle rozrůstá a dusí vše v okolí. Tam kde byly v lese cesty nejsou a jsou udělané nové, nejbližší cestou dolů z kopce, stačí potom běžný déšť a cesta je nepoužitelná a tak se udělá vedle jiná, stejně tak blbě. Nelze vše vyjmenovat bylo by to na celou knihu.

Ano matka příroda otáčí útok

Ano, „počasie sa zbláznilo, alebo predpoveď počasia je nespoľahlivé ako politické spravodajstvo v médiách“
A napríklad tam, kde nám robili radosť červené lienky sedembodkové (beruška, slunéčko sedmitečné) https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Slun%C3%A9%C4%8Dko_sed­mite%C4%8Dn%C3­%A9
sa objavili útočné žlté a čierne „lienky“ z Ázie a naše červené Berušky napádajú a vyháňajú

Upravil/a: led

Před 10 lety nebyl u nás na Vysočině jediný rezavý slimák, dnes španělští plzáci převažují. Z hodně rybníků zmizely škeble, američtí raci zdatně vytlačují ty naše. Bobři na třebíčsku začínali někdy před 20 lety, dnes jsou tu všude běžně. Prý občas někdo zahlédne i vlka. Dříve vzácné kudlanky jsou snad všudypřítomné. Časté k vidění jsou i včely drvodělky. S úbytkem domácích chovů zvířectva a drobnějších chovů JZD (což je samo o sobě také významná změna) velmi ubylo vlaštovek a jiřiček. A také vrabců, u těch to ale souvisí také s modernizací staveb a úbytku příhodných míst ke hnízdění. Nikdo nereguluje škodné straky, což přispívá k poklesu počtu i dalších druhů ptáků. Kromě toho ubylo i čejek, koroptví, bahenních ptáků, ale to má zase jiné příčiny. Po kůrovcové kalamitě se jelení zvěř, dříve shloučená ve velkých lesních komplexech, rozeběhla po okolní krajině,… Z rostlin za posledních 30 let v okolí mé obce zmizely snad všechny lokality se vstavači a vachtou trojlistou. Naopak nejsou vzácné i souvislé porosty dříve neznámé křídlatky japonské, a ještě v 80-tých letech prakticky neznámá netýkavka žláznatá (Royleova) je dnes všudypřítomná, najde se dokonce i v horách. Rozšířila se rez hrušňová, americké padlí na angreštech, vlnovník česnekový a spousta dalšího. Naopak je dnes problém narazit na lidské blechy a vši 🙂. To jen tak neodborně namátkou, co jsem si všiml za posledních 40 let. Mnohem užitečnější informace by se jistě našly na přírodovědných stránkách.

Upravil/a: EKSOT123

Ano, lidi si misto koz a ovci porizuji lamy a pstrosy!!

Ano zemědělci hnojí 6× více než za komunismu. Používá se ještě větší intenzifikace půdy. Snižují se počty králíků, zajíců, bažantů. Křepelky a koroptve aby jsi pohledal.
Spousta mysliveckých spolků zakázala střílet zajíce neb je jich opravdu málo. Nárust počtu krkavcovitých, kteří plení hnízda ptactva a mladých králíků a další drobné. Dokážou i uklovat i mladého srnečka. Na moravě na testovacim pozemku Mendelovi univerzity je již 22 let zaorán hnuj a stále se nerozložil. Králíci v ČR mají po odchytu v moči 6 – 11× více pesticidů z polí než podobně vyšetření králíci v Rakousku. Srnci a vysoká obecně slepne z pylu co je z řepky, má úporné průjmy pak umírá v bolestech hladem a dehydratací. Je to bolestné posledních 20 let dělat myslivost a vidět jak zvěř vymírá. Změmědělství níčí tuhle zem. Mělo by se regulovat množství použitých pesticidů… Nevážíme si půdy. Naše vnoučata to odnesou otrávenou vodou a půdou.