Poznáte česká nářečí?

Před nedávnem jsem vložila otázku, která se týkala moravských nářečí. Na přání několika uživatelů vkládám ukázky nářečí českých.

1. Von povídá: „Diš si vibral holku, tak ji má.“ Von teď chce každej jenom heskou. Tádle dostala dva tisíce po tátoj, peřinu ale nemněli, leželi na štruzokách. Teď scháněj bit. Mněli bi, ale je prej daleko.
2. Tak vám tera budu teky povídat jednu pohádku vo hloupím Hondzovi. Ta diš Hondzovi chuďinka maminka humříla, ňákij časek bili tak spolou s tátou. Hale čím dále šél tatťík do let, čím se mu to při Hondzovi tak bez ženskí víc a víc zajídalo Jakpak ne!
3. Tak bil jednou deden ďeda a jedna bába, a ťi mijeli chaloupku a f tej bili živji. Jednou řekla bába ďedovji: „Ti ďedo, poslouchej, zasaďime si pod lejcí hrách.“ A ďeda řek: „Nu tak tedi.“ Ten hrách rost a rost pořád až k lejcií.

Doplňuji:

1. východočeské
2. chodské
3. doudlebské