Pozdrav ČAU, proč se tak zdravíme?

pochází z italského ciao a to zase z benátského sci'vo (v italštině „schiavo“) – „otrok“. Pochází z dob otrokářství a původně tak zdravili sluhové své pány, též se užívalo jako velmi formální pozdrav mezi aristokracií. Srv. zdroj (v angl.)

Zdroj: www.websters-online-dictionary.or­g/definitions/ci­ao?cx=partner-pub-0939450753529­744:v0qd01-tdlq&cof=FORID:9&i­e=UTF-8&q=ciao&sa=Se­arch#906

Tykání je v některých jazycích způsob oslovování jedné osoby pomocí 2. osoby jednotného čísla (ty). Tykání je v mnoha společnostech považováno za důvěrné, neformální a v mnoha situacích a společenských vztazích nepřijatelné. K vyjádření formálnosti, společenského odstupu či úcty, zejména při jednání s cizími, staršími či společensky významnějšími osobami se jako protiklad k tykání v češtině používá vykání (oslovování jednotlivého člověka v 2. osobě množného čísla, vy). V některých jiných jazycích, např. němčině, se obdobně využívá onikání (oslovování ve 3. osobě množného čísla, oni), případně dalších jazykových prostředků
link:

Zdroj: http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Tyk%C3%A1­n%C3%AD