Odpoveď byla označena jako užitečná

Myslím . že na tom něco bude. Spousta lidí si opravdu věci hledá v PC. Spousta mladších lidí se některé věci ani neučí, nechtějí si je zapamatovat.Tvrdí, že když to budou potřebovat, tak si to najdou na internetu. Faktem zřejmě je i to, že lidé kteří cvičí a celoživotně namáhají mozek, bývají ve stáří v lepší formě.

Upravil/a: annas

Ne, nepovažuji toto tvrzení za oprávněné.

Na vině nejsou digitální pomůcky ani internet, nýbrž pohodlnost a lenost.
Digitální pomůcky jen usnadňují některé činnosti.

________

Doplňuji:

Z dětství si pamatujeme více věcí – já si třeba pořád pamatuji
vyjmenovaná slova v původním sestavení, ale kdybych je měla
vyjmenovat v současné podobě, pohořela bych. Násobilka, tu
si asi pamatujeme všichni, přestože ji nepoužíváme denodenně…

Tf. číslo z doby 10 let → k tomu mne napadá, že tehdy byla tf.
čísla kratší a telefony nemělo tolik domácností. Tehdy jsem si
pamatovala i čísla příbuzných, kamarádů a spolužáků. Ani tehdy
si tf. čísla nepamatovali všichni, prodávaly se malé zápisníčky
přímo na tf. čísla. Digitální pomůcky jsou podle mne jenom jinou
podobou někdejších papírových pomůcek.

Dalším důvodem je to, že řada lidí má čísel několik a někteří
občas tf. čísla mění → prostě těch informací, které by si měl
člověk pamatovat, přibývá.

Může to souviset i s tím, že člověk má tendenci si pamatovat
to hezké a občas se ve vzpomínkách rád vrátí do dětství …

___

Ale nebylo by od věci paměť stále procvičovat, případně se
některé pozapomenuté věci (např. ta tf. čísla) znovu naučit,
člověk nikdy neví, kdy se mu to může hodit.

Asi před dvěma roky jsem si zaklapla dveře od bytu (naštěstí se
mi to stalo jenom jednou) a musela jsem si zavolat od sousedky
→ vzpomněla jsem si jenom na jedno číslo. Tehdy jsem si řekla,
že se alespoň pár čísel naučím znovu, ale hodně rychle jsem na
to zase „zapomněla“ → pohodlnost? lenost? » nejspíš oboje…

Upravil/a: ivzez

Zda je to pravda, nebo ne. Nevím, ale já se
nemusím řídit podle nějakých vědců.

Spíše podle mé nemoci. To co si nepamatuji.
Na to mám zápisníček. Do toho se podívám
a už vím co jsem potřebovala :))

Ano, mnoho ľudí „bez digitálu nedá ani ránu“, plne sa spoliehajú na pamäť IT prístrojov. Pdobne rozmýšľajú aj pri internete „načo sa učiť, načo si pamätať, keď všetko nájdem na internete“ a potom sa všetci podobní stretávame na aj stránkach, ako je aj táto. Poraďte mi, nájdite mi, vypočítajte-napíšte za mňa, učenie je pre mňa strata času a potom z nich vznikajú „mimozemšťani­a“, alebo…

Něco na tom asi bude, já se ale snažím být nezávislý na elektronické paměti, protože není vždy dostupná a nakonec ani bezpečná. Pamatuji si docela dost číselných údajů (typu pin, číslo účtu, data narození, adresy) pořád ještě umím násobit a dělit na papíře. Využívání elektroniky a PC mě naopak donutilo naučit se a pamatovat si spoustu jiných dovedností, takže nic není zadarmo, nebo jednodušší.

Kupodivu si ještě pamatuji číslo naší pevné linky a dokonce i jedno známých, kteří bydlejí opodál. Myslím si, že však lidi příliš spoléhají na diář a elektroniku. Do mozku se dá uložit asi kde co, ale jak to pak letech vytáhnout, když to prostě jen leželo a člověk si má dnes pamatovat kde co. Ve škole by měli žáky lépe učit jak zacházet s pamětí a třeba by si toho více pamatovali i po letech.

Může to být pravda. Ale není úplně jisté, jestli je to špatně. Mozek člověka se možná jenom adaptuje na novou dobu. Ostatně kolik % lidí si pamatovalo telefonní čísla svých dětí před takovými 150 lety? 🙂

Já si nepamatuji, jaké jsme měli telefonní číslo, pamatuji se jenom, že jsme na zavedení telefonní linky čekali 5 let.

Používáním těchto pomůcek taky dochází ke snižování doby, kdy jsme schopni udržet pozornost. Respektive dospělý člověk udrží pozornost (v průměru) o sekundu kratší, než zavojnatka (ryba).

Sice nejsme nuceni si pamatovat řadu dat, která můžeme najít na internetu nebo je máme uložená v mobilu, ale nemyslím si, že kvůli tomu lidská paměť ochabuje. Ukládají se do ní prožitky, setkání zhldnuté věci, např. filmy ebo divadelní představení.

Ano. Stejně jak technika pro manuální práci lidem šetří fyzickou námahu, tak duševní zase šetří mozky. Proto by se mělo posilovat jak fyzicky, tak trénovat paměť. Pokrok se zastavit ale ani nesmí.

Moudřejší neustoupí a i nadále budu používat nejen počítač, který je mým otrokem a dobře mi slouží. Spát půjdu, až bude třeba.

Kdysi jsme se museli ve škole učit spoustu informací zpaměti. Například dějepisné letopočty. Dnes si je samozřejmě v případě potřeby vyhledám, ale ono to mělo i jiný význam. Především procvičování paměti, aby se mozek naučil si zapamatovávat. A potom taky kvůli všeobecnému přehledu – byl dříve pád říše římské nebo objevení Ameriky ?
Dnes se školští odborníci tváří, že učení se čehokoliv nazpaměť je špatné – jak ale trénovat paměť ? Pak přijde student na vejšu, tam dostane několik ytlustých knih a má se je naučit – typicky medici, tam to prostě bez biflování nejde, na operačním sále se googlit nedá.

Upravil/a: Arne1

Co tedy navrhujete na zlepšení paměti?. Chápu, že demence straší některé z nás. Lék na demenci už byl objeven, ale je zakázaný. http://www.sta­lemladi.cz/lek-proti-alzheimerove-demenci-nikdy-nebude-objeven-uz-je/