Používáte příbory či nádobí ještě z Československa? Znáte jejich výrobce či historii?

Mám příbory značky Rostex, Toner, Sandrik, liší se tvary vidliček i nožů. Udržuji je, takže se stále lesknou, jsou bez poskrvrny. Zřejmě jsou všechny „socialistické“ výroby.

Starší příbory po babičce jsem někomu dala, vidličky byly příliš špičaté, špatně se s nimi jedlo. Byly od fy Sandrik.

Podívala jsem se na historii výroby příborů.

"Prvotní informace o započetí výroby se datují do roku 1883, kdy moravskotřebovský občan německé národnosti, Franz Bibus otevřel provoz stříbrnické dílny.

Z roku 1892 jsou již záznamy o poměrně širokém sortimentu stříbrnické výroby a výroby kovových příborů. Vlastní technologie se stále vyvíjela od původní ruční manufakturní výroby až po dnešní převážně strojní způsob výroby.

Postupem doby se měnila právní forma i název společnosti (Toner, Sandrik, Rostex), až k současnému stavu – Toner s.r.o.

http://www.to­ner.cz/podstr/o­firme/histori­e.php?hostid=

http://www.e-pribory.cz/vyrobce-nerezovych-priboru-berndorf-sandrik/

Používám dále nerezové nádobí německé výroby, které jsem si koupila asi koncem 90. let.

Upravil/a: annas

Přece je nevyhodím, i když byly vyrobené a zakoupené před rokem 1989! Jsou stále v dobré kondici.

Nádobí i příbory stále používáme a to jsme spolu už 40 let.Hodně jsme toho dostali jako svatební dary, sady talířů, skleniček, hrnců apod.Nevím značku a jsem líný se jít podívat.
Také jsem s kvalitou spokojen.Občas se něco rozbije, protože jak jsou děti a ony dělají s nádobím, tak se nějaké střepy objeví.
Moji rodiče měli svatbu v r.1952 a ještě mají nějaké talíře (ozdobné s kytičkami), které dostali také jako svatební dar.Byla to celá sada, mělké, hluboké a malé talířky.Sice od každého něco chybí, ale stále se to používá.A kvalita výborná i když jako děti jsme s nimi moc šetrně nezacházeli.

Já ne, ale babička má TONER A SANDRIK. Jí se s nimi docela dobře. Máme ještě příbor, který děda vyfasoval na vojně. Jsou na něm překřížené meče. Výrobce je neznámý.

Máme sadu příborů po manžeově prababičce,takže ano používáme „československé“ příbory. Název výrobce na nich je ale už je dost nečitelný, takže Vám ani neřeknu, jestli jsou už „socialistické“ nebo ještě o něco starší – přeci jen jsou po prababičce.

Příbory mám převážně Ikea, taky pár kusů Yoner a Kovex (netuším původ). Jako raritu mám jednu lžíci od německého výrobce Busch po babičce, odhaduju stáří téměř sto let. Nádobí mám zčásti staré smaltované od nezjistitelného výrobce, spokojen s ním nejsem. Takže průběžně nahrazuju nerezovým se skleněnými pokličkami – rozhodně o dvě třídy lepší.

Máme téměř vše nové, ale navíc si hýčkám dva staré příborové nože od Mikovu (ty co byli v hliníkových příborových sadách). Jsou nerezové s černým plastem. S žádnými jinými se mi nemaže máslo a jiné pomazánky tak dobře.

Myslím že je to tenhle: http://outdoorove-pribory.heure­ka.cz/mikov-hlinikovy-jidelni-nuz-s-cernou-rukojeti/speci­fikace/#secti­on
Akorát píšou že je to hliník, což je podle mně blbost. Tyhle nože se dělali ve dvou variantách, s hliníkovou či plastovou rukojetí, ale ostří podle mně je v obou případech ocelové.

Mám je od babčiny, je tam napsáno – Rostprel 18/10
Blbé je že hrozně pálej, nedaj se dát do kafe, pak potřebuju chňapku abych ji vytáhla, proto je nepoužívám 🙂

Ano, mám sadu československého skla značky Glasfabrik Moser, Meierhöfen bei Karslbad z roku 1922. Historii firmy znám, táta tam celý život pracoval, jako děcko jsem tam s ním několikrát byla.

Zdroj: http://www.moser-glass.com/

Upravil/a: Lamalam

mám jen pár polévkových lžic Sandrik, protože ty dnešní jsou tak na šimrání. chci si do pusy dát pořádné sousto a proto stará lžíce tzv. bagr. dokonce mám i jednu ruskou a v Rusku se vyrábělo vše balšoje (velké). dnešní kvalitu nemá cenu hodnotit. když vidím jak jsou lidé unešeni z čínských příborů ve švédské Ikee, nakonec i ten nábytek je vyroben v Číně.

Tak já taky přispěji se svou troškou do mlýna. Nejde o příbory, ani nádobí, ale o remosku. Koupili jsme si vloni v létě takovou oválnou, hliníkovou s okénkem nahoře. Pochází tak z 50. nebo 60. let minulého století. Prodejce ani nezaručoval funkčnost, dokupovali jsme si kabel. Tedy lidi, ta je úúúžasná!!! Peče tak spolehlivě, že se současné výrobky můžou schovat. Nepřipaluje, dá se báječně umývat, rychlost, spolehlivost… Upřímně se děsím dne, kdy odejde „do věčných lovišť“.

Příbory ne, ale skleničky ještě mám

U nás na chatě máme ještě příbory z doby mezi první a druhou válkou, možná i starší.

Rostex,Sandvik,Mi­kov,to jsou Ceske Neznicitelne Pribory ! Mam je jeste po prarodicich,z 30tych let a nedam na ne dopustit ! Ty Cinsky sracky nevydrzi NIC ! Ceske dobre drzi ostri !

Rostex -Vyškov máme používáme a brzy půjdeme koupit nové.

Nebylo jednoduché vybavit si domácnost v roce 1951 kdy jsme měli svatbu a Kovomat ani Sklo a porcelán zbožím nepřetékaly, ale to, co jsme si tehdy za přijatelnou cenu pořídili,užíváme dodnes !

Máme doma lžíci s německou orlicí, můj příbuzný byl totálně nasazen na pracích v Německu a otamtud si ji přivezl

Po revoluci byl všude velký skandál, že příbory vyrobené v období komunismu obsahují nebezpečný hliník a že se musí vyhodit protože jsou nebezpečné životu a tak jsme je všechny vyhodili.

Mám převážně zn. Toner a jednu s už nečitelnou značkou, je to spíš lopata 🙂 ale nedám na ní dopustit. Je po mamince mé maminky !
S ní polévka chutná nejlépe.