Poučila se nějak naše společnost z uplynulých 30 let demokracie?

„Ano“, krade se a rozhazuje ještě víc. Jen se to nesvádí na minulý režim. Jako příklad může být např. rozkrádání nerostného bohatství ( uhelné doly v severních Čechách, kaolin v Horní Bříze a pod.). není to v rukou státu, který by na tom mohl vydělat, ale v rukou soukromých firem, které „dobře“ kapsují a drancují. Soukromník z Rakouska koupil ZKZ Horní Bříza, chvíli firmu provozoval, pak ji „ořezal“ a na konec zlikvidoval. Kaolin ale těží dál a vyváží na západ. Vyvážení surovin bez zhodnocení je pro stát prasečina. Podobné je to s uhlím i dřevem. Asi by měl někdo vysvětlit, jak je možné, že s prodejem firem, se jaksi do toho „připletlo“ i nerostné bohatství, na kterém ty původní státní podniky pracovaly. Něco zde velmi smrdí.

Upravil/a: elkon

Za sebe mohu říct, že trochu ano. V minulém režimu jsem byl, hlavně v mládí tak otupělý, že jsem nedostatek svobody ani moc nevnímal, pokládal jsem stav, ve kterém jsem žil za celkem skoro normální. Nelíbilo se mi, že se nedalo cestovat, kam by člověk chtěl, omezovaly se dokonce i možnosti cestovat do okolitých lido-demo států (Polsko, CCCP jen na pozvání atd.), co bylo nepochopitelné,a směšné. Jak by to mělo fungoat, jsem se dozvěděl až při cestě do Švýcarska, kam jsem se po dlouhých peripetiích v r. 1985 konečně dostal na návštěvu mojí sestry. Po porovnání způsobu života mi bylo z toho smutno.

Vždyť se nepoučila ani z totality: ta opět nabírá na síle, svobody ubývá, ale stále tupě tleská Západu. Kráčíme zase tam, kde už jsme byli.

Nikoliv. Lidé řeší pouze peníze, kdo co ukradl, kde se za co utratilo zbytečně, kde scházejí peníze. Přitom je to zcela irelevantní. Země je systematicky ničena, a brzy nám nezbyde k jídlu nic jiného, než ty bankovky, protože příroda zde již nebude.

Máme vzor USA a proto si musí Češi zvyknout, 400 Amíků má bohatství jak zbytek chudých v její zemi 150 mil.
I když egyptolog M. Bárta má názor, společenský systém je pouhé prodloužení agonie kapitalismus je demokracie na prodej nejvyšší nabídce trh je plánován centrálně.
J. Pehe, rostoucí podřízenost demokracie vládě velkých peněz je předzvěstí nových forem režimu v níž se budou konat volby, ale rozhodnutí bude mimo Vládu lidu.