Poučení pro dívky v době dospívání

Já vlastně ani nevím, nějak jsem se to vypoučila sama – měla jsem doma od malička knížku pro děti o lidským těle, v níž bylo úplně všecko, včetně sexu a porodu. A jak jsem si v tom od nějakejch sedmi let listovala, přišlo mi to stejně zajímavý jako jiný zajímavosti o hvězdách nebo dalekejch zemích. Bylo to srozumitelný a psaný pro děti, takže jsem to pochopila bez nějakýho stydění nebo pocitu, že to je něco divnýho. A když jsem něco nechápala, šla jsem se normálně zeptat a mamka mi buď normálně odpověděla, nebo mi řekla, že na to mám zatím čas. Všecko to šlo hrozně plynule a přiměřeně věku. Věděla jsem, jak probíhá dospívání, že mi porostou prsa, chloupky a že dostanu měsíčky. Takže mi mamka možná v deseti, jedenácti řekla, že se může stát, že to brzo dostanu, ať se ničeho neplaším a že se vložka používá takhle. Klídek, pohoda, hotovo dvacet.
Ve škole – tuším v šesté třídě jsme měli povídání o dospívání, my holky jsme dostaly vzorky vložek a tak. O sexu se s náma nebavil nikdo až do osmé třídy, kdy jsme se dostali k pohlavní soustavě člověka :) což už bylo samozřejmě pozdě a učitelka se tak styděla, že nám řekla v poslední hodině, že pohlavní soustava je, my jsme se jí vysmáli a konec. Z toho usuzuju, že škola asi není ta pravá instituce, kde by se tohle děti měly dozvídat… těžko se odhaduje, které dítě kolik ví z domova a co se mu může jak říct.

Nějak někdy na základce,jak jinak,holkám bylo trapně,kluci z toho mělo p*del,když jsme ve škole probírali přírodopis a lidské tělo a obzvláště při zkoušení.
Dneska je to úplně jiné.

Ve škole? Asi 6. třída – přibližně. Už si to moc nepamatuji. Poučena rodiči jsem byla asi tak v 7. třídě, ale něco jsem věděla mnohem dříve. S mamkou jsem o všem otevřeně mluvila, takže tady nebyl problém se na cokoli zeptat :))

Nebyla. Možná na ZŠ něco málo. Ale víte, jak to dřív bylo 🙂. Stejně jsem nic nevěděla.
Doplňuji:
Ještě dnes závidím dívkám, které mají se svou matkou vztah spíše kamarádský než výchovný. Já pamatuji spíše na zákazy a nadávání než nějaké povídání – jakékoli.

Upravil/a: ReHu

Já asi v 13 letech a to knihou- Když dívka dospívá.

Ve 13 letech ve škole a protože si s mojí mamkou dobře rozumím tak i s ní jsem se o takových věcech bavila
Doplňuji:
když se spolu bavíme a někde jsme vypadá to že jsme spíš kamarádky jak matka a dcera a takový vztah chci mít ted i se svými dětmi

Upravil/a: panenka

Nejsem dívka, ale dcera dostával na všetečné otázka od samého počátku co se začala vyptávat, ale vždy vhodnou formou. Od kdy nevím, ale jsem toho názoru, že v mateřské škole je někdy už pozdě. A servis dávat jak chlapcům, tak dívkám a byl bych pro se víc než na tělo zaměřit na odpovědnost, mezilidské vztahy a pod. Informaci, že holky mají .. a kluci … mají dnes děti z leckterého televizního seriálu pro děti, ale o problematice mezilidských vztahů se mluví velmi málo. Viz přiklady nezletilých dívek a maniaků na PC