Avatar uživatele
EKSOT123

Potřebuje se Bůh něco učit a jak by probíhalo učení se člověka z ničeho?

Mám na mysli Boha stvořitele, jak v něj věří monotheistická náboženství. Píše se, jak Bůh stvořil každý den něco a vždy se díval, že je to dobré. Z toho by se snad mohlo vzdáleně zdát, že se potřeboval sám učit a získávat zkušenosti.
Na druhou stranu si hypoteticky vezměme, že by se najednou v nicotě ocitl lidský duch. On by byl jen duch a okolo by také nebylo vůbec nic. A dejme mu navíc neomezenou moc. Dokázal by s touto mocí něco kloudného stvořit? Jednoduché běžné věci člověk poznává postupným učením se. Ale kdyby se neměl absolutně z čeho učit…

Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? annas, Filip84 před 260 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

Připomněla jsem si slova vědce Jiřího Grygara, který je známý svým myšlením o vztahu víry a vědy. Tvrdil, že věda odpovídá na otázku ""Jak něco funguje, „zatímco víra se ptá " "Proč to tak je? “

Jinak věda se zabývá materiálním světem, víra světem nemateriálním. Shoda mezi nimi spočívá v tom, že víra uznává materiální svět a věda svět nemateriální .
Věda je nepochybně člověkem vyvinutý nástroj, jak rozumět světu, Z filosofie víme, že existují věci nepoznané, ale nikoliv nepoznatelné. Podle Kanta, jevy (určitou realitu) = „věci pro sebe,“ poznáme na základě zkušeností, ale „věci o sobě“ existují samy o sobě, nezávisle na člověku a jeho poznání; nejsou poznatelné vůbec, protože to nejde pouhým myšlením, ale zkušenostmi,. Nemůžeme poznat svět ani Boha, jaký je, ale jak se nám jeví. Naše smysly zobrazují realitu, jaká je, ale chybí jistota, zda zobrazíme přesně. Skutečnost, jak Bůh stvořil svět podle bible existuje, bez ohledu na to, zda a jak ji vnímáme,, Proto pro každého může být jiná.
Z toho vyplývá, že objektivní věci existují, my je vnímáme subjektivně, zapojíme emoce, případně poznáváme ve chvíli hnutí mysli,. Tedy Boží existenci věříme či víme o ní, ale nemůžeme ji dokázat. Jde o transcendentní poznání, které přesahuje náš rozum.
V náboženských příručkách se uvádí výčet Božích vlastností, například: Bůh je věčný, všudypřítomný, vševědoucí, všemohoucí, nejvýš svatý, nejvýš spravedlivý.
Žádná z těchto vlastností však nemůže plně postihnout Boží skutečnost. Je to jen lidský pokus Boha si poněkud přiblížit. Bůh totiž daleko přesahuje lidskou chápavost., proto není možné na Vaši otázku .odpověšdět. „Víra je to, čemu věříte, nikoliv to, co víte.
Jsou věci, které jsme nikdy neviděli, a přesto věříme, že existují. Všichni věříme například v zemskou přitažlivost. Viděl někdo zemskou přitažlivost? Jak asi vypadá? Nikdy jsme ji neviděli, přesto věříme, že existuje. Zemská přitažlivost je neviditelná a přitom ji vidíme všude, kam se podíváme. Vidíme, jak spadlo ze stromu jablko nebo jak někdo zrovna skočil bungee-jumping. Proč? Protože nevidíme sice přitažlivost samotnou, ale vidíme, co zemská přitažlivost způsobuje. – tedy její důsledek.

Ještěš jednou. Vzpomínám na slova Jiřího Grygara, který tvrdil,, že věda odpovídá na otázku Jak něco funguje, zatímco víra se ptá "Proč to tak je? Boží existenci věříme či víme o ní, ale nemůžeme ji dokázat. Jde o transcendentní poznání, které přesahuje náš rozum.

Člověk je obdarován smyslovým i rozumovým poznáním, takže na základě skutečnosti, pudů, emocí , fantazie, představivosti, vjemů obrazotvornosti či pokusů a omylů, vytvoří něco s čím se nikdy nesetkal. Třeba kuchařské recepty, pokus, omyl chuťové b buň ky atd,.

Myslíom, tedy jsem, proto opochxbuji. „Jsme to, co si myslíme. Vše z toho, co jsme, vzniká s našimi myšlenkami. Myšlenkami tvoříme svět.“ — Buddha

https://citaty­.net/citaty-o-myslenkach/
Podle znalostí filosofie.

Upravil/a: annas

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Filip84

Meleš nesmysly, bez urážky! 🤦‍♀️😅

Teď jsem to tu psal: představa boha Israelitů nebyla, historicky, konsistentní: nejprve to byl ten největší frajer mezi bohy, co všem ostatním bohům rozhodil sandála, tak byl první mezi bohy. Pak všecky ty ostatní bohy zmordoval, nebo spáchali sebevraždu – to se neví, poněvadž Tanach hovoří pouze o tom, že jiní bohové jsou mrtví. A Talmud k tomu, propagandisticky, žvaní. Až později a pomalu, hodně pomalu, se začalo propagovat, že ten Edonai není, vlastně, až tak krutý, sebestředný, narcistický a psychotický tyran, jak jej presentují prvé knihy Thory a letopisů, že on, vlastně, se tak choval jenom proto, protože nebylo zbytí, a tak že on je, vlastně, vcelku kultivovaný bůh – prostě o stupeň kultivovanější, než byla kultivována tehdejší společnost Israelitů. No a když, po prvé židovské válce, Římský impérium zbouralo Jerusalemský chrám, tak už, vlastně, nepotřebuje ani ty krvavé zvířecí oběti, které ale tisíce let vyžadoval, jinak škoda mladýho života, snažit se o obnovu chrámu by byla opovážlivost, vždyť jeho zbourání byla boží vůle, a tak dále, a tak dále, a tak dále.

Ještě technická vsuvka: bůh Israelitů nemá s bohem křesťanským prakticky nic společného, křesťanství nemá na Tanach vůbec žádné morální ani jiné právo, jde o prachsprostou kulturní krádež a křesťanský přístup a výklad Tanachu je natolik bisarní, že materie dotazu se křesťanský náhled na tyto události nemůže dotýkat.

Ten popis stvoření světa za „sedm dní“, v knize Bereshit, tam není proto, protože by bůh Israelitů skutečně stvořil svět za sedm dní a literalisticky tak, jak je to tam popsáno. Nikoli. Jak rabíni, tak karaimové, se v podstatě shodují, že jde o podobenství, přičemž jak to bylo doopravdy, tak jako reálně, není podstatné a nikdo to ani neví, a ani nemá vědět.

Z ryze psychologického hlediska je tam to podobenství proto, protože Thora nebyla určena dnešnímu čtenáři, ale nomádským křupanům na poušti, co znásilňovali dvacet manželek, padesát konkubín, chovali velbloudy, drhli se pískem a oblékali se do ručníků (obrazně řečeno, něco, jako dneska „čo, Aladín, nieštartuje, nieštartuje?“) Kdybys chtěl, dnes, přinést evangelium Sentinelcům, nebo nějakým těm lidojedům v Indonésii, taky jim, asi, nedáš ku čtení překlad Biblí kralické, že.

Ne, musíš se přizpůsobit mentalitě těch lidí. A kdybys si dal tu práci a ráčil si přečíst alespoň kousek Thory v originále, nebo si jí prostě z toho originálu přeložit, tak bys zjistil, jak banálně prosté čtení to je, a jak nepoužitelné jsou křesťanské překlady (s výjimkou, snad Vulgaty, ale latina není stará hebrejština, že?).

Znali nomádi den? Znali. Znali noc? Znali. Znali tejden? Znali. Tak jim to na tom ten, kdo tu knihu Bereshit spisoval, vyložil (bůhví, kdo to byl, Mojše rozhodně ne! 😅).

To je celý příběh, nehledej za tím nic „za“: nic tam není! 🤷‍♀️😃 A nebo hledej, ale to už je věcí víry a víru podrobovat argumentačnímu přetřesu postrádá racionální smysl.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
EKSOT123

Motivem k dotazu bylo srovnání nepatrnosti myšlení člověka oproti Bohu.

Avatar uživatele
EKSOT123

Domníval jsem se, že jsem dotaz položil srozumitelně, ale zdá se, že ne. Zkusím aspoň druhou část vysvětlit ještě jednou: Pokud by lidský duch v nicotě neměl nic okolo sebe, ani žádné předchozí zážitky a zkušenosti, co by dokázal vymyslet sám z ničeho? Člověk normálně má různé zkušenosti a může vytvářet různé varianty a myšlenkové pochody. Ale kdyby se neměl vůbec od čeho odpíchnout?

Nový příspěvek