Pořádá se u vás masopustní veselí? Máte z toho strach, nebo to berete jako zábavu?

S úzkostně inhibovaným temperamentem, ne tak s těmi dalšími Tvými nemocemi, je prostě potřeba naučit se žít, ne s nimi „kušnit a otravovat“ své okolí a předpokládat nějakou „zvláštní péči“, nebo „zvláštní přístup“. Chápeš to? Nemyslím to nijak zle, dokonce to není ani kritika, je to pouhopouhé konstatování faktu, reality, ve které naše společnost poněkud funguje.

Tak když to máš tak, jak to máš, tak jak dlouho trvá ten masopustní průvod? No, déle, než jeden den, ne, ne?

Tak když víš, že to máš, jak to máš, no tak si – hezky – nakoupíš dopředu, v práci si vezmeš dovolenou – dopředu si to domluvíš, a toho předmětného dne si uděláš volný den: nebudeš brzy vstávat, hezky se vyspíš, pak si uděláš něco chutného k jídlu, a co já vím, pustíš si nějaký film, přečteš si Manifest der Kommunistische Partei, nebo si pustíš „film pro dospělé“ a …, jistě chápeš, nebo tak něco a podobně.

A když se takto na ten průvod budeš dívat zpoza okna, tak se na to všecko budeš dívat jinak, ne?

Jo Filipe to se ti jen zdá. Kdyby ti vyhrožoval jeden s dýkou že tě za rok podřízne tak to moc jako zábavu fakt nevidím. Uvidíme jestli to myslel vážně nebo ne a já se dožiji jara.

Jirka: A Ty máš nějaké konflikty se svými sousedy? Nebo, spíše, mají Tví sousedé nějaké konflikty s Tebou? Nebo jim nějak vadíš? Nebo tak něco a podobně?

A co měl za masku ten, co Ti vyhrožoval podřezáním?

Ne, žádné konflikty se sousedy nemám. Měl masku strašidla nebo tak nějak.

Tak to bylo součástí „hry“, chápeš to?

Jasně, já netvrdím, že to, co popisuješ, je nanejvýš vhodný způsob „hry“, tohle už, asi, i bylo poněkud „za čarou“, ovšem pořád je to to, co Ti píšu: davová záležitost, do toho věrtel alkoholu, anonymita masky.

Já chápu, že člověk s tak úzkostně inhibovaným temperamentem, jako máš Ty, z toho asi nebyl zrovna třikrát na obláčku, nicméně život není krásný, a s tím, že Ty jsi takto indisponovaný, lidé moc nepočítají.

Pochop to, když někdo kulhá, je to vidět. Když někdo nemá ruku, je to vidět. Třeba. To samé, když má někdo horečku, je schvácený (nebo hypertensi, obesitu, nebo tak něco a podobně). Ale to, že někomu „kulhá“ hlava, někdy není vidět vůbec, někdy je to stěží znatelné, a v každém případě moc nepočítej, že si toho lidé nějak všimnou, nebo na to budou nějak dbát. Nevšimnou, nebudou.

Ono zlámanou hnátu, nebo horečku, nebo tak něco a podobně, měl v životě téměř každý. Ale s hlavou se ne úplně každý léčil. Chápeš to? Málo kdo je s to vůbec pochopit, jak se může cítit člověk, který prožil něco, co on nikoli, a už vůbec je výjimkou schopnost nějaké empatie a ohleduplnosti.

Sorry, já chtěl dát „jiná odpověď“, nevím, jak se tam dostalo toto – ono kdybych nic nezaškrtl, tak mne to dál nepustí, musel jsem se ukliknout, asi. 😅