Pomůžete mi? prosím moc napište mi na můj e-mail 111.Klara.111@sez­nam.cz

Plemeno? Povaha? Toto jsou také velmi důležité údaje.
Je ještě mladý a psi jsou hloupí (omlouvám se psíčkařům, ale je tomu tak u většiny, narozdíl od koček, kde už si znova důvěru skoro nikdy nezískáte). Stačí se k němu pár měsíců chovat hezky a třeba někdy, aby mu tvůj táta dal žrádlo a zkusil ho až se poněkolikáté od něj nají pohladit.

Jedině dlouhodobvým kontaktem, mazlením a láskou. A jako začátečník si vzít pejska z útulku , považuji za obrovský nesmysl.

Připomíná mi to něco podobného. Kamarádka od ségry má yokšíra a ten má vyloženě panickou hrůzu z chlapů. Jinak vše v pohodě. Ono se vše odvíjelo od toho, že za průběhu jejích vztahů, kdy s klukama bydlela, si VŽDY našla takového, který ji mlátil a psík byl toho svědkem… Za ty roky už je to téměř nepřekonatelné, už je starší.

Pokud máš pejska ale rok starého, je ještě dost „tvárný“ na to, aby se to odnaučil. Pokud spí s tebou v pokoji, nech ho tam spát. Získej si jeho důvěru zprvu ty. Bude tě brát jako oporu a vracet se k tobě, kdykoli se mu něco nepovede. Zároveň při tom ale pracujte na důvěře psíka a taťky. Psi umí být nedůvěřiví, ale když jim člověk neublíží, a poskytne jim materiální, i psychickou odměnu, tak se pejsek obvykle hodně rychle naučí, že je to dobrý člověk. Mluvím tím o pamlsku a pohlazení.

Až vše bude v celé vaši „smečce“ v pohodě a důvěru si získáte všichni, tak teprve teď začni s výcvikem. Zprvu je pejsek tupý a výcvik i „sedni“ a „lehni“ vyžaduje mnohdy i síly, aby pejsek pochopil, co po něm chcete. (síly – nemyslím bití, ale třeba u „lehni“ jemně přitlačit pejska na zem, aby to pochopil, apod.) Pokud by se cítil nejistě, mohl by to brát jako nátlak a důvěru si nezískáte tím tuplem.

Stále stejný problém: pes z útulku není dobrá volba pro nezkušené. Pes s neznámou (nebo naopak známou ) historií má většinou špatné zkušenosti a naprosto zanedbané nejdůležitější životní období ranné socializace ( 7–16 týdnů věku). Říká se, že pes nikdy nezapomene, to co v tomto období prožije. Dobré i špatné.
Pokud vám na vašem pejskovi skutečně záleží, obraťte se na zkušeného psího poradce (psychologa), který vám pomůže řešit vaši konkrétní situaci.

Potřebuje čas!Dejte mu spoustu času kolik jen můžete!I mám takového pejska!Řeknu ti jeho příběh:Je to čivava.Krátkosrstá a můj koblížek.Ale,nemáme ho z ůtulku i když to většinou,říkáme víš co,říkat každému druhému člověku,který nás zastaví jeho příběh to je na ochraptění.:)
Ale,je z množírny.Týrali ho tam a bili vodítkem.Jedna paní ho zachránila.Ta ho dala další paní a ta nám ho dala.Strašně dlouho to trvalo než se přestal všeho bát.Mně má nejradši jako tvůj pejsek Tebe.Musíte na něho vlídně nekřičet nemít na hlas puštěného nic jen tak aby to neřvalo.A pro­símtě.K těm povelům toho pejska když se všeho bojí nemůžeš učit nějaké povely!!! Musíš vše postupně.Takže toto je má rada:Buď na něho vlídná a ostatní též.Ať si ho tvůj otec snaží získat nevím co má rád,ale většinou psi mají rádi šunku.Mluvte na něho ťuťuňuňu a hlavně když něco udělá neřvat neplácat jen říct potichoučkuu ne broučku to nesmíš.A jeho jméno nevím jak se jmenuje…dejte mu prostě čas seznamujte ho se vším všudy s lidma začněte příbuznýma ne ho "hodit"do davu a seznamuj to ne.Berte ho na výlety do přírody a tak.Do taštičky nebo do náruče podle toho kde se líp cítí,jestli v tvé náruči či někde kde může být ukrytý.Hlavně,jes­tli má nějaký pelíšek musí být otevřený a nesmí to být boudička,jelikož takhle pa\k zalezlý v koutě boudičky nezjistí,že mu nic opakuji nic nehrozí!Jestli,máte nějaká další zvířátka,tak je seznamujte opatrně!!!!No a hlavně mu dejte co nejvíc lásky!Věř mi u mně se to osvědčilo!Teď je ten můj pejsek roubíř první třídy a zlobí jak to jen jde je hezky tlusťoučký žádné vykloubené nožičky a už vůbec zlomená žebírka!A ocas má nahoře do kudrlkinky když chodí!Zkuste to a uvidíš byla bych ráda kdyby si sem napsala jak to dopadlo…Samozřejmě tak po roce po dvou letech…