polovina chalupy, jak se dohadovat?

Z blbcem se nedomluvíš. Můžeš to zkoušet, můžeš si myslet co chceš, ale to na faktu, že se s blbcem nedomluvíš, nic nemění.

Zjednoduším to co možná nejvíce, non multa, sed multum:

Je-li nemovitost vlastněna více vlastníky, rozhodují o čemkoli ohledně nemovitosti vlastníci hlasováním.

V případě, že kterýkoli z vlastníků nesouhlasí s výsledkem hlasování, může ho zažalovat občanskoprávní žalobou u obecného soudu příslušného podle místa nemovitosti.

Pokud jsou vlastníci jedné nemovitosti dva, a pokud každý z nich je vlastníkem přesně ideální jedné poloviny, mají hlasy obou z nich shodnou váhu. V tom případě je asi jasné, jak hlasování dopadne: patem.

Řešení je dvojí:

1. Uvedeš, že nechceš nadále danou nemovitost vlastnit, a proto hodláš svůj podíl prodat. Je to Tvé konstitučně subsumované a garantované právo: vlastnictví zavazuje, nelze k němu nikoho nutit. V takovém případě je nezcizitelným právem spoluvlastníka (blba) předkupní právo.
2. Nabídneš spoluvlastníkovi (blbu), že s ním nechceš nemovitost vlastnit, a že jeho podíl odkoupíš. On má ale na své vlastnické právo konstitučně zaručené právo, takže k tomuto ho nelze nutit.

Pokud se nedohodnete (což se nedohodnete, protože s blbem dohoda možná není), nezbude Ti, než pohnat žalobu k obecnému soudu příslušnému podle skutečného bydliště blba.

Ad 1.: Je k tomu docela ustálená judikatura: vůbec nemusíš blbovi sdělovat, že hodláš svůj podíl prodat, můžeš ho zrovna inserovat k prodeji. Avšak před uzavřením případné kupní smlouvy musíš prokazatelně blba informovat o tom, že hodláš svůj podíl prodat, a za kolik (částku nesmíš nadsadit!) a musíš dát blbovi přiměřenou lhůtu na rozmyšlení a plnění (alespoň 60 dnů). Pokud na to v uvedené lhůtě blb adekvátně nezareaguje, můžeš podíl prodat komukoli.

Asi je jasné, co z toho vyplývá, že: nejprve musíš dát blbovi na vědomí, že hodláš podíl prodat, a za kolik (všecko PROKAZATELNĚ, tj. do vlastních rukou s dodejkou, nebo do datové schránky). Když na to nebude blb adekvátně reagovat, teprve tehdy můžeš podíl nabídnout k prodeji. Když ho za Tebou požadovanou částku neprodáš, a budeš ho nabízet za nižší částku, opět musíš prokazatelně blba informovat, jestli to nechce za ty peníze koupit. A zase počkat přiměřenou dobu. A tak pořád dokola.

To však platí pouze v případě, že jste vlastnictví k nemovitosti nabyli v dědictví, nebo jakýmkoli jiným způsobem tak, že jste vlastnické právo nemohli od začátku ovlivnit. A platí to pouze šest měsíců od vzniku vlastnického práva k nemovitosti. Pak spoluvlastníkovi zůstává předkupní právo pouze v případě, že bys se rozhodl vlastnické právo převést bezúplatně, v tom případě má předkupní právo vykoupit podíl za cenu obvyklou.

Pokud vlastnické právo k nemovitosti vzniklo jinak, nebo po šesti měsících, můžeš normálně svůj podíl nabízet a prodat komukoli a blb o tom nemusí ani vědět. Otázka je spíš, kdo Ti podíl k baráku koupí. Koupí, třeba spekulanti, ale za nízkou cenu.

Ad 2. Varianta je překvapivě schůdnější. V praxi to funguje následovně: prokazatelně blba informuješ, že je blbec, a proto s ním nadále nechceš nemovitost spoluvlastnit, dopředu si uděláš znalecký odhad a nabídneš mu, ať Ti vyplatí 1/2 posudkem určené ceny nemovitosti. Blb, samozřejmě, odmítne, nebo nebude reagovat, nebo bude mlet nesmysly – prostě jako blb.

Pošleš blbovi prokazatelně předžalobní výzvu, že tedy podáš žalobu k soudu, aby Tě z toho podílu vyplatil. Opět, on nebude adekvátně reagovat.

Podáš žalobu, kde navrhneš, ať Tě blb vyplatí (částkou …) a zaplatí náhradu nákladů řízení, nebo ať soud nařídí prodej nemovitosti.

Soud nařídí jednání, blb tam buďto přijde, nebo nepřijde, u blba to vyjde nastejno. Protože prostě ty prachy beztak nemá, soud vydá rozsudek, a na základě stejnopisu tohoto rozsudku s doložkou moci práva a vykonatelnosti Ty můžeš CELOU nemovitost prodat.

Po prodeji (skrze úschovu peněz u soudního notariuse), vyplatíš blbovi 1/2 z prodané částky, poníženou o náklady řízení, které Ti soud uznal a zákonný úrok z nich, protože silně pochybuji, že Ti to blb zaplatí dobrovolně (když taky nemá z čeho, že).

Nejjednodušší řešení jsou dvě: buďto ho vyplatíš, nebo se dohodnete na prodeji nemovitosti, v opačném případě tratíš a výsledek je vždy, víceméně, nejistý.

Pokud, lhostejno proč, bys chtěl setrvat s blbem ve spoluvlastnickém podílu, no tak je to takto:

Co se týká investic do nemovitosti: pokud se nedohodnete, protože, například, Ty budeš tvrdit, že je kotel nutno vyměnit a blb bude tvrdit, že kotel je OK (i když v něm nejde topit, protože z něj teče voda, například), tak na to budeš muset pozvat znalce, nechat vypracovat znalecký posudek a podat žalobu k soudu. U kotle soud vyhoví, takže nařídí, že blb je povinen zaplatit opravu kotle z 1/2 a Tobě náhradu nákladů řízení – znalecký posudek, soudní poplatek a buďto paušální částku za úkony, nebo advokáta podle tarifu. Ty to necháš opravit, blb Ti to nezaplatí, můžeš podat návrh na exekuci. A takto pořád dokola, s každou banalitou.

Počítej však s tím, že soud Ti přisoudí opravdu pouze NUTNÉ opravy, tzn. např. zatékání střechy, topení, voda, atp. U fassady by, doslova, musely být opadány její kusy. Na to, že Ti přisoudí třeba výměnu oken za lepší, zapomeň. Protože, pochop, jinak nejde vlastníka nutit, zasahoval by tím soud do jeho konstitučně zaručeného práva vlastnit a pokojně užívat majetek.

Proto říkám: buďto ho vyplať, nebo to prodej!

A, závěrem, najmi si na to dobrého advokáta. Všecko u soudu musíš prokázat, všecko musí být formalisované, nejde ani tak o formu, ale o obsah. Na všecko musí být papír, raději dvakrát, a s dodejkou, protože jinak Ti to popře.

Upravil/a: Filip84

To je jako s Bohousem a Narodnim vyborem. Narodni vybor mel cely orchestrion, az na valec, ktery mel Bohous.