Pokud by někdo byl od 18 let v plném invalidním důchodu a ve 43 letech by o něj přišel tak by mohl později do starobního důchodu i když by už od svých 43 let nepracoval?
Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? da ny, Rokio před 772 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Přečti si tu otázku po sobě, nedává immanentní sensus:
na jedné straně se ptáš, jaký by byl invalidní důchod, byla-li by odpracovaná doba 25 let.
Na druhé straně tvrdíš, že osoba pobírala invalidní důchod od 18 do 43 let, a ani potom, až do důchodového věku, nepracovala.
To jsou dvě diametrálně odlišné skutečnosti. Osoba, která pobírala od 18 do 43 let invalidní důchod, a od 43 let nepracovala, stěží mohla odpracovat 25 let, protože i kdyby pracovala mezi 15 a 18 rokem, 18 – 15 rozhodně není 25.
Doba pobírání invalidního důchodu se do odpracované doby potřebné pro přiznání starobního důchodu nezapočítává, ani jako tzv. náhradní doba pojištění.
0
před 772 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Nejsem přesvědčená o tom, že jsem správně pochopila, nač se ptáte
(pak se omlouvám). ;)
Otázka je položena trochu nejasně/zmateně.
Pokud by poživatel 3. stupně invalidity, po 25 letech, nějakým zázrakem,
znovu nabyl 70% ztrátu pracovní schopnosti (byl zdravý), ve 43 letech (po
25 leté invaliditě). Stal by se práce schopným.
Ze zákona by musel platit zákonem stanovené částky zdravotního a
sociálního pojištění (dle stanovené výše).
Při dovršení 65 let by mu vznikl nárok na starobní důchod, za
předpokladu, že má odpracovanou stanovenou minimální dobu, pro jeho vznik.
To je v současné době 35 let.
Kdyby od 43 let nepracoval, musel by mít nějaký příjem /dědictví,
výhra, někdo ho živí aj.).
Musel by platit to zdravotní a sociální pojištění. Zdravotní, do 65 let
určitě. V případě řádného odchodu, tedy, ne předčasný důchod,
předdůchod, které mají svá specifika.
ČSSZ:
„Do doby pojištění se započítává i tzv. dopočtená doba, kterou je
doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového
věku žen stanoveného pro bezdětné ženy – to platí i pro muže.
Do doby pojištění se započítává rovněž tzv. náhradní doba
pojištění (stejně jako v případě starobního důchodu).“
https://www.mpsv.cz/invalidni-duchody
Nově byl stanoven důchodový věk pro nárok na starobní důchod od
1. 1. 2018, nejvyšší důchodový věk činí 65 let.
podle ustanovení § 29 odst. 1 zdp…
Potřebná doba pojištění se postupně prodlužuje, a to v závislosti na
důchodovém věku pojištěnce, event. věku pojištěnce. Potřebná doba pro
nárok na starobní důchod podle ust. § 29 odst. 1 zdp činí, viz. tabulka
a odstavce.
„ ….. pokud důchodový věk pojištěnce činí alespoň 63 let, vzniká
nárok nejdříve dosažením věku alespoň 60 let, a za….“
https://www.cssz.cz/starobni-duchod-podrobne
0
před 772 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
dany: „Ze zákona by musel platit zákonem stanovené částky zdravotního a sociálního pojištění (dle stanovené výše).“ & „Kdyby od 43 let nepracoval, musel by mít nějaký příjem /dědictví, výhra, někdo ho živí aj.). Musel by platit to zdravotní a sociální pojištění. Zdravotní, do 65 let určitě.“
Častý omyl.
Zdravotní pojišťovně musí platit občan České republiky, který má na území České republiky trvalý pobyt. Základní způsob platby zdr.pojišťovně je, že někde pracuješ a za Tebe to platí zaměstnavatel, nebo podnikáš, a jako podnikatel si to platíš sama. Sekundární je, že to za Tebe platí stát. Těch skupin osob, za které platí zdr.pojišťovně stát, je poměrně hodně (https://www.vzp.cz/platci/informace/stat/za-koho-plati-pojistne-stat), ale pro nás jsou, asi, nejpodstatnější dvě: 1. jsi evidována jako uchazeč o zaměstnání na ÚP a 2. pobíráš dávky pomoci v hmotné nouzi.
Pokud ale nevyvíjíš samostatnou výdělečnou činnost (officiálně), závislou činnost (officiálně), nemáš důchod, nejsi na ÚP, ani nepobíráš dávky pomoci v HN, máš pojišťovně platit sama jako samoplátce.
I tomu se dá vyhnout, zrušením trvalého pobytu na území České republiky. Není to úplně běžné, ale rozhodně to není taková „exotika“, jak by se mohlo zdát. Oproti všelidovým představám trvalý pobyt není povinný, nemusí ho každý „někde“ mít, alespoň na úřadu. Nemít trvalý pobyt má i své výhody, mezi nevýhody, ovšem, patří složité vyřizování výměny ŘP (musíš prokazovat, že máš na území ČR „obvyklé bydliště“ a úřad na to není zvyklý, takže jsou s tím problémy, nebo si na chvíli trvalý pobyt obnovit, řidičák vyměnit, a pak zase zrušit), a taky třeba ta skutečnost, že ano, že pojišťovně nedluhuješ, ale taky, pokud nepodnikáš nebo nepracuješ, nejsi pojištěná, prostě, jako cizinec, takže buďto si zaplatit nějaké komerční pojištění, nebo se dobrovolně přihlásit do veřejného, ale ty platby jsou, jako u cizinců, tedy vyšší. Ale lze i tak.
„Sociální pojištění“ vůbec neexistuje, to jsou odvody na státní politiku zaměstnanosti a na důchodové pojištění. Ano, odvody, odvádí je buďto zaměstnavatel za zaměstnance, nebo osoba vyvíjející samostatnou výdělečnou činnost za sebe. Pokud nikde nepracuješ, nepodnikáš, tak bez ohledu na tu skutečnost, jestli jsi na ÚP, nebo nejsi, jestli čerpáš dávky pomoci v HN, nebo nikoli, tyto odvody nikdo neplatí. Jiná věc je náhradní doba pojištění, např. dříve po dobu studia, rodičovská / mateřská dovolená, péče o osobu blízkou, evidence na ÚP po ustanovenou dobu atp. Tam, ale, nejde o nic víc, než že se to bere, jako bys pracovala, ale s příjem (a tedy i odvody) Kč 0.00 hrubého. Když to řeknu jednoduše, tak když by někdo dosáhl, čistě theoreticky, na starobní důchod tak, že by ho měl pouze a jen z náhradní doby, tak by měl důchod minimální, protože by se vypočetl z nuly, takže by byl nula, ale protože mu vznikl nárok na starobní důchod, minimální důchod je tolik a tolik, dostane minimální důchod.
Souhlasím naprosto, že je vysoce nepravděpodobný vznik skutečnosti, že někdo dostane III. stupeň invalidity v 18, a pak ve 43 letech, „zázrakem“, invaliditu úplně ztratí (nicméně, není to nemožné, takové případy se dějí: „změní se vítr“, politici něco zprzní, on se nedostane do tabulek – omylem, a než se to napraví, uplyne několik let, zpravidla až do doby, než se, zase „změní vítr“, nebo do doby, než si to někdo nedá líbit, podá správní žalobu, soud deleguje věc k posouzení Ústavnímu soudu, a ten příslušný právní předpis zruší jako neústavní). Ale jinak to není až taková fantasmagorie, jen pár příkladu:
Přijít o „plný“ důchod ve 43 letech je vysoce nepravděpodobné, ale to ostatní až taková fantasmagorie není, jak by se mohlo zdát. 🙂