Podle kterých příruček se učilo psaným jazykům za Karla IV.?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Středověké učebnice byly vzácností, byly to totiž útlé sešitky, z nichž studentům četli profesoři. Studenti si dělali poznámky, nebo se učili celé pasáže nazpaměť. Z této ani pozdější doby není doložená žádná knihovna.

Existovaly tzv Klaretovy slovníky , výuce latiny pomáhala i makaronská poezie. Latina byla na univerzitě dominantní.

Významnou úlohu hrály tzv. disputace, veřejné debaty p vzoru italské scholastiky. Vedly k pohotovosti reagovat a obhajovat názory.

Je vidět, že se vzdělanost zaměřovala především na mluvený jazyk, český pravopis nebyl ještě vytříbený, užíval se latinský. Také v historických zdrojích se nějak tato otázka neřeší.

Teprve až po vynálezu knihtisku. se situace změnila.

https://books­.google.cz/bo­oks?id=ptuGCgA­AQBAJ&pg=PA37&­lpg=PA37&dq=u­čebnice+při+za­ložení+Karlovy+un

Karel IV. studoval ve Francii sedm svobodných umění. Znal francouzštinu, italštinu, latinu, němčinu, samozřejmě i češtinu.

--
Je třeba si uvědomit, že

1. první pravopis u nás byl tzv. primitivní – pravopis typický pro latinu, protože latina má méně hlásek než čeština.
2. pravopis spřežkový – ty hlásky, která měla čeština navíc proti latině, se označovaly spřežkami = spojením dvou či více latinských písmen (czas = čas)
3. 14. století – velký rozvoj českých zemí, zejména za vlády Karla IV., čeština obohacuje slovní zásobu, po vzoru latiny se komplikuje větná skladba, jazyk se šířil mezi šlechtu, měšťanstvo a studenty univerzity, nejdokonalejší podoba češtiny je dochována v díle Tomáše Štítného,

atd.

Upravil/a: annas

Většinou podle žádných příruček. Vše učil ten, který to uměl.

Příručky a učebnice tehdy ještě nebyly, bylo to před vynálezem knihtisku. Všechno bylo psáno ručně a ručně i opisováno, vč. Bible. Učilo se na univerzitách, v klášterech a ti bohatí a významní měli vlastní učitele a vychovatele (stejně jako Karel). Pěkně jako v antických časech.

Upravil/a: Kepler