Platonická láska

Vyčerpávající odpovědi i o původu platonické lásky (původně láska k mladým chlapcům) najdete v odkazu. Vložila jsem podobnou otázku.

Platón sám se fyzické konzumaci vztahu naprosto nebránil, ale v jeho případě se nejedná o konvenční náklonnost k ženám, nýbrž k chlapcům ve věku 8–13 let. Těch Platón za svého života svedl stovky a hovoří o tomto druhu lásky bez jakéhokoliv ostychu.
Postupem doby dostal pojem platonická láska jiný význam.

http://www.od­povedi.cz/vyh­ledat?ie=UTF-8&cx=01759792­7737963345235%3Alv-gxwjxnxe&cof=­FORID%3A11&ci=­29&q=platonic­k%C3%A1+l%C3%A1ska&sa=Vyh­ledat

Platonická láska je ta, která nikdy nedojde naplnění. Dál než k obdivu, psaní dopisů nebo snění se zamilovaný nedostane. Někdo třeba celý život neví, že měl nějakého platonického ctitele (pokud se časem neprojeví jako stalker). Zamilovanému často drásá srdce a pokud má tento umělecké nadání vznikají nejlepší díla. Platonická láska může být i mezi dvěma lidmi, kteří o ni vzájemně vědí, ale nedojde mezi nimi k flirtu, vše se drží v rovině uznávání a obdivu toho druhého.

To je ta nejkrásnější láska na světě. A jeden se u ní ani moc nenadře. Ta klasická znamená tahat nákupy, vychovávat děti, nechávat manželku mít možnost si večer zvolit TV program, protože z lásky k ní aby večer u tv měla klid raději jdeme do hospody atd.
Jinak takovou lásku každý občas zahořel – třeba k nějaké super nádhernému herci, herečce, i pohlednému učiteli, ke kamarádovi, ke kamarádce zas u kluků, a ta láska zůstane jen ve snech.

Láska bez sexu.