Platí, že koprovku buď miluješ, nebo nesnášíš?

Nevím. Zítra ji mám na oběd. A nevyhodím ji, je to přece jen oběd. A na druhé straně jsem si ji nikdy neobjednal v restauraci, nebo tak.

Koprovka je dobrá u mě.

Tvl já četl bokovku… koprovka je ok, ale tak jako není nutný ji ani milovat, ani nesnášet, přece někdy je řidší, jindy s knedlem, bramborem… třeba já miluju křenovou a jednou byla hořká, asi špatnej křen, to se nedalo, hnus…tož tak asi, stačí? (;

Asi ne, já ji sním, mám ji rád, ale nijak zvlášť. Zato miluju křenovou.

Asi ano. Stejně jako špenát, rajskou, buchtičky se šodó, dršťkovou … ap. 🙂

Já osobně koprovku nesnáším, dokonce jsem ji jednou odmítl na návštěvě a vymluvil se na žaludeční problémy. Někdo ji bere jako normální jídlo, ale nevím o nikom, kdo by ji miloval.

no já koprovku mám rád podle toho s čím je – s masem a knedlíkem nemusím, ale s bramborem a vejcem můžu

Po čtyřech létech internátní stravy jsem ji kdysi nemohl ani cítit, natož vidět. Manželčina koprovka mně však posléze zachutnala. Nejlépe s hnedlíkem, kouskem hovězího žebra a vařeným vejcem.

Hodně smetany a nemá chybu

Koprovku ( kopračku) miluji uvařenou z čerstvého kopru, ze sterilovaného to už není taková dobrota.

Ještě je to o kuchaři. Když ti nechutná tak ji nemáš rád. Co to je za otázku?

Z letitých „zkušeností“, mám vypozorováno, že asi ANO. :)
Priorita chutí se mění.
Někdo ji prostě jí, bez toho, aby ji zrovna miloval.

U mne platilo oboji. Mamcinu a mou koprovku jsem milovala, koprovku ze sekolni jidelny nesnasela. Nejedla jsem ji minimalne 10 let a vubec mi nechybi.

Upravil/a: yuko