Odpovědi
Avatar uživatele
Drap

Oboje platí, ale každékaždé zvlášť. Pokud někdo z nebe spadl na hlavu, je to ve většině případů možno velmi rychle rozpoznat.

Upravil/a: Drap

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Kelt

Více hlav, více názorů. Nabízí se možnost diskuse a přijetí nejlepšího názoru, myšlenky dle obsahu, ne dle moci jak má vládnoucí diktatura. A říká se, že žádný učený z nebe nespadl, tedy učení jsou produktem země, prostředí, ovlivnění okolím. A pokud někdo spadne na hlavu, nebo mu něco spadne na hlavu, nelze mluvit o učenosti. A to se nemusí jednat o fyzický dotyk, dokonce lpění na jedné věci, názoru člověka omezuje a přestává zájem o učení se.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
EKSOT123

Rčení víc hlav, víc rozumu se muselo osvědčit, protože policajti chodí často se psem. Učení začali padat z nebe po vynálezu letadla. (Malinko odbočím: Jeden malý chlapec spadl z vysokého stromu rovnou na hlavu, ale naštěstí se mu nic nestalo. Otec říká: „Má dobrou hlavu, dáme ho studovat!“ ) Pokud tedy už dospělý vystudovaný padne na hlavu až z nebe, a je OK, tak to svědčí, že opravdu má dobrou a čím dál lepší hlavu. Po pravdě ale otázce vůbec nerozumím, tak doufám, že neodpovídám nějak z cesty. Ostatně bych s tou hlavou nedělal vědu. – V kamenolomu když jsme se někdo praštili do hlavy, tak nám říkali: „Na hlavu se vyse*, hlavní je zdraví! Nějaká hlava …“ neuvádím to celé, smyslem útěchy bylo, že zkrátka hlava asi není to hlavní. Zní to ale divně.

Víc hlav, víc rozumu jistě platí a rozumní lidé to pozorně využívají. Má to ale svá úskalí a limity. Proto také poslední dobou u zpráv z Ukrajiny většinou není možnost komentářů, aby byl názor lidí jednotnější. Přece není žádoucí, aby lidé příliš spekulovali a více věděli,– válka by pak dříve skončila.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Filip84

Zove se to deliberativní diskurs. Ovšem aby z více hlav mohlo povstat (alespoň theoreticky) více rozumu, musí v těch hlavách něco jako rozum, alespoň typově, být. Jinak kde není, ani exekutor nebere.

To druhé je, spíše, věcí provozní slepoty. To, že je někdo i excelentním odborníkem ve svém oboru, vůbec neznamená, že není profesní idiot.

Dobře se to illustruje třeba na tom, že lidé jsou s to oslovovat herce s dotazy stran jejich zdravotního stavu jenom proto, protož dotyčný herec hrál lékaře. Nebo rozhovory s „herci“, co říkají na situaci kolem choroby a její „řešení“ vládou.

Nový příspěvek