Platí ještě v dnešní době dogma dědičného hříchu, jak to bylo v minulosti?

Odpoveď byla označena jako užitečná

"Přestože je učení o dědičném hříchu již staré, bylo v římskokatolické církvi vyhlášeno jako dogma až v 19. století

. Římskokatolická církev se odvolává na svatého Augustina a jeho díla proti pelagianismu, druhý (místní) oranžský sněm z r. 529 a na tridentský koncil konaný r. 1546.

Řínskokatolické vysvětlení

Základem římskokatolického učení je:

1. chápání Adamova hříchu jako nekonečně veliké urážky Boha;
2. po urážce následoval Boží hněv;
3. ten byl vyjádřen v odnětí nadpřirozených darů Boží milosti člověku;
4. odnětí milosti vedlo k podřízení duchovního principu tělesnému a k tomu, že se člověk ponořil do hřích. " atd.

To odmíotá pravoslaví.

Podstatu hříchu (včetně prarodičovského) podle pravoslavné teologie nelze spatřovat pouze v nadvládě tělesného principu nad duchovním, i když slovem „tělo“ je ve svatém Písmu nazýván neobrozený stav, protikladný stavu znovuzrození v Kristu (Jan 3,6). Mnohé hříšné sklony, a přitom těžké, se vztahují k vlastnostem duchovního charakteru. Pýcha je například podle slov apoštola Jana spolu s chtíčem pramenem hříchu (1 Jan 2,15–16). Hřích je přitom vlastní i zlým duchům, kteří nemají tělo. Tím ovšem není odmítána skutečnost, že řada vášní a hříšných sklonů má svůj původ v tělesné přirozenosti (viz zvláště Řím, kap. 7). "

http://www.or­thodoxia.cz/srov­n/opt-03-dogma-o-dedicnem-hrichu.htm

Myslím, že v křesťanství platí stále. Křest malých dětí – je jim odpuštěný dědičný hřích, u dospělých odpuštění všech hříchl před křtem spáchaných .

O křtu více v odkazu
http://revue.the­ofil.cz/krestan­ske-pojmy-detail.php?cla­nek=731

Upravil/a: annas

Platí! Nielen v náboženstve, ale aj v spoločnosti. Ešte aj dnes pykajú deti za svojich predkov.
Napríklad napíšem len tie najvýraznejšie:
1– potomci bývalých členov KSČ,
2– dodnes platí rasová neznášanlivosť, akoby deti mohli za to, že sa narodili v nesprávnej farbe
3– spoločenské odsudzovanie detí, ak niektorý z rodičov sa dopustí trestného činu „nekamaráď sa s ním, to je syn toho…“

Pokud vím, platí.
Ale nevím o tom, že by dogmata platila jinde než v náboženství.

Asi platí, ale ani nevím pořádně, co si pod tím mám představit. Všechna dogmata jsou nesmysl.