Odpoveď byla označena jako užitečná

Mám raději věci příjemné a pohodové. Na horory se nedívám. Nelíbí se mi a ani nijak neuspokojují. Některé zprávy jsou hororové.Přitom však když má být záběr skutečného života s trochou krve na chodníku, tak upozorňují , že je to jen pro silné povahy. Myslím, že by byl život bez hororů přívětivější.

Horory nepatří k mým oblíbeným filmovým a TV žánrům, dobrovolně bych se na to nikdy nedíval. V knižní podobě jsem jich několik přelouskal.

Na druhou stranu, KDYBY všechno bylo ideální, vyvolávalo by to mnoho otázek o tom, proč jsme vlastně tady. Nikdo by dobrovoně neznal horory a bylo by z nás cítit, že se ničeho nebojíme a kontakt se životem by byl Vámi zmiňovaným vzrušením, což se dnes jeví jako fantazie. To by byl „ten“ ráj. Televize by neexistovala. Jen tato vaše milá otázka by v něm vypadala trochu nepatřičně ;p

Horory mi nevadí, na To se těším stejně jako na Temnou věž, ale mám v úmyslu si to napřed přečíst. Stejně tak se těším na remake filmu Hráči se smrtí, což tedy nemá s Kingem nic společného. To jen tak.
Akorát rozlišuju mezi hororem plným krve a uřezaných údů a hororem, který mi nedá dýchat a budu se opravdu bát. Horor nemusí být o rozřezaných lidech a kýblech krve, to je pro mě spíš hnus.
Taková naše Vlčí bouda…u té jsem byla potento až za ušima, a nikde nebyla ani kapka krve, pokud si pamatuju.

1 – Horor a krvák len pre strašenie množstvom mrtvých a spôsobom ich smrti, to nie.
2 – Ale dobrý horor, ktorý má myšlienku (napríklad typu Psycho), ale žiaľ takých je málo, to sa oplatí pozrieť, zastaviť sa v zhone života a porozmýšľať nad myšlienkou. To áno. Za horor tohto typu môžem považovať aj film Avatar. Možno mnohí nesúhlasíte, ale zamyslite sa nad nevypovedanou myšlienkou, tiahnúcou sa celým dejom filmu. Quo tu, homo? (Kam kráčaš, človeče?)

Upravil/a: led

Mně osobně horrory neoslovují, ani ve mně nevyvolávají zvýšení tepové frekvence. Násilí a krev ve mně navíc vzbuzuje odpor. Považuju to za hodně pokleslý žánr útočící na primitivní lidské pudy. Upřímně jím pohrdám.

Upravil/a: Kepler

Sice se na to cíleně nezaměřuju a jako menší jsem se bála těchto věcí hodně, ale teď už si to k srdci tolik neberu. Ráda spíše prožívám příběhy. Na To jsem v kině byla, bohužel mi ponoření do příběhu patřičně ztěžovali okolní výrostci, kteří se vybavovali, jako kdyby film měl být spíš jenom někde na pozadí. Jinak to bylo pěkně zpracované. Myslím, že je celkem přirozené, že člověka přitahuje tajemno, neznámo, případně zapovězeno. Horor není o kýblech krve, podle mě jde především o ty pocity, které to má vyvolat – úzkost, děs apod.
Knižní horory Edgara Allana Poea mají také něco do sebe, a to není vůbec žádná novinka, navíc byly i zfilmovány Švankmajerem. Dále například Lovecraft.
Nikdy jsem na sobě nepozorovala, že bych měla potřebu se inspirovat krvákem, hororem a podobně. Sleduju takové věci už celkem dlouho a naopak jsem velice klidný člověk. Stejně tak se mluví o počítačových hrách, že nabádají ke krádežím, vraždám atd. Nikoliv, jde o to, jak to ta osoba vezme, ta hra za to nemůže, ale případná označení 18+ myslím stačí.
Raději takovéto věci, než se dívat každý den na zprávy, které si jen zběžně prolistuju na netu a stačí mi to.

Horrory si občas dám ,ale jen občas …Jsem u toho většinou posranej strachy ,ale občas prostě zažijí pocit ,že se musím bát …

NEEE