Přikláním se k Orwellovi, protože: když něco nenávidíme, víme proč, a ono nás to totiž nenávidí také, často až ke zničení. /Vím, že Huxley varoval před tím, abychom se neubavili k smrti (perfektně vystiženo v „Brand New World“, odehrávajícím se v Novém Londýně). Také jako jediní v živočišné říši jíme to, o čem víme, že nás ničí./

Těžko říci, je to stejné jako volba zda je lepší kyselé nebo hořké. Když se nemohu rozhodnout, podívám se na to jinak. V tak závažném případě, že jde o moji samotnou existenci je myslím takové rozhodování zcela podružné, oproti snaze o uchování si své existence. ;)

Nevidím PODSTATNÝ rozdíl v tom, jestli mě zničí ošklivý chlap nebo půvabná žena. Zkrátka v konečném důsledku jde o zcela zbytečnou volbu/bezvýznamný problém v porovnání s vlastním zánikem. MOŽNÁ by se dalou rozhodnout, POKUD by se doplnila nějaká dodatečná kritéria. Bez toho to ale nejspíš nepůjde. Si myslím. ;) :)

BTW – vítejte z5, kde jste se flákala? ;) :D :D

Kdo ví? Nelze odhadnout, možná i kombinace obojího. Až čas ukáže, kdo se více přiblížil pravdě.

Co nenávidíme nás nemůže zničit, pokud milujeme. Co milujeme nás nemůže zničit, pokud to nedýchá. Zjentek (;

Drap>>> nesmysl, nelze generalizovat. Například mně už tohle ČAS DÁVNO ukázal!

Upravil/a: zjentek

Myslím, že Aldous Huxley, mimo jiné i klasik žánru sci-fi (Brave New World, Island, aj.) měl lepší představivost a tak pokládám za lepšího proroka právě jeho. Je ale dosti pravděpodobné, že nás zničí nakonec něco docela jiného. Být prorokem je krajně nevděčné.

No kdo. Přece nemůžu jít sám proti sobě 🙂 Ale pokud si dosadím za „to, co milujeme“ peníze, tak už si tak jistý nejsem.