Odpustili byste vašemu nejlepšímu příteli, kdyby vám zabil manželku/manžele, která/ý se vás pokoušel zabít?

V takovém případě snad není co odpouštět!

Z morálního hlediska je vražda neodpustitelná. Nikdo nemá právo na to, vzít spravedlnost no vlastních rukou tímto agresivním a konečným způsobem…
Když převládne mezi lidmi nenávist, zloba a vztek – vždycky to dopadne špatně. Otázkou by mělo být: Proč se mne dotyčný pokusil zabít? Jaký má problém? Co jsem takového udělala já, že ho to vyprovokovalo k pokusu o vraždu?
Brát vraždu násilníka jako kompliment od kamaráda je, když nic jiného, tak sporné.
Výjimkou je snad jen rychlý zásah v konkrétní situaci – kdy se kamarád „přichomejtne“ poblíž zrovna ve chvíli, kdy drahá polovice tasí kudlu – ale to už je takový PreCrime, ne?
Osobně jsem pro to nestrkat hlavu do písku a proti násilníkovi okamžitě zasáhnout všemi dostupnými legálními prostředky a hlavně – ihned od něj odejít, netolerovat, neodpouštět. Nikdy. Protože on se nikdy nezmění.

Nikdo nemá právo brát druhému život, zejména když to není v sebeobraně. Najdi si rozumnější literaturu 🙂.

Neměla bych co řešit, neboť bych se zhroutila, prožít něco takového.

Zřejmě ano.