Od kterého roku se v České republice, případně ještě v Československu, začaly hojně používat videokazety?

Půlka devadesátek, tj. 1994–1996.

VHS přehrávač se dal koupit i v ČSSR, ovšem prakticky jenom v Tuzexu. Např. videorekordér Toshiba V-83 CZ stál 3,600.00 tuzexových poukázek, tuzemský Tesla VM 64 65 3,800.00, VHS kaseta Fuji VHS E240 SHG 83.00, Agfa VHS E 180 high color 50.00, prostě cena kaset se pohybovala mezi 50.00 – 83.00 tuzexových poukázek. A tuzexové poukázky prodávali veksláci za Kčs 5.00, zhruba, tak si to lze snadno spočítat.

Jinak onen VHS přehrávač Tesla VM 64 65 začala vyrábět Tesla Bratislava v roce 1985 a SMC byla Kčs 18,800.00, v roce 1987 klesla SMC na Kčs 16,600.00. Při průměrné mzdě Kčs 2,920.00 a Kčs 3,026.00.

Ještě v letech 92–93 stál VHS přehrávač kolem Kč(s) 10,000.00, pak to začalo padat. Tak proto.

Krom toho, že VHS přehrávač stál, za Husáka, deset normálních čistých platů a kaseta, jak měsíční náklady na byt (Kčš 200.00 / státní/ – Kčs 500.00 /družstevní/), tak tu byl ještě jeden, podstatnější, faktor:

to, že stál VHS přehrávač, jak starý malý barák a kaseta, jak měsíční náklady na bydlení, tak to moc nebylo k čemu. Co by si na tom tak kdo přehrával? Soudruha Pláteníka & Okres na severu? Nebo soudruha doktora docenta kandidáta primáře Sovu PraSe niora & Krankenhaus am Rande de Stadt? Na to to byl sakra drahý špás.

Samozřejmě, pašovaly se kasety ze západní Říše, porno a la „ahoj, já jsem Helmut, opravář komínů. Ahoj, já jsem se právě vysprchovala. Tak pojď, jdeme na to. Ty to děláš jako královna. Ne, ne – to se tam nevejde! Vejde: neboj. Auu! No vidiš.“, a jak se to pořád kopírovalo z kopie, tak to ale podle toho vypadalo, ono to bylo spíš „chrr ahoj chrrr, já chrr jsem …“, ale – narovinu – on málo kdo měl, u nás na konci osmdesátek, vůbec představu, co to porno je. Na co pašovat západní filmy, když tomu stejně nikdo moc nerozuměl? Jedno s druhým.

Ale v devadesátkách už byly i nějaké ty videopůjčovny, a i když ty kasety z půjčovny byly nějak chráněné proti kopírování, no tak aby to český člověk neobešel, že jo. Prostě bylo co kopírovat a co přehrávat – pohádky pro děti, detektivku pro dědka, porno pro rodiče. 🙂 Tohle za Husáka chybělo.

Jo, na konci devadesátek byly VHS přehrávače docela rozšířené. Neměl to každý, ale hodně lidí, ono taky už stál VHS přehrávač jednotky tisícikorun a průměrná mzda attakovala deset tisíc, tak už to nebyla taková herda.

Hojně? Rovných 40 let zpět 🤷‍♂️

V „hlásení“ Filip84 pomerne dobre popísal oficiálny pohľad na páskovú magnetofonovú videotechniku so systémom VHS a S-VHS. Aj s rokmi. Masové rozšírenie videokaziet v našich zemiach nastalo až na prelome tisícročí v čase veľkých politickoekono­mických zmien.
Na pracovné účely sa cez podnik zahraničného obchodu dovážali už predtým zapisovateľné videozariadenia a kamery typu Betacam, ktoré sa do verejnej predajnej sieti obchodov v USA dostali v roku 1975. Vzhľadom na ich cenu ich nebolo veľa. Ale v archívoch je možno nájsť veľa Betacamových záznamov napríklad z ČST, divadelných predstavení, návštev súdruhov zo SSSR a reportáží z budovania socialistickej vlasti…

A viete, že čaro páskových videozáznamov je ťažko nahraditeľné modernou technikou? Tu nejde len o nostalgiu, ale o samotnú atmosféru pri pozeraní takéhoto záznamu. To tiché vrčanie a chvenie obrazu… akoby ste otvorili okno a cez ranný opar nad riekou pozerali na druhý breh a počuli zborový spev žiab a vtáčich hrdiel. Toto dosiahnuť modernou technikou je možné len pomocou ďalšej techniky a programového vybavenia.
Preto mám doma a udržiavam v chode aj starú techniku

Pre pochopenie dneška, cestuj časom, spoznaj svet predkov a snívaj budúcnosť
Z minulosti sa uč, súčasnosť ži a budúcnosť pripravuj.

Upravil/a: led