obdiv a pokora

Určitě jste také o letní noci pozorovali oblohu a v pokoře zírali na božské dílo přírody. Co však říkáte na toto dílo člověka – verše o věčné lásce zapsané před více než 4100 léty?

Ženichu, mému srdci drahý, veliká je tvá krása, sladká jako med!
Lve, mému srdci drahý, veliká je tvá krása, sladká jako med.

Tvou mysl, jak naladit tvou mysl, znám, ženichu, v domě mém do rána spi!
Tvé srdce, jak potěšit tvé srdce, znám, lve, v domě mém do rána spi!

A protože mě máš rád, prosím tě, pohlaď mě!
Můj božský pane a ochránče můj.
Šusíne můj, jenž těšíš Enlilovo srdce, prosím tě, pohlaď mě!

Píseň nevěsty, Sumer, 21. století před n.l.

Doplňuji:
děkuji za odezvu, máte pravdu a je to tak určitě dobře.