pravděpodobně ne, my jsme se také preventivně nerozhodli zastavit veškeré pokusy o objevování vesmíru jen proto že to může přinést potenciální riziko naší vlastní anihilace 🙂 Svědčí to spíš o tom, že vyspělé civilizace obecně jsou ve vesmíru zřejmě velmi vzácné (narozdíl od jenodušších forem života které by naopak měly být docela běžné). Zkuste si vesmír představit jako stadion z jehož hlediště vidíte záblesky fotoaparátů, berte to jako záblesky inteligentního života ve vesmíru který vznikne na pár set let a pak se víceméně zničí nebo padne za oběť nějaké katastrofě kterou nemohl ovlivnit (třeba náš záblesk je zatím dlouhý JENOM 50let – dříve jsme nebyli schopni přijímat radiové vlny z vesmíru, naslouchat a vysílat. Co to je 50 let? v měřítkách vesmíru je to mnohem méně než ten krátký záblesk). Těchto záblesků se vám zdá že je tam hodně, desítky, stovky, jenže když zastavíte čas, tak v jeden okamžik svítí nanejvýš jeden záblesk 🙂 a to by mohl být náš problém, že se nedokážeme s jinou vyspělou civilizací ve vesmíru sejít v čase protože trvání naší vyspělé fáze kdy dokážeme vesmíru naslouchat a vysílat je a bude možné příliš krátké na to, abysme se v tom krátkém časovém okně trefily do podobného záblesku vyspělosti v jiné části vesmíru …

Upravil/a: anonym

Ne. Na toto téma bylo vyplácáno možná tolik papíru, že pokud by se ušetřil, neměli bychom dnes problémy s mizením deštných pralesů. ;) :D

Pochopitelně převážně stylem „záhadologickým“ ale i seriózní vědci přišli se svojí troškou do mlýna. Třeba taková Drakeova rovnce, která nám má ozřejmit KOLIK je ve vesmíru civilizací (schopných komunikace) – tedy pro nás „zajímavých“. https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Drakeova_rov­nice

Řekneš si PARÁDA, konečně „něco víme“, rovnice je rovnice a výsledek (matematický) je neoddiskutovatelný! Jenže ouha! Její členy jsou pouhé ODHADY. Navíc do nedávna zcela nepodložené, takže může podobně jako strunové teorie nabídnou TOLIK řešení, že v praxi ti může vyjít JAKÝKOLIV VÝSLEDEK (ovšem bude DOST přesný). ;) :D :D

Jednoduše máme příliš málo relevantních dat, takže jde spíše o plané spekulace – podobně jako u tvého dotazu. Navzdory všemu a všem (všichni se shodneme, že je VELKÁ šance, že „ve vesmíru nejsme sami“, tak odpověď „Jsme JEDINÁ civilizace ve vesmíru, která kdy byla a bude!“ je STÁLE VE HŘE a má z hlediska pradivosti „dobré šance“. :)

Zastávám podobný názor jako george. Pokud tedy opravdu nejsme ve vesmíru sami:

1. Proč by ona mimozemská civilizace měla provádět pokusy o kontakt? Třeba ji to vůbec nenapadlo, nebo to považují za nebezpečné a nezodpovědné. Proč by do celého vesmíru volali: tady jsme, přijďte si nás sežrat!
2. Doba trvání jedné civilizace není pravděpodobně dost dlouhá, řekněme maximálně několik set tisíc let. Tedy šance na to, abychom existovali ve stejný okamžik, je řádově asi tak 1 : 100 000…

Takto formulováno to nesvědčí vůbec o ničem. Jak by mohlo o existenci někoho svědčit to, že jsi se s ním nesetkal?
Nicméně pokládám za pravděpodobné, že výše vyvinutá inteligence by měla řadu dobrých důvodů do vývoje nižší inteligence nezasahovat.

Proč by nás kontaktovali, obávají se,. aby se náš charakter nepřenesl na ně.

Druhá možnost,. bojjí se, aby se někteří jedinci s nimi přesunuli do vesmíru a a chtěli je ovládnout.

O jejich vyšší inteligenci svědčí to, že nás raději nekontaktovali. 🙂

Kdekdo tvrdí, že nás třeba nechtějí kontaktovat, abychom je „nesežrali“, já se ptám: a můžou nás kontaktovat? Mají vůbec potuchu o tom, že nějaká Země existuje?
My nevíme co je v oceánech, nevíme co je v pralese v Brazílii a nedokážeme prozkoumat jezero Lochnes, jestli tam ta příšera je nebo není. Hlavně, že se cpeme někam do vesmíru.
Jak už tady někdo říkal, signál se šíří rychlostí světla (ikdyž já o tom pochybuji, protože jak může někdo tvrdit, že tam někde to taky platí, ale dejme tomu). Ve kterém roce byl vynalezen radiový signál? Nechce semi to hledat. Takže třeba v roce 1850 a planeta na které je život stejný tomu našemu je ve vzdálenosti 200, 500, 1000 světelných let. Jak dlouho tam signál poletí? No 200, 500, nebo 1000 let. Takže i pokud bychom jej v roce 1850 poslali, stále tam není a tu samou dobu musíme čekat na odpověď. Tedy za předpokladu, že odpovědět umí a rozumí tomu na co odpovídat.
Hele na rovinu. Stačí, aby mně ten signál poslal domorodec z Nové Guinei a jsem v pr..deli, protože určitě mu budu rozumět :D A ruku na srdce, když se podíváš na gramofonovou desku co je na Voyageru, řekni mi podle plánku kde je Země.
Stačí ti pár let a jsi v pr..deli. Ukaž dnešnímu 13letému klukovi nebo holce gramofonovou desku a neví. Ty vole, tak velký cédéčko jo? :DDD
Takže už vidím, jak tamhle někde x světelných let od Země vědí co s tou deskou udělat. Nebo se vrať do 12., 13. století a jsi čaroděj a deska nedeska, jsi upálen.

Co je na těch egyptských malůvkách? Sami víme prd, uctívali bohy, jasně naše vysvětlení, ale víme úplný , však víš. Takže naše sonda Voyager přistane na planetě aabb ve vzdálenosti x světelných let od nás do doby jaká u nás byla třeba v 5. století před naším letopočtem. Jasný, všechno chápou. Sonda, zpráva, deska, přehrát, jojo.

A pokud je ta inteligence vyšší, jak můžeš tvrdit, že nás nekontaktují? Kontaktují nás denně, jenže nevíme jak, nevíme jak to číst, jak to slyšet, nevíme nic, vůbec nic.

Mohlo by to tak být, ale pravděpodobnější mi přijdou
pohledy ge0rge a Keplera.

Další „neotázka“ s otazníkem.
Kdy se naučíte otázky správně formulovat?