Avatar uživatele
annas

Nevíte, kdy se objevily na hracích kartách symboly krále, dámy a kluka?

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 6Pro koho je otázka zajímavá? kropitko, vagra, rynek878, takhlene, iceT, anonym před 4928 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
vagra

Mamelukové, vládnoucí vrstva v Egyptě v letech 1250 až 1517, hráli hru nayb, naibbe nebo naips.
Používali při ní karetní sadu o 52 kartách a čtyřech symbolech: meče, hole, poháry a mince.
Každý symbol měl číselnou řadu od jedné do deseti a pak tři figury neboli dvorní karty: krále, jeho zástupce (naib – náměstek panovníka, po němž se jmenuje celá hra) a druhý zástupce.
Použití osob z vyšších vrstev pro karty nejvyšších hodnot měla být zřejmě vizuální zkratka.

V Evropě se karty vyvíjely v 15. století obdobně, až na to, že na obrázkových kartách byla vyobrazení králů, rytířů, královen nebo sloužících.

Zdroj: zkráceno z – Reader’s Digest

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
dědapetr

Symboly karetních listů
V předchozí části jsme se zmínili o tom, že jednotlivé rummy karty, čili žolíkové listy, vyráběné podle klasických francouzských vzorů, v sobě skrývají tajemné památky na minulost. Tak například srdcový král změnil svůj symbol hned několikrát. Býval to kdysi židovský král David, Alexandr Veliký, Julius Caesar i židovský vladař Šalomoun. Tedy veskrze slavné panovnické postavy. Nakonec se však všichni výrobci karet sjednotili a zobrazovali jen jednu jedinou postavu, Karla Velikého (768 – 814). Tento slavný francký vládce, který stál u počátku sjednocování Evropy na jednom duchovním principu, podnikl na 50 válečných tažení a roku 800 byl korunován za císaře – takže byla v této postavě formálně obnovena římská říše.
Kárový král – býval odjakživa portrétem římského císaře. Gaius Julius Caesar býval zpodobován jako válečník, dobyvatel a zákonodárce římského státu. Připomínal dávná vítězství římských legií v severní Africe, na taženích proti Galům nebo boje v Hispánii. Není nezajímavé, že se i Shakespeare v souvislosti s karetní hrou zmiňuje právě o Caesarovi. Pikový král – bývá obrazem legendárního vítěze nad obrem Goliášem, tedy „karetním portrétem" pozdějšího židovského krále Davida. Ve francouzských kartách měl zřejmě symbolizovat židovské království. Křížovým králem je pak Alexandr Veliký, (který býval kdysi znázorňován i srdcovým králem). Tento makedonský vladař (336 – 323 př. Kristem) se vyznamenal jako dobyvatel asijského východu, připomíná porážky Peršanů, obsazení Egypta, založeni Alexandrie, jíž propůjčil i své jméno. Prošel se svou armádou 18 tisíc kilometrů až za řeku Hindus. (Občas si výrobci karet dosazovali na místo tohoto vladaře i kartaginského vojevůdce Hannibala).
Nejzajímavější společnost se sešla na kartách teprve mezi kluky čtyř barev.
Srdcový kluk se nazývá také La Hire, vlastním jménem Etienne Vignoles. S touto osobností je spojena legenda, že to byl právě on, kdo ve Francii vymyslel nám známé symboly, nebo chcete-li „kameny", označující barvu karty. Jde o kára, srdce, kříže a piky. Jinak to byl odvážný a tvrdý Gaskoněc, voják bez skrupulí, který se vyznamenal ve stoleté válce mezi Anglií a francouzským královstvím (1337–1453). Zemřel roku 1443. La Hire potkal Johanku z Arku, venkovskou dívku, která se postavila do čela hrdinného odboje proti Angličanům. La Hire doprovázel dívku jako člen její válečné rady.
Károvým klukem se stal hrdina Hektor, údajně kapitán gardy francouzských králů 15. století. Tento muž se však zdaleka nevyznamenal tak, aby si ho uchovali v mysli a na kartách francouzští mistři. Proto se spíše hovoří o Hektorovi, synu trojského krále. Hovořívá se i o károvém klukovi, který je Hectorem de Maris, jedním z nejlepších rytířů, kteří se vydali na křížové tažení za osvobozením svaté země. Legenda dokonce vypráví, že tento rytíř patřil ke slavné společnosti Kulatého stolu na dvoře legendárního keltského vladaře, krále Artuše.
Pikovým klukem se stal jeden z pa-ladinů Karla Velkého. Šlo prý o bratrance velkého císaře, který se vyznamenal tím, že dokázal zvítězit nad saracenským obrem, vysokým údajně 17 stop, tedy zhruba pět metrů.
Křížový kluk je pak posledním z řady, jmenuje se Lancelot, a jeho rodokmen patří údajně až do počátku křesťanské éry. Byl vedoucí osobností společnosti Kulatého stolu na dvoře krále Artuše, a dávné báje vyprávějí, že na křížové kartě máme portrét největšího gentlemana světa. Pověsti také uchovaly zvěst, že na jednom z turnajů své doby, ve Westminsteru, se mu podařilo shodit s koně na padesát rytířů. Jindy výrobci karet mysleli při tomto zpodobení spíše na krále Artuše, ale i na Rolanda a jiné postavy romantického dávnověku.
Slavné jsou však i jiné karetní listy. Například srdcové šestce se dodnes říká Graceova karta. Historie, spojená s tímto listem, se váže ke Slavné revoluci roku 1688, kdy se u anglických břehů vylodil Vilém III. Oranžský. Armáda opustila anglického krále Jakuba II., avšak mezi věrnými zůstal i Richard Grace. Později dostal tento statečný a čestný muž od Viléma III. Oranžského nabídku, že bude omilostněn, opustí-li svého krále. Grace nabídku nepřijal – a své odmítnutí sdělil Vilémovi právě na srdcové šestce. Brzy na to padl v bitvě.
Károvému esu říkají zase Angličané „earl of Cork". Tak se totiž jmenoval irský hrabě, nejchudší šlechtic země, a kárové eso tedy symbolizuje nejmizernější a nejhorší kartu hry. Španělé zase kárové dvojce říkají „kráva", trojce (bůhví proč) „seňor". Jedna z nejzajímavějších historek se váže ke kárové devítce. Této kartě se v Británii říká „prokletí Skotska". Karta prý připomíná těžké konflikty na anglické půdě, které připravily o život i muže, o němž jsme hovořili v souvislosti se srdcovou šestkou. Byl to Richard Grace. Možná jde o šlechtice, který se jmenoval John Dalrymle. Zúčastnil se masakru u Glencoe (1692) a karbaníci si ho připomínají jen proto, že měl ve štítu devět kosočtverců. Jindy se toto takzvané „prokletí Skotska" spojuje s rokem 1650, kdy zahájil své tažení proti této zemi O. Cromwell. Plukovník Packer, který velel parlamentní armádě v jedné z bitev, měl prý v erbu bílé a červené kosočtverce a Skotové jej vskutku pokládali za prokletí své země.

Zdroj: http://www.ma­xiforum.cz/hob­by/certovy-obrazky/

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek