Nepřipadá vám to podobné?

Ve skutečnosti je to ale mnohem jednodušší, přesto pro mnohé nepochopitelné.
Jsi očkovaný, můžeš se vystavit nákaze a přesto nebudeš zatěžovat zdravotnictví. Počet lůžek v nemocnicích je omezený. Nic jiného v tom není.

Jakási paralela tady je, ale největší sranda je, že:

1. Nikdy nevíš, jestli jsi nebo nejsi infikovaný covidem (může to probíhat i bezpříznakově).
2. I když jsi zdravý, můžeš být přenašečem.

A včil mudruj…😊

V konzumní (kapitalistické) společnosti není zdraví lidí rozhodujícím faktorem při posuzování její funkčnosti. Rozhodujícím faktorem při tomto posuzování je její spotřeba. To je největší ostudou této společnosti a osobně každého jedince, který se tohoto způsobu života účastní, včetně tvého příkladu.

Když píši o spotřebě, tak včetně prášků, jak v příspěvku správně podotýká ježíš Kristus.

Upravil/a: zjentek

Pleteš hrušky s jablky. Vytvořil jsi blábol. Nelze srovnávat nesrovnatelné.

Jasná podobnost, jak lidi skřípnout. Jenomže rudou knížku mohl člověk aspoň zahodit, ale co s očkováním, které navíc nebude 2× stačit?

Podoba je možná jen zdánlivá :)
Tak, jasné je, že tehdy bylo přednější. mít všude, především „své“ lidi :D Ale v režimu, kde to lze očekávat (je základem). Tady, v našich karlovarských „Sudetech“ nebyla stranickost až takovou podmínkou. Odborníci (školy, pracoviště) i vedoucí, mistři byli často nestraníci. V pohraničí byl nedostatek kvalifikovaných/zku­šených odborníků. O VŠ (lékaři, soudci aj.) nouze. :D

Mně se dnes situace jeví, jako horší, nebezpečnější. Dělení společnosti (nejen ekonomické). Nepochopitelné výhody pro očkované. Ty restaurace, služby, sport, je asi to nejmenší zlo. :) To, že i pozitivně testovaný, očkovaný nemá žádná omezení, karanténu/izolaci …. Při onemocnění příslušníka domácnosti také ne. Chodí do práce, restaurace, sportovat. Vždyť v nemocnicích leží i očkovaní lidé, které třeba „oni“nakazili. A neočkovaní si za to mohou sami……
Teď je tu hon na čarodějnice. Už chybí, jen žluté hvězdy a plyn. :)
Narůstá a prohlubuje se: „Kdo neumí, učí.“ Hlavně praktický výcvik v odborných a učňovských školách.
Vedoucí, ředitelé, se ve státních a městských úřadech střídají, podle výsledků voleb.

Vezměte si prášky, dnes jste na ně zapomněl.

Nejde o hodnoty, ale odůvodnění. Za komančů veškeré „odůvodnění“ preferování soudruhů vyplývalo jen z toho, že jsou to soudruzi (nebyl tam žádný racionální důvod, navíc to ani nebylo oficiální). Nyní je „preferenční“ zacházejí s očkovanými nebo lidmi po prodělání nemoci dáno objektivně – jejich protilátkami. Je to podobně objetivní jako zvýhodnění některých tím, že dostávají sociální dávky nebo důchod: je tu objektivní situace jejich sociální situace nebo stáří.