Není pošetilé poskytovat takovou pomoc těm, co se rozhodli emigrovat, bez ohledu na reálné nebezpečí, či osobní nouzi?

Co to změní, krom astronomických výdajů? Ohrožených se může cítit 50 milionů lidí, podpoříme hrstku těch co utečou, podle jakého klíče, strach mají naprosto všichni, včetně nás. Ano, je to hluboce lidské, ale není to naprosto nekoncepční a nic neřešící?

Jaká je realita? Na ukrajinské straně hranic to pohraničníci zdržují tak, že lidé čekají i déle než 48 hodin (možná že dokonce v mrazu), úplatky prý berou dál jako předtím, myslíte, že tak vypadá úprk před nebezpečím? O tom, že znám řadu těch, co přemýšleli o přesídlení do ČR za zde pracujícími muži, (doteď se s rodinou viděli 2× do roka, ale papírově byl problém je sem dostat a už jsou tu, ani nemluvě.

Bonusová otázka, ti jejich zde pracující muži, myslíte, že spěchají bránit svou vlast, obzvlášť když zde již mají i své blízké? Nevyčítám jim to, jen píši, co vidím.