Nechtěj být jednička, ta je hned vedle nuly. Má výhodu být poslední a nemít nikoho v zádech? Je to dobrá rada?

Jsou situace kdy to skutečně může být výhodné. Řídit se však tím celý život by nebylo moudré. Člověk je tvor od přírody soutěživý, napodobující. Jednička je vlastně jen člověkem smyšlená hodnota, která v přírodě neni, stejně jako ta nula. Většinou to ale v životě chodí spíše podle tohoto: Kdo dřív přijde, ten dřív žere.

Jednička bych být nechtěl. Lidé by si za mnou chodili pro radu a snažili by se mnou řídit. To by nedopadlo dobře.

Drape ale když je dost jídla, tak žrát v klidu beze stresu a jako poslední, to mně přijde takové panovnické.

Hm, jednička je vedle nuly, přesto významově často úplně na opačném konci. Tedy nejen první, alfa, ale i nejvyšší, poslední, omega. Ve dvojkové soustavě a počítačích je 0 nepravda, vypnuto, 1 pravda, zapnuto. Ale k otázce – podle situace se držívám spíš vzadu, podle Ježíšovy rady, nicméně je to častěji nevýhodné než výhodné.
A víte, které auto je nejrychlejší? (Avia, velmi často bývá v čele kolony.) Podle toho mě napadá, že podobných brzdících jedniček je ve společnosti povícero.

Upravil/a: EKSOT123

Posledního kousne pes! Navíc hrozí, že nezůstane poslední, že za ním přijde jiný sekáč, který se nezakecá a toho předchozího zastíní. Kdo byl první, ten už ale první zůstane navždy. Osobně CHCI být jednička! 🙂

Předpokládám, že je to spíše o životní filozofii a přístupu ke světu obecně.
Mám kamaráda, žije TRVALE v chatičce zahrádkářské kolonie jen z mizerného důchodu – a je přinejmenším spokojený, spíše bych řekl ŠŤASTNÝ. Všechno a všechny má na háku. Občas k němu zajedu, koupím basu a hulení, rozděláme oheň, klídek, pohoda… a šimrá mě v koutku duše myšlenka, jestli náhodou na tom není LÉPE, než já.

Tudíž VÍM že to JDE i jinak, jenže nakonec vždy dospěji ke stejnému závěru – já jsem ALIENDRONE, prostě NEMŮŽU jinak, no. :)

Takže z tohoto pohledu jsme se nenarodili v p..deli, ale pár centimetrů od p.dele. Záleží, jaký dáš význam pojmům. Sklenice je poloprázdná, nebo poloplná.

Byť „1“ znamená byť prvým na rane, aj keď umiestnenie v čele peletónu môže tešiť. Jednička neurčuje tempo, neoddychuje, to si môže dovoliť len Dvojka a tí ďalší.
Byť posledným vzadu, Nulou, to tiež nie je slasť. Musí kriesiť a pomáhať nevládnym „zberač mrtvol“ a pritom zachraňovať to, čo tí vpredu v snahe si uľahčiť odhadzovali (napríklad „zbytočných“ nezamestnaných, chorých a dôchodcov)
Keď to neurobí tá Nula, ta kto sa postará o nevládnych?

Upravil/a: led