Pořád mám pocit, že je vše předražené. Samozřejmě, každý si může vyhledávat na netu sám, přesto je ale spousta lidí, co zbytečně vyhazují tisíce oknem. Takové ty porovnávače cen jako je heureka a zbozi.cz jsou celkem k ničemu. Jen tak ze zvědavosti jsem si dneska zkoušel alternativy, jak si obyčejné jízdní kolo přestavět na elektrokolo. Světe div se: od několika desítek tisíc až pár tisíc. Já se dostal až na šest.
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? hapiky před 1711 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Vyhazování „tisíců“ oknem je od nepaměti prakticky jediným pochopitelným smyslem života drtivé většiny vysoce civilizovaných lidí ve společnosti (viz ekonomika). V podstatě se jedná o směr, kterým se zásluhou civilizovaného člověka kompletní vývoj našeho světa ubírá. Chceš být úspěšným minimalizátorem nákladů? Pak musíš dokázat snadno vysvětlit třeba i aristokratce, že nepotřebuje služebnictvo, protože má ruce.
Pravda, porovnávače cen nikomu a ničemu nepomohou. Keplere, já jsem minimalista již velmi dlouhý čas, na tom nic není, ale představuji si, co se asi při vývoji světa stane, když se objeví „znalí“ minimalizátoři nákladů, nabízejíce své služby maximalistům. Pche! Doporučuji mnohem smysluplnější počin, čímž je najít podstatu rozdílů mezi moudrými a civilizovanými. Což je samozřejmě podstatně tvrdší oříšek, ovšem člověk při jeho rozlousknutí může mít blahodárnější pocity ze sebe samotnýho. (;
Upravil/a: quentos
0 Nominace Nahlásit |
Za naše třetinové platy a desetinové důchody platíme evropské ceny za čínskou kvalitu.
0 Nominace Nahlásit |
Minimalizace nákladů a stejně tak šetření jsou dobré věci. Je třeba ovšem chápat náklady, šetření a správně nakládat s financemi a s časem. Nic nemusí být, jak se na první pohled zdá. To, co se zdá jako náklad a vyhazování peněz nemusí být nákladem, pokud je to užitečné (jestli z toho máme přínos není to nepotřebný náklad).
Př. Někdo může vyloženě chodit po slevách, chodit po obchodech a
hledat ty, které nabízí nejlevnější zboží. „Tamten nabízí jablka
o dvě koruny levnější než tamten.“ atd.Celý čas tráví tím, že
„šetří“ (škudlí)? Je to dobře investovaný čas?
Tito lidé šetří na to, aby ty ušetřené peníze mohli utrati v dalších
slevách (= aby je zase utratili za další zbytečnosti), neinvestují je,
nekupují za ně nic užitečného… uterácejí své peníze, i když
„šetří.“ Pokud šetřím, ale nic vlastně nenašitřím a ještě
k tomu jsem plýtval časem, není to šetření – není to ani
minimalizování nákladů.
Kdyby radši investovali čas do toho, jak vydělávat (víc) peněz, nemuseli by spekoluvat nad tím, který prodejce má nejlevjěší jablka.
„Minimalizátor nákladů“ by byl další zbytečný náklad, dlaší vyhazování peněz.
Upravil/a: DoTazatel
0 Nominace Nahlásit |
@zjentek, příklad s aristokratkou, ale není zrovna dobrý příklad. Důležité je si říct, co je a co není (skutečným) nákladem. Lidi „utrácí“ peníze za služebnictvo, aby nemuseli dělat práci, kterou dělají oni… šetří to čas. A ten čas můžou využít produktivněji. Vždycky jde především o ČAS o správné nakládání s ním, šetření a jeho správné investování do něčeho, co má smysl. Manuální bezmyšlenkovitá a dělnická práce není dobrá investice času = vydržovat si nějaké lidi, co za tebe dělají manuální (ale třeba i jinou) práci, není nákladem. :D
Takto bychom se mohli dostat (a prakticky se dostáváme) až k samotný
podstatě bytí. No a tvůj názor na ni se zde zcela zásadně liší od toho
mého. Totiž osobně mám za to, že jakousi podstatou mé existence nebude
pouhé používání vlastního mozku a s tím dnes spojená možnost
neomezeného přístupu k penězům, přičemž vychytralou manipulací s nimi
ovlivním jinou existenci tak, aby použila svou vlastní energii k plnění
podstaty mé existence.
Pokud si jakési základní principy existence vesmíru dokáži představit,
tak jakože jo (;, pak je mně jasný, že výše zmiňovaným, vychytralým a
vlastně k okolí krutým způsobem zlehčování vlastního bytí budu jistě
narušovat jakousi poklidně plynoucí harmonii existence a to třeba už jen
tím, že v přirozeném toku času (o kterém se vyjadřuješ jako
o komoditě), nikomu nezbývá žádný prostor navíc, tudíž existence,
plnící v běhu času MOU VLASTNÍ podstatu bytí, nedostane ŽÁDNÝ prostor
splnit podstatu svou. Čili pokud kdokoli nechá svým přičiněním fyzicky
provádět náročnou podstatu vlastního bytí jinou bytostí a to s jasným
cílem OBEJÍT FYZICKY NÁROČNÉ ÚKOLY, plynoucí z daru samotné existence,
může se dle konkrétních (pro některé snadno pochopitelných),
přirozených principů existence dostat do konfliktu se samotným bytím a
dopustit se v universu jakési anomálie, čímž v nekonečně se
opakujícím toku všudypřítomné ustálené veličiny, kterou je bezpochyby
čas, může být původce ZCELA ZÁMĚRNÉ, hrubé výchylky od vlastní
přirozenosti v důsledku narušení důsledku, krutě potrestán (viz karma,
utrpení a bůhví co ještě). A kdo se nepoučí z vlastních chyb už dnes,
nemůže očekávat, že bude někým lepším zítra. Kdo se dobrovolně
nevzdá „hromadění“ již dnes a nezačne urychleně plnit svou podstatu,
tomu bude „nahromaděné“ odejmuto nedobrovolně později a svou podstatu si
nesplní. A proto znova dostane šanci si své povinnosti splnit a vrátí se
na totéž místo v jakékoli formě – třeba jako „zbitý pes“. (;
(Čímž samo sebou netvrdím, že myšlení samo o sobě je člověku vlastní zhoubou. Pohladit jiného krásnou myšlenkou či nápadem je šlechetné a sklidit za ně bezpracně ovoce je přirozenou formou úcky k poděkování. Takže takovým způsobem by člověk smýšlet mohl, v kontextu s produktivitou, kde jde „především o ČAS“.
(Venkoncem nemůžeme investovat něco, co nám nepatří. Říká se, že sebevrah nemá právo na sebevraždu, jelikož život je propůjčený dar. Tak si myslím, že nikdo nemá právo do čehokoli investovat taktéž ani čas. Ten je propůjčeným darem, tak nač zde dělat rozdíly…)
Samozřejmě by nebyly tyto služby nabízeny na nákupy jablek a podobné prkotiny, ale pro větší investice, kde se laik neorientuje. Tam by se to už vyplatilo. Když existují finanční poradci, tak proč ne minimalizátoři?