Myslíte, že tajemství knihy Tři mušketýři je založeno na reálné věci, nebo ne?

Když to vezneme historicky a společensky podle mravů tak, ve ‚slušné společnosti‘ totiž hlavně u šlechty, bylo tak nějak samozřejmostí, že se nekopuluje přes den (za světla), ale v noci – její rameno neviděl ani pořádně jí. Navíc jako jediná uznávaná s. pozice byla (od středověku) misionářská, takže ji ze zadu ani nahou nemusel vidět.. Pohlavní styk byl navíc tak nějak od středověku označován za nečistý a „provozoval se jen jako nutnost“ k plození potomků a zachování rodu… :'D

Myslím, že Athos nevyprávěl, jak dlouho s ní byl ženat než jí zabil (nebo si to alespoň myslel), ale řekl bych že to moc dlouho netrvalo.
Navíc ona měla mít myslím asi 15 nebo 16, pak říkal jen, že si ji vzal, učinil z ní paní domu (a celého kraje) a jednou spolu jeli na lov… jak dlouho to bylo neříkal. Takže jestli spolu vůbec dělali ty víšco, to my nevíme.

Nejpodstatnější je ale asi toto: Dumas se snad ve všech dílech, totiž hlavně v románech zcela vyhýbá otázce sexu a jakýchkoli vulgarit. Ona navíc jsou to dobrodružné někdy romantické romány (určené i pro děti). Dumas sice píše milenka a milenec, polibek, ale nikdy nic určitějšího co by ani náznakem nějak naznačovallo pohl. styk nebo něco jinak nevhodného.
Jeho romány jsou i oproti jiným romanopiscům idealisované a takové čisté – tedy jako často končí i tragicky, ale nějak hrdinně a není tam nikdy známka vulgarit nebo něčeho morálně nepřístupného – něco o čem se na veřejnosti nemluví..
A já si za to Dumase vždycky cenil, protože jeho díla jsou nesmírně poutavá pro lidi každého věku. A vůbec tam nemusí být nahota, vulgarity, brutality atd… Je to neuvěřitelně čtivé, záživné a nezapomenutelné.

Dumasova díla navíc (v jeho době) kromě dětí četli také dívky a vyšší společnost, kteří si potrpěli na určité výrazy, morální zásady – a to i v těch knihách.
Já si třeba pamatuji, že v jedné své knize – v nějakém románu – Dumas uváděl nějakou citaci králova lékaře, který popisoval králův denní režim z lékařského hlediska – to zahrnovalo i jeho ranní stolici… Nevím už přesně o co šlo a proč přesně to musel uvádět, ale vím, že se za to omlouval, doslova tam myslím napsal: „Omlouvám se za následující výrazy, jedná se o přesný úryvek z deníku lékaře… omlouvám se mladším čtenářům a především mladým slečnám…” Tak nějak to myslím napsal a přitom v tom úryvku nebylo ani nic zprostého nebo, tak prostě tam jen bylo mj. napsáno, že král měl pevnou/řídkou stolici (- už si nepamatuju jakou). :D
Už nevím o jaké dílo šlo ani o kterého krále. Ale mohla to být Rudá Sfinga.
No taklhle je alespoň vidět, jak se Dumas všem těmto „nečistým“ výrazům vyhýbal. Ze všech jeho románu bylo slovní spojení „pevná stolice“ to nejhorší, co použil a ještě navíc k tomu to nenapsal on, je citoval nějakého lékaře, protože to bylo třeba k příběhu…

Btw Dumas se těmto nemorálním výrazům vyhýbal jen v románech. Např. v díle Dýka a jed, což je biografické dílo se ničemu nevyhýbal. To bylo plné vražd, trochu brutalit i znásilnění… Avšak nebyl to sice román, ale nebylo to hodnověěrné z historického hlediska – on totiž popisoval rod Borgiů – především Caesareho, ale vycházel záměrně jen ze špatných zdrojů (totiž těch, kteří o Borgích šířili hlavně pomluvy).

Upravil/a: DoTazatel

Spisovatelé mají nárok na to nás mystifikovat. Zvláště Alexandre Dumas. Vykreslí poutavý příběh. Horší je, když to dělají novináři.

Příběhy jsou samozřejmě smyšlené, ale reálie jako prostředí, oblékání a chování lidí jsou dobově správné. Tehdy nebylo zvykem psát o sexualitě otevřeně, to ale neznamená, že tehdy lidé nesouložili.

No jo, Dumas nebyl Kepler, o reálném světě neměl ani ponětí, byl to JEN fantasta. Hlavně, že ty jeho příběhy všichni žrali. No ale je tady možnost, že novopečená hraběnka byla u tatéra těsně před prvním aktem. Nebo že jinak byla celkem frigidní. Chudák hrabě de la Fére…