Myslíte, že kdyby bylo všeho dostatek, tak by ustaly války?

Neustaly. Protože co je to dostatek. Pro někoho troje kalhoty pro někoho 19 obleků.

Kdyby bylo všeho dostatek je ale stejná utopie jako, že ustanou války, takže se to může rovnat. :D Dokonce ještě větší utopie.
Ale teď záleží, čeho myslíš dostatek, on je totiž dostatek snad všeho, kvůli čemu by teoreticky lidé mohli bojovat (z materiálních důvodů). Bohatství roste, hodnota se tvoří, nerostů a pod. je obří množství, vody je dost, jídla je dost,… Snad jen neobnovitelné zdroje skutečně docházejí. A hlad popřípadě i žízeň je v některých částech Afriky. Ale vina místních i vnějších. Neumí obchodovat, neumí podnikat, skoro ani nemají ekonomiku (v tom smyslu, jak je někde chudá a že každý žije sám za sebe/svou rodinu, nepracují ani tam nejsou peníze).
Kdyby bylo všeho dostatek, tak by chtěl stejně někdo stále víc, nejvíc. Války taky nezačínají jen kvůli mamonu a moci. Neumět se dohodnout a urážet se. Vina hlavně zvolených jednotlivců, jimž dominuje hloupost, agresivita, egoismus a úražlivost. I jeden člověk ve státě má moc rozpoutat válku. Stačí jedno funkční období jendnoho vola…
Lidé nejsou zvířata. Často jsou horší. Zvířata zabíjejí z přirozenosti, v případě potřeby (jídla atd). Lidi ničí pro zábavu, z negativních emocí nebo z toho mamonu. Vzhledem k vyšší inteligenci by to mělo být naopak (protože si uvědomujeme, co to znamená), ale není tomu tak.

Ne. Války nejsou jen o mamonu, ale hlavně o moci, síle, nadřazenosti, řízení ostatních. 🙂

Myslím, že neustaly. Ti, kdo vyvolávají války, mají všeho dostatek, ba nadbytek, už teď.

Hypotetická otázka, kdyby jsou chyby.

Myslím že ne, i když by šlo o „válku“ nevojenskými prostředky. Kdo má málo,. je často spokojený, kdo má všeho dost, chce víc.

Nejde o lidstvo, ale o lidi. Opět se potvrzuje, že dehumanizace narůstá.

Velkým problémem pro nepřátelství i války je náboženství. Stejně tak by se určitě dařilo obchodnkům s lidmi, pašerákům zbraní, praní špinavých peněz, obchodům s drogami atd.

Zkrátka „válčí“ ti jedinci, kteří vydělávají jmění, bez ohledu na jakékékoliv zákony či pravdila.

Upravil/a: annas

Určitě neustaly.

Ano, zvířata se potřebují nasytit a to jim stačí. Jenomže člověk, to je něco jiného. Kdyby bylo všeho dostatek, tak by se našel nějaký chytrák, který by si nechal část pro sebe, určoval by cenu atd a snažil by se na tom získat.
Asi znáš ten vtip? Kdo je to k.r.a ? Ta která dá v poušti za hrst písku. A žid je ten, kdo to usmlouvá na polovinu.

Ne.
Ještě dlouho ne.
Bohužel, vždy se mezi lidmi nejde někdo, kdo chce ten dostatek vlastnit. (přírodní bohatství) Někdo, kdo chce být výš, mít moc, ovládat. Po staletí jsou tady „vyvolení, mocní, kteří „jdou“ podle svého scénáře a využívají k vědomé i nevědomé spolupráci ostatní Ty, kteří pomáhají naplnit jejich cíl.
Lidé mají , v tomto případě „bohužel“ i mozek. Ne jen pudy a žaludek.

Jak vzniká násilí? Deset stádií genocidy podle Gregoryho H. Stantona:
Jak se projevuje? A co je možné proti tomu dělat?

1. Klasifikace – dělení společnosti na „my“ a „oni“. Podpora institucí, které překračují etnické či rasové hranice, a propagují toleranci a vzájemné pochopení.
2. symbolizace. Používání hanlivých jmen pro ohroženou skupinu, (např. Cikáni namísto Romové). Vytváření a používání symbolů, které odlišují ohroženou skupinu (např. Davidova hvězda). Právní zákaz používání hanlivých symbolů a pojmenování. Odpor státních institucí a občanské společnosti. (Např. V Bulharsku státní orgány odmítly poskytnout dostatek Davidových hvězd, a tak se označení vyhnulo až 80 procent Židů.)
3. Diskriminace majority – obyvatelstvo obírá ohroženou skupinu o její plná občanská práva, nebo jí ztěžuje přístup ke spravedlnosti a rovným příležitostem. Je proto nutné trvat na rovnosti všech lidí před zákonem, bez ohledu na rasu, náboženství, politické přesvědčení, sexuální orientaci, věk atd. Bránit právo jednotlivce žalovat stát.
4. dehumanizace (odlidšťování) majoritné obyvatelstvo popírá lidskost ohrožené skupiny. (nazývá ji například zvěří, hmyzem či chorobou.) Dehumanizace pomáhá překonat přirozený lidský odpor k vraždě. Představitelé politické moci a významné autority ve státě musí důrazně protestovat proti dehumanizácii. Média, která šíří takto nenávistné projevy, by měly být zakázány.
5. Organizace – tvoří se oficiálně či neformální ozbrojené skupiny. Vytvářejí se plány vraždění. Zakázat členství v neformálních ozbrojených skupinách. Bránit těmto skupinám v přístupu ke zbraním.
6. Polarizace – extremisté působí v rámci vlastní skupiny a vyhrocují její ideologii. Zaměřují se na umírněné z vlastních řad, kteří se mohou stát prvními oběťmi vraždění. Podporovat umírněné křídlo ve skupině, podporovat lidskoprávní organizace. Stíhat extremistické vůd­ce.
7. Příprava – vytvářejí se plány vraždění, které obvykle dostává eufemistický název, např. konečné řešení, očištění či protiteroristické opatření. Distribuují se zbraně, budují a trénují se armády.

Zbrojní embargo. Stíhání vůdců za podněcování ke genocidě.
8. Pronásledování – oběti jsou odděleny a identifikovány na základě jejich etnika nebo náboženství, vytvářejí se seznamy smrti. Majetek obětí propadává útočníkům, ony samotné jsou odváženy do táborů či get. Mezinárodní společenství má jasně pojmenovat, že bezprostředně hrozí genocida. Mezinárodní vojenská intervence se stává oprávněnou.
9. Vyhlazení – vraždění začíná a rychle se stává masovým. OSN nebo jiná vojenská zahraniční vojenská síla musí zasáhnout , vytvořit únikové koridory a bezpečné zóny pro oběti.
10.Popření – po vražděni vždy následuje popření činu. Zahlazují se stopy, kopou se masové hroby, zastrašují se svědci. Pokud popření trvá, je jedním z nejjistějších ukazatelů, že masakry se budou opakovat. Důkladné vyšetření genocidy, postavení její viníky před vnitrostátní či mezinárodní soud.