Myslíte, že ještě v dnešní době by mohl někdo milovat bližního svého, jako sebe samého?

Stále jde o výraz náboženský, myslím si, že platí spíš definice bližního podle Starého zákona, ale Nového už tolik ne

Ale i přesto mnozí chápou tato slova tak, že ty vzdálenější už nemají milovat, třeba dokonce nenávidět. Bohužel.

Neříká se, že je bližší košile než kabát?

--
!Tomuto hlavnímu křesťanskému přikázání přikládá Ježíš stejný význam jako lásce k Bohu. Už Starý zákon sice zná přikázání lásky k bližnímu, avšak považuje za „bližního“ jen příslušníka vlastního národa, zatímco v Novém zákoně i každý cizinec, i nepřítel, je „bližní“, kterému patří v nouzi milosrdenství."

http://www.ien­cyklopedie.cz/las­ka-k-bliznimu/

Upravil/a: annas

Řekl bych, že tento požadavek byl (je) těžká výzva (spíš ideál) v každé době …

P.S. Na otázku, kdo je můj bližní, odpovídá sám autor výzvy (Lk 10,30 – …)

Svého syna samozřejmě miluji víc než sebe.

To doufám. Nebyl bys ochoten obětovat svůj posraný život ve prospěch života svých dětí? Nebo bys ty děti obětoval ve svůj prospěch a žil ten svůj posraný život až do toho posraného konce? Nic osobního, jen oslovení ve druhém pádu 🙂

Upravil/a: Kepler

Mám lidi ráda minimálně jako sebe sama,
ale slovo milovat bych v této souvislosti nepoužila.

Doufám, že ano. Jinak by ten svět vypadal…

1/ Problém je v definici bližního.
2/ Problém je v posunu významu slova milovat, dnes to znamená mít intimní styk, ale tak to Ježíš asi nemyslel.
3/ Problém nastává také tehdy, pokud sám sebe moc rád nemáš.