Myslím si to o každém člověku. Každý je k něčemu určený. Ať je to drobnost nebo pro něco většího a ať je to dobré nebo spíš špatné. Svým způsobem je naprosto každý jedinečný.
Může být jen malou součástí celku, která se může jevit „bezvýznamná“. Nebo to může být člověk, který ovlivňuje ostatní, píše historii, udává směr, vede, inovuje, inspiruje, je slavný. Může to být nějaký umělec, vynálezce, státník, spisovatel,.. Ale to hned neznamená, že jsou tito lidé lepší než ti první, ti kteří jsou jen malou takřka neviditelnou součástí lidského společenství.
Každému je „dán nějaký osud“ ať je sebezbytečnější, zdající se bezvýznamným nebo má krátký život (i pro tohle to byl vyvolen).

Upravil/a: Zvidatel

Na túto otázku vám najlepšie odpovedia Sudičky, ktoré vám do kolísky vkladali dary života. Ale, ejha, keď my sme tieto sudičky prespali a rodičia ich nevideli (už neveria rozprávkam, aj keď pre nás sú pravdivé). A na to pozriem spätným pohľadom, ostáva nám už len veriť rodičom, alebo starkým, ktorých počujeme bedákať „zase rozbité koleno, roztrhané šaty, 5 za domácu úlohu, dieťa rastieš pre kriminál, čo len z teba bude? Aj pan farár povedali, že tebe len Lucifera za manžela treba…“ Zo strany dospelákov je to jasné, iní dospelí „ťutuli muťuli, princeznička, uč sa ,budeš prezidentka…“ (muží, transformujte si to na mužské povolanie a za nevestu miesto Lucifera dostanete Gorgonu, kriminál je univerzálny).
Niektorým sa podarí splniť si „predurčený“ sen a snažia sa ho držať. Iní sa svojho sna predurčenej budúcnosti museli vzdať anašli si iný cieľ. Niektorí, tých je tiež veľa si od svojej budúcnosti želali viac a museli sa uspokojiť s málom a stali sa z nich veční frfloši a závidia každému, komu sa darí, komu sa splnili jeho sny. Mali to snáď predurčené?
Nechcem vedieť, či som bola (alebo ešte som) k niečomu predurčená, žila som svoj doterajší život, v nevedomí o predurčení a nemenila by som, pretože to by som už nebola ja, ale bábka v rukách vodiča.

Niektorí si myslia, že každému je daný do vienka určitý osud, načo sa potom snažíme, keď je všetko predurčené? Svojho času mi lekár povedal, že nedožijem dospelosti a dnes už mám biele vlasy… Tak veriť predurčeniu, alebo sa snažiť vytvoriť si osud svojim úsilím?

Upravil/a: led