Teoreticky to možné e, ale doufá, že se to nestane. Záleží na tom, jak se to bude vyvíjet dál, jakým způsobem to bude mutovat a podobně. Poměrně velkou hrozbou pro šíření jsou některé země Jižní Ameriky a Indie. Při dnešní globalizaci i to šíření je podstatně rychlejší než to bylo při španělské chřipce

To vůbec. Ani nejhorší scénář pro koronavirus by takový nebyl. Snad ten nejvíc pesimistiký a nerealistický.
MOŽNÁ to dojde tak k deseti milionům. Jen takový můj odhad a řekl bych, že i to je docela černý scénář. Spíš tak možná k pěti mil. a pak už to snad pomalu odezní (koncem roku a během příštího).

Tohle není mor a není to až tak nějak smrtelný virus (něříkám, že není nebezpečný a neměl by se brát vážně. Osobně znám dost lidí, co zemřeli na koronavirus, jen tady u nás za poslední dva měsíce asi 4 lidi – sousedi a rodinní přátelé. Většinou starší a na následky- většinou zápal plic. Ale i třeba soused, který byl fit a neměl ještě ani 50. Nějak nemohl dýchat a zkolaboval, oživit už se ho nepodařilo. Předevčírem zase babiččina známá, skoro 80letá – taky následky, zápal plic. Je ale zajímavé, jak plno lidí má rozdílný průběh té nemoci nebo i následků. Další známá, sousedka, které je taky asi 80 let, nedávno prodělala covid, a žádné následky ani nějak složitý průběh nemoci neměla. A přitom bych řekl, že na tom byla se zdravím snad stejně jako ta druhá 80letá, která zemřela… žádné jiné zdravotní problémy, obě fit, hubené, celkem sportovně založené). Ale už je tu s námi přes rok a různé pandemie trvaly v historie pár let a dost často rok, dva. Už byl „nakažený“ celý svět (řekněme promořený), už máme částečně proočkováno a možná i prostředí a lidi si trochu uvykli či uvyknou (jak to tak u nemocí bývá) a samo tělo možná bude mít jistou odolnost vůči covidu, obvzlášť po vakcínách (i když jen jakžtakž účinných).

Upravil/a: quentos

Nejspíš ne. Vždyť se přece očkuje, a o to celou dobu jde: naočkovat celou planetu.

Ano a bude to nakonec řádově vyšší číslo.

Je třeba si uvědomit, že každý selekční tlak, ať už v podobě protilátek nebo očkování, ten virus nasměruje někam jinam. Mutování viru je totiž přirozený proces, kdy spolu soupeří různé jeho varianty. Ten virus nemá mozek, aby si řídil, kterou sekvenci pro něj bude lepší mutovat. Je to selekční výhoda, která způsobuje to, že se virus rozšíří na úkor jiných nemutovaných variant. Když díky mutacím dokáže lépe pronikat do buňky nebo se dokáže vyhnout imunitnímu systému nebo vakcínám, tak se potom v populaci zobrazí jako dominantní a časem jiné varianty vytlačí.

Mimochodem ten původní kmen SARS-CoV2, který byl ve Wu-chanu, je dnes v Evropě nahrazen úplně jiným kmenem, který je taky mutantní, ale dominantní.

Upravil/a: quentos

V pohodě. tato epidemie tu „španělskou“ předčí. protože nikdy neskončí. Stačí se třeba podívat do současné Indie.

Nemyslím, neřeším to, nepotřebuji se tím zabývat.