Myslíte si, že Miloslav Rozner zpochybnil holokaust svým prohlášením o „neexistujícím pseudokoncentráku“?

Jiná odpověď

Nevím. Vím jen to, co jsem si přečetla. Ale jak to myslel, těžko říct.

"Tábor v Letech podle historiků otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu.

V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů – mužů, žen i dětí, minimálně 327 z nich v něm zemřelo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi.

Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů odborníků tak nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů." atd.

http://www.ro­mea.cz/cz/zpra­vodajstvi/doma­ci/poslanec-miloslav-rozner-celi-trestnimu-oznameni-kvuli-popirani-holocaustu-tabor-v-letech-oznacil-jako-neexistujici

Upravil/a: annas

Ne nezpochybnil

Jiná odpověď

Myslím že ne. Romský tábor v Letech byl obdobný jako podobný tábor v Hodoníně u Kunštátu. V žádném případě to nebyl klasický koncentrační tábor, ale pracovní. Uvěznění se dokonce mohli volně pohybovat po okolí a byli odváděni na práci. Tímto způsobem se deformuje historie, tak aby to vyhovovalo těm, kteří právě vládnou. Myslím, že ke zpochybnění holokaustu nedošlo.

Ano zpochybnil

M. Rozner zpochybnil svou inteligenci.
Holocaust ne.

Jiná odpověď

Odpovědět na tuto otázku vyžaduje nutnou dávku sebekontroly, abyste se nestali terčem stíhání pro nevhodné smýšlení.

O tom, co byl pracovní tábor v Letech, neb jej na vlastní oči asi nikdo nikdy neviděl, můžeme vycházet jen z historických pramenů a jak víme, historii lze snadno ohýbat. Pojem koncentrační tábor si naprostá většina Čechů spojuje se zařízením typu Osvětim, Březinka, Buchenwald, kdy tábor s vycházkovým režimem se podvědomě bráníme do této skupiny zařadit. Navíc se dozvídáme, že tábor byl původně zřízen pro osoby potulné a práce se štítící, postupně se režim v duchu doby měnil a je docela pravděpodobné, že se o osudu jeho obyvatel nakonec rozhodlo v duchu „konečného řešení“. Tedy předpokládáme u těch, co přežili epidemii tyfu. Položte si sám rovnítko mezi zmiňované hrůzy, likvidaci miliónů pracujících, podnikavých, často majetných lidí, často židovského původu a osob (dle dobové definice zákona 72/1939 Sb.) práce se štítících, umístěných v Letech. Tehdy to bylo jistě strašné, dnešní hrůza mi však přijde vyplacených 450.000.000,– za prasečák ke zbourání, porovnávat cenu piety, kterou chtějí dokonce srovnávat s Lidicemi, s cenou prasečáku, si rozhodně netroufnu , ale kdyby tyto peníze byly dnes investovány do většího vzdělání a zvýšení pracovního uplatnění rómské populace, s kterou jsou, zdá se, dodnes problémy, možná by to byly peníze investovány efektivněji, i když vlastně, ani to není jisté a výsledky by nebyly vůbec snadno měřitelné.

Upravil/a: autacek

Jiná odpověď

To by měl rozhodnout soud, před který se ovšem pan Rozner nemusí dostat, protože není přece běžný smrtelník, ale poslanec. Ostatně jeho druhové ve zbrani už chystají vozovou hradbu.