Silná či slabá osobnost – jde o obecný pojem, který odborníci nepoužívají. Ale budiž.

Sama bych spíš uvedla, že člověk může mít slabou, či silnou vůli, tedy volní vlastnosti , jako je např. sebeovládání, trpělivost, disciplinovanos­t atd.

Nevím, jak jsou lidé spokojení sami se sebou. Záleží na nich, za co se považují.
Tak, jak je posuzují druzí lidé,, není rozhodující, pokud dotyční jedinci berou zodpovědnost za své činy, své myšlenky, své jednání.

Aby mohli jiní posoudit jednání a chování druhého, museli by dělat přesně to, co dotyčný.

"Všichni lidé, s nimiž se setkáváme, mají své osudy, které ovlivňují jejich chování, ale na to příliš málo myslíme. Očekáváme, že budou reagovat tak, jak bychom zareagovali na jejich místé my, a proto jim v naprosté většině případů nemůžeme rozumět, nemůžeme je pochopit . " J. M.Simmell

Myslím si, že „silný člověk“ je ten, který se dostal na dno, ale opět se zvedl a začal znova. Nebojí se prohrávat, umí pochopit pravdu, říct ne, neporušuje morální hodnoty. atd.

--"
Někdy platí, že člověk je silný ve svých předsevzetích, o nichž vede plané řeči, ale slabý v tom, aby je uskutečnil. Skutek utek …

Upravil/a: annas

Myslím že ti soudní dokáží brát život i sebe tak jak jsou. Pokud nejsou sami se sebou spokojeni, tak si jistě najdou způsob jak to zlepšit.

Nesmysl, důležitý je vědět, kdo jsme.

Příklad: Mně by ke štěstí stačilo, kdyby ti s větší silou mi dali pokoj, což v reálu je taková v celku nereálná touha slabších… kdyby mi dali pokoj, byl bych si vědom své větší síly a netoužil bych po vyšší ;)… paradox… člověku by pak nezbývalo než se stydět, že někde pod ním jsou stále další a další slabé osobnosti ;)

Spokojeni, nespokojeni, musíme brát, co nám bylo dáno. Ale jinak si myslím, že větší charisma by si přála mít většina lidí. Ale jsou i skromní, kterým na tom nezáleží.

Odpověď na původní neupravenou otázku:

Podle mne lidé se svou osobností spokojeni nejsou.
Část lidí nad tím nepřemýšlí, nezajímá je to, ale
to neznamená, že by se svou osobností byli spokojeni.
A další část lidí → ta, která o tom přemýšlí, spokojena
není a nikdy nebude, protože pořád bude co zlepšovat.

K síle osobnosti:
Myslím, že málokdo přemýšlí o své síle osobnosti.
Těžko s ní tedy může být někdo (ne)spokojen.

Nemyslím si, že by si někdo uvědomoval „menší sílu osobnosti“
a toužil po větší. Podle mne si nikdo „menší sílu“ nepřipouští.
A ten, kdo si je své síly vědom, podle mne nemá důvod něco měnit.