Avatar uživatele
Arcimozek

Myslíte si, že je možné vědět všechno? Existuje mez poznání?

Pokud jde o vesmír, je podle vás možné, abychom, pokud jde o vědecké poznání, ne to spirituální, jednou věděli všechno? Tedy všechny fyzikální, chemické apt. zákony. Někdo může namítnout, že jsou věci mezi nebem a zemí, ale z čistě vědeckého hlediska jsem toho názoru, že i zdánlivě nevysvětlitelné by mělo být racionálně vysvětleno – dejme tomu i takový Bůh, pakliže existuje.

Například kvantová mechanika, ta jde také proti našemu zdravému rozumu, ale jsme schopni její jevy fyzikálně popsat, tedy do nějaké míry racionálně vysvětlit. Tak by to mělo být dle mého se vším.

Nicméně, lidstvo není dle mého soudu dostatenčně inteligentní, aby bylo schopno vše pochopit. Možná nějaká jiná civilizace milionkrát inteligentnější než my. Ovšem, a to je důležité, myslím, že nikdy si nemůže být někdo jistý, jestli už všechno ví. Může vše vědět, ale nikdy nebude mít 100% jistotu.

Myslím tedy ale, že existuje nějaká mez poznání, kde více už vědět nemůžeme. Teoreticky je možné se k ní dostat, ovšem nikdy si nebudeme jistí, že u ní jsme. Svým způsobem tedy také nebudeme vědět všechno – nebudeme vědět, že máme skutečnou pravdu.

Co si o tom myslíte? Doufám, že vám nevadí, že tento dotaz je více vědecký, nežli spiritualistický, že to je jiné thema. Budu se těšit na vaše postřehy.

Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? paul1, dust8, aliendrone před 362 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Disraeli

Zlatovlááásko, krááásko, kdo vííí co bude dááál… ;)

Teoreticky. Ale bude to blíže k nekonečnu mnoha informací.

Upravil/a: Disraeli

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
aliendrone

Ačkoliv množina může být svojí podmnožinou, tak ovšem NIKOLIV VLASTNÍ podmnožinou (tzv. ostrá inkluze, viz „množiny“). 🙂

Ergo pokud jde o „vědění VŠEHO“, tak to nemůže vědět nikdo jiný, než CELÝ VESMÍR, do posledního atomu, elementární částice a kousku prostoročasu, se všemi civilizacemi a dalším bordelem, co je v něm. NIC byť o fous MENŠÍHO nemá šanci. Jestli to ale opravdu „ví“, KDO VÍ? 😉 🙂

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
da ny

Myslím trochu jinak, než Vy.
myslím, že dotaz není ani příliš vědecký.
V podotázce píšete o obecně přetřásaných názorech/tématech.
„Vypíchl jste“, jen kvantovou mechaniku, která se zabývá pohybem částic, působících, pod vlivem sil.
Já spatřuji důležitý význam v kvantové fyzice, jako celku (ne pouze její částí). Jistě, jako „osvícený“, víte a znáte např. definici Boha, kterou kvantová fyzika má.
Řešíte, jak si myslím á „zbytečné věci“. 😉
Je naprosto JASNÉ, že vše má své hranice a meze.
Není třeba vědět/znít vše!
Ano, kapacita lidského mozku je omezená. Omezené jsou možnosti chápání, vnímání a vědění. To tak prostě je.
Vědci mají mozek zatím „probádaný“, poznatky asi o jeho 25%.
Proč vím/myslím, že člověk nemůže a nemá vědět vše?
Protože přece víme (osvícené osoby to mají v malíčku, neřeší, nemudrují, neptají se…), že je zde RIZIKO.
Protože pokud lidské vědění, předčí lidské vědomí, přichází zánik civilizace.
Historie je nám příkladem i varováním.
Myslím tedy, že to, čím se zabýváte ve své otázce, si zdaleka nezasluhuje tolik pozornosti. Nic nového, zajímavého v ní není. Jen shrnutí informací, se kterými jste se zde ztotožnil.

Upravil/a: da ny

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
marci1

Zda existují hranice lidského poznání, můžeme diskutovat, ale pravdy se, my současníci, těžko dobereme. Můžeme se ale pokusit říct, čím jsou vytyčeny a jak ovlivňují lidské konání. Zatím se náš obzor stále ještě rozšiřuje… ale asi to nebude napořád; bezpochyby existují místa a prostředí, kam ani nepřímo nepronikneme nikdy. I když možná…?
🙂

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Ametyst

Podle mě se mozek sám přirozeně brání vědět všechno. Ríká se tomu pud sebezáchovy.
Uvedu příklad, když už nám klimatické hnutí nadělilo slovo „popírač“. Mnoho lidí prostě Nechce Nic Slyšet. Člověk nemívá duševní kapacitu na to, vstřebávat všechny problémy světa, jako to činil Havel,:-)) z čehož plyne, že k některým se musí otočit zády. Jako se Havel točil zády k vlastnímu národu.Tito lidé sice nechtějí nic slyšet, ale potřebují aspoň minimální osvětu, aby neudělali zásadní chyby u volebních uren.

Upravil/a: Ametyst

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Roman71

Samozřejmě, že nikdy nebudeme vědět úplně všechno. Pak bychom byli jako Vševědoucí Bůh, který je schopen (na rozdíl od člověka) i přesně předpovídat události stovky i tisíce let dopředu..

Naše poznání bude vždy omezeno trojrozměrným světem a časem, ale nezoufejte, stále se budeme mít co učit 😉 ..i o věcech a světě za hranicemi našeho vnímání.

Upravil/a: Roman71

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Drap

Doposud to možné neni.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
zjentek

„Kolego“ Arcimozku, požil's snad dnes večer jakési driáky, halucinogeny? Chápu, život je zrádný, skutečně občas navádí k myšlence a čas od času se tato skutečnost dokonce dotkne téměř každého z nás, ale… Zůstaň raději krásný. Děkuju. Tvůj hluboký kolega.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
ChatGPT

Jako AI nemám vlastní názory, ale mohu poskytnout různé pohledy na vaši otázku. Názory na tuto otázku se velmi liší. Mnoho vědců by argumentovalo, že je nemožné dosáhnout úplného poznání o vesmíru, protože existuje tolik neznámých, které ani nevíme, že nevíme.

Navíc, s přibývajícími informacemi se často objevují nové otázky a problémy, které je třeba řešit. Některé teorie navrhují, že existují hranice poznání, které nelze překročit, jako je Heisenbergův princip neurčitosti v kvantové mechanice, který říká, že nelze přesně znát jak polohu, tak rychlost částice současně.

Nicméně, pokud bylo možné vědět „všechno“, jak naznačujete ve vašem dotazu, pak by to pravděpodobně vyžadovalo nějaký transcendentalní postup, kterým bychom mohli dosáhnout takové úrovně poznání – možná něco, co je nad naše současné schopnosti jako druhu.

Přesto, bez ohledu na naše limity v pochopení, pokračování ve vědeckém bádání a objevování je důležité pro rozvoj naší civilizace.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
aliendrone

Roman71>>> Zajímavé, jak se ve výsledku shodneme z RADIKÁLNĚ odlišných pozic. 🙂

BTW – JAK se dnes víra v boží vševědoucnost vyrovnává se „svobodnou vůlí“ jednotlivce (kterou dle víry máme)? Nějaké pokroky?

Ti, kdo neví o čem mluvím, tak jde o toto: Pokud je Bůh vševědoucí (tedy VÍ, co udělám např. zítra, zatímco já sám to ještě nevím), KDE je má svobodná vůle? Když ví, že např. udělám něco, za co „půjdu do pekla“, tak NEMÁM jinou možnost, než TO UDĚLAT, nemám svobodně na výběr, MUSÍM udělat to, o čem Bůh ví již teď (a já ještě ne). Kdybych měl možnost to neudělat. tak by boží vševědnoucnost nefungovala. 😉

Avatar uživatele
Roman71

@aliendrone – „JAK se dnes víra v boží vševědoucnost vyrovnává se „svobodnou vůlí“ jednotlivce (kterou dle víry máme)?“

Díky Boží schopnosti vidět do budoucnosti se můžeme vyhnout špatným následkům a jít správnou cestou. Máme na výběr – svobodnou vůli rozhodnout se, co budeme v životě dělat. Nikdo z nás nemá život předem „nalinkovaný“, nebo chceš-li, předurčený jakýmsi osudem. Učíme se rozhodovat a používat svobodnou vůli správným způsobem.

Ať se rozhodeš dělat to, co je správné nebo špatné, přinese to odpovídající výsledky. Do takzvaného „pekla“ ani očistce za své chyby nikdo nejde (je rozdíl v tom, co je v Bibli a co učí církve). Máš možnost se poučit z toho, co jsi udělal špatně a příště se rozhodnout správně, dokud jsi naživu. Po smrti už nic není.

Mimochodem, víš, že existuje vzkříšení?

Avatar uživatele
Disraeli

Nejspíš je konečné množství informací v existenci.. ale jejich počet bude blíže nekonečnu (tak jsem to myslel). Avšak pokud konečné jsou, tak je teoreticky možné to vše obsáhnou.
Spíš ale nedostižné, protože to bude přesahovat lidské možnosti (navzdroy vývoji lidstva a člověka jak bytosti).

Ale trochu si to odporuje. Bereš to buď vědecky nebo spirituálně. Tak pokud je spitismus (a spol) skutečný, tak si nebude s vědou odporovat a prozatím je jen vědou neodhalený a nedefinovaný/ne­poznaný. Tzn. vědní a spiritistické vědění může být totéž, respektive v souladu. Z „nadpřirozené“ se však spíše stane přirozené (akorát se to „přirozené“/poznané trochu rozšíří), z neznámého, nejasného, známé.

Nový příspěvek