Pokud jde o vesmír, je podle vás možné, abychom, pokud jde o vědecké poznání, ne to spirituální, jednou věděli všechno? Tedy všechny fyzikální, chemické apt. zákony. Někdo může namítnout, že jsou věci mezi nebem a zemí, ale z čistě vědeckého hlediska jsem toho názoru, že i zdánlivě nevysvětlitelné by mělo být racionálně vysvětleno – dejme tomu i takový Bůh, pakliže existuje.
Například kvantová mechanika, ta jde také proti našemu zdravému rozumu, ale jsme schopni její jevy fyzikálně popsat, tedy do nějaké míry racionálně vysvětlit. Tak by to mělo být dle mého se vším.
Nicméně, lidstvo není dle mého soudu dostatenčně inteligentní, aby bylo schopno vše pochopit. Možná nějaká jiná civilizace milionkrát inteligentnější než my. Ovšem, a to je důležité, myslím, že nikdy si nemůže být někdo jistý, jestli už všechno ví. Může vše vědět, ale nikdy nebude mít 100% jistotu.
Myslím tedy ale, že existuje nějaká mez poznání, kde více už vědět nemůžeme. Teoreticky je možné se k ní dostat, ovšem nikdy si nebudeme jistí, že u ní jsme. Svým způsobem tedy také nebudeme vědět všechno – nebudeme vědět, že máme skutečnou pravdu.
Co si o tom myslíte? Doufám, že vám nevadí, že tento dotaz je více vědecký, nežli spiritualistický, že to je jiné thema. Budu se těšit na vaše postřehy.
Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? paul1, dust8, aliendrone před 346 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Zlatovlááásko, krááásko, kdo vííí co bude dááál… ;)
Teoreticky. Ale bude to blíže k nekonečnu mnoha informací.
Upravil/a: Disraeli
3Kdo udělil odpovědi palec? da ny, aliendrone, Arcimozek
před 347 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Ačkoliv množina může být svojí podmnožinou, tak ovšem NIKOLIV VLASTNÍ podmnožinou (tzv. ostrá inkluze, viz „množiny“). 🙂
Ergo pokud jde o „vědění VŠEHO“, tak to nemůže vědět nikdo jiný, než CELÝ VESMÍR, do posledního atomu, elementární částice a kousku prostoročasu, se všemi civilizacemi a dalším bordelem, co je v něm. NIC byť o fous MENŠÍHO nemá šanci. Jestli to ale opravdu „ví“, KDO VÍ? 😉 🙂
0 Nominace Nahlásit |
Myslím trochu jinak, než Vy.
myslím, že dotaz není ani příliš vědecký.
V podotázce píšete o obecně přetřásaných názorech/tématech.
„Vypíchl jste“, jen kvantovou mechaniku, která se zabývá pohybem
částic, působících, pod vlivem sil.
Já spatřuji důležitý význam v kvantové fyzice, jako celku (ne pouze
její částí). Jistě, jako „osvícený“, víte a znáte např. definici
Boha, kterou kvantová fyzika má.
Řešíte, jak si myslím á „zbytečné věci“. 😉
Je naprosto JASNÉ, že vše má své hranice a meze.
Není třeba vědět/znít vše!
Ano, kapacita lidského mozku je omezená. Omezené jsou možnosti chápání,
vnímání a vědění. To tak prostě je.
Vědci mají mozek zatím „probádaný“, poznatky asi o jeho 25%.
Proč vím/myslím, že člověk nemůže a nemá vědět vše?
Protože přece víme (osvícené osoby to mají v malíčku, neřeší,
nemudrují, neptají se…), že je zde RIZIKO.
Protože pokud lidské vědění, předčí lidské vědomí, přichází zánik
civilizace.
Historie je nám příkladem i varováním.
Myslím tedy, že to, čím se zabýváte ve své otázce, si zdaleka
nezasluhuje tolik pozornosti. Nic nového, zajímavého v ní není. Jen
shrnutí informací, se kterými jste se zde ztotožnil.
Upravil/a: da ny
0 Nominace Nahlásit |
Zda existují hranice lidského poznání, můžeme diskutovat, ale pravdy
se, my současníci, těžko dobereme. Můžeme se ale pokusit říct, čím
jsou vytyčeny a jak ovlivňují lidské konání. Zatím se náš obzor stále
ještě rozšiřuje… ale asi to nebude napořád; bezpochyby existují místa
a prostředí, kam ani nepřímo nepronikneme nikdy. I když možná…?
🙂
0 Nominace Nahlásit |
Podle mě se mozek sám přirozeně brání vědět všechno. Ríká se tomu
pud sebezáchovy.
Uvedu příklad, když už nám klimatické hnutí nadělilo slovo
„popírač“. Mnoho lidí prostě Nechce Nic Slyšet. Člověk nemívá
duševní kapacitu na to, vstřebávat všechny problémy světa, jako to činil
Havel,:-)) z čehož plyne, že k některým se musí otočit zády. Jako se
Havel točil zády k vlastnímu národu.Tito lidé sice nechtějí nic slyšet,
ale potřebují aspoň minimální osvětu, aby neudělali zásadní chyby
u volebních uren.
Upravil/a: Ametyst
0 Nominace Nahlásit |
Samozřejmě, že nikdy nebudeme vědět úplně všechno. Pak bychom byli jako Vševědoucí Bůh, který je schopen (na rozdíl od člověka) i přesně předpovídat události stovky i tisíce let dopředu..
Naše poznání bude vždy omezeno trojrozměrným světem a časem, ale nezoufejte, stále se budeme mít co učit 😉 ..i o věcech a světě za hranicemi našeho vnímání.
Upravil/a: Roman71
1Kdo udělil odpovědi palec? aliendrone
před 347 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
„Kolego“ Arcimozku, požil's snad dnes večer jakési driáky, halucinogeny? Chápu, život je zrádný, skutečně občas navádí k myšlence a čas od času se tato skutečnost dokonce dotkne téměř každého z nás, ale… Zůstaň raději krásný. Děkuju. Tvůj hluboký kolega.
0
před 347 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Jako AI nemám vlastní názory, ale mohu poskytnout různé pohledy na vaši otázku. Názory na tuto otázku se velmi liší. Mnoho vědců by argumentovalo, že je nemožné dosáhnout úplného poznání o vesmíru, protože existuje tolik neznámých, které ani nevíme, že nevíme.
Navíc, s přibývajícími informacemi se často objevují nové otázky a problémy, které je třeba řešit. Některé teorie navrhují, že existují hranice poznání, které nelze překročit, jako je Heisenbergův princip neurčitosti v kvantové mechanice, který říká, že nelze přesně znát jak polohu, tak rychlost částice současně.
Nicméně, pokud bylo možné vědět „všechno“, jak naznačujete ve vašem dotazu, pak by to pravděpodobně vyžadovalo nějaký transcendentalní postup, kterým bychom mohli dosáhnout takové úrovně poznání – možná něco, co je nad naše současné schopnosti jako druhu.
Přesto, bez ohledu na naše limity v pochopení, pokračování ve vědeckém bádání a objevování je důležité pro rozvoj naší civilizace.
0
před 347 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Roman71>>> Zajímavé, jak se ve výsledku shodneme z RADIKÁLNĚ odlišných pozic. 🙂
BTW – JAK se dnes víra v boží vševědoucnost vyrovnává se „svobodnou vůlí“ jednotlivce (kterou dle víry máme)? Nějaké pokroky?
Ti, kdo neví o čem mluvím, tak jde o toto: Pokud je Bůh vševědoucí (tedy VÍ, co udělám např. zítra, zatímco já sám to ještě nevím), KDE je má svobodná vůle? Když ví, že např. udělám něco, za co „půjdu do pekla“, tak NEMÁM jinou možnost, než TO UDĚLAT, nemám svobodně na výběr, MUSÍM udělat to, o čem Bůh ví již teď (a já ještě ne). Kdybych měl možnost to neudělat. tak by boží vševědnoucnost nefungovala. 😉
@aliendrone – „JAK se dnes víra v boží vševědoucnost vyrovnává se „svobodnou vůlí“ jednotlivce (kterou dle víry máme)?“
Díky Boží schopnosti vidět do budoucnosti se můžeme vyhnout špatným následkům a jít správnou cestou. Máme na výběr – svobodnou vůli rozhodnout se, co budeme v životě dělat. Nikdo z nás nemá život předem „nalinkovaný“, nebo chceš-li, předurčený jakýmsi osudem. Učíme se rozhodovat a používat svobodnou vůli správným způsobem.
Ať se rozhodeš dělat to, co je správné nebo špatné, přinese to odpovídající výsledky. Do takzvaného „pekla“ ani očistce za své chyby nikdo nejde (je rozdíl v tom, co je v Bibli a co učí církve). Máš možnost se poučit z toho, co jsi udělal špatně a příště se rozhodnout správně, dokud jsi naživu. Po smrti už nic není.
Mimochodem, víš, že existuje vzkříšení?
Nejspíš je konečné množství informací v existenci.. ale jejich počet
bude blíže nekonečnu (tak jsem to myslel). Avšak pokud konečné jsou, tak
je teoreticky možné to vše obsáhnou.
Spíš ale nedostižné, protože to bude přesahovat lidské možnosti
(navzdroy vývoji lidstva a člověka jak bytosti).
Ale trochu si to odporuje. Bereš to buď vědecky nebo spirituálně. Tak pokud je spitismus (a spol) skutečný, tak si nebude s vědou odporovat a prozatím je jen vědou neodhalený a nedefinovaný/nepoznaný. Tzn. vědní a spiritistické vědění může být totéž, respektive v souladu. Z „nadpřirozené“ se však spíše stane přirozené (akorát se to „přirozené“/poznané trochu rozšíří), z neznámého, nejasného, známé.
annas | 5284 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2620 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1345 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1059 | |
Kelt | 1003 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |