Myslíte si, že dnes mládež řeší vzhled více než kdysi?

Nemyslím, vím: lidé jsou pořád stejní, žádný vývoj v psychologii nenastal, a tak jak je nastavena naše společnost, je vysoce pravděpodobné, že ani nenastane.

V padesátkách byli pásci (viz. Kino Šakalí léta 1993, nebo Стиляги 2008), v šedesátkách hypísáci, v sedmdesátkách fičel zase jiný styl, s kotletami, a tak podobně, a v osmdesátkách diskanti. V každé době na to starší generace nadávala, a v každé době v tom viděla, pomalu, konec světa. 🤷‍♀️😅

Co je dnes jiné je globalisace, ještě v devadesátkách nebylo poněkud pravděpodobné, že idolem bude nějaký poďobanec z jižní Koreje, nebo – co já vím – z Japonska. Přístup k informacím – každý takový poďobanec si založí účet na YouTube, fuckbooku, Instagramu atp., takže spousta fotek, videí etc. etc. etc.

To, samozřejmě, vede k růstu stylů, to znamená, že dnes nejsou pásci vs svazáci, dnes je těch stylů XX – XXX. Ale princip je pořád stejný.

Platilo, platí a platit bude, že každý člověk je, v zásadě, individualitou, nebo, v zásadě, přimknutý k referenční skupině. Individualita zažívá typově větší pocit vnitřní jistoty a uspokojení versus typově menší pocit skupinového bezpečí, skupinový jedinec zažívá typově větší pocit vnitřní prázdnoty a neuspokojení versus typově větší pocit skupinového bezpečí.

Všude ve vyspělém světě je poměr individualit ku jedincům s referenční skupinou, dlouhodobě, zhruba v poměru 40% ku 60%, s výjimkou Německa, kde je to zhruba 80% ku 20%, a s výjimkou Japonska a jižní Koreje, tam je to podobné, jako v tom Německu, v Japonsku snad ještě vyšší.

Skutečnost, zda se z jedince stane individualita, nebo zda se přimkne k referenční skupině, se utváří až v období dospívání, a to – prosím pěkně – nikoli v průběhu dospívání biologického, leč dospívání psychologického.

Psychologicky jedinec dospívá později, a zpravidla dívky dříve, než chlapci, to jest, dívky zhruba mezi 19 – 25 rokem, chlapci mezi 23 – 30 rokem. Zhruba, někdo nedospěje nikdy a někdo je „hotový“ už v 17.

Ani tohle se, prosím pěkně, nijak nezměnilo, pouze je dnes větší možnost volby (alespoň tedy zdánlivě), vlastně to mají ti mladí velice těžké, protože (zdánlivě) jim toho svět nabízí řadově více, než kdy před tím, no a oni v tom často „plavou“.

Jinak žádné novum není.

Dříve byli sami sebou i my jsme nedělali žádné excesy. Dnes ale díky médiím a přiblblým sociálním sítím je vše naruby. V Americe se někdo uprdne a hned se to zde řeší, aby někdo nezůstal pozadu. Nebo si mladí koupí telefon za 20 táců a za dva měsíce už je pro ně starý. Sotva vyjdou ze školy, nebo učiliště (i když to je pro ně dnes sprosté), ještě nic neukázali, nic neumí, ale plat by chtěli hned nejmíň 60 táců. Neříkám ale, že jsou takoví všichni, záleží na výchově. Moje vnoučata se tak nechovají.

Ani já to nechápu. Rodiče podléhají ve výchově dětem, a dělají jim jen banku? Na první pohled ovšem děti chodí oblečené jako vandráci, v odrbaných děravých věcech. Kdyby byl vydlabaný meloun „trendy“, budou nosit na hlavě i vydlabaný meloun. Neznají mantinely, a extrémy považují za normu, nebo dokonce za vzor. To je špatně.