Například v ČR mají vědečtí pracovníci poměrně nízké platy, na VŠ jsou až směšné. Myslím že lidé, kteří posouvají hranice poznání a jsou těmi, kdo zlepšují naše životy, by měli mít platy vyšší. Hlavně že politci mají platy astronomické, ale vědci živoří. Neříkám, že vědci mají brát 100 tisíc hrubýho, ale rozhodně by měli mít aspoň 70 000 hrubýho minimálně, protože oni jsou těmi, kdo studují mnoho let, dělají doktoráty atp. To není pro každého, to ohodnocení by mělo tomu odpovídat.
Co si o tom myslíte?
Upravil/a: Tonda Káňa
Zajímavá 4Pro koho je otázka zajímavá? dust8, michalds, Ametyst, cappuccino před 240 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Jsem pro, ale je třeba rozlišovat obory, kterými se zabývat a do čeho
dávat peníze.
Bádat by se mělo v oblastech, které se mohou uvést do praxe. V ČR je
spousta vědeckých pracovišť, které nemají výstupy, jedou „na
prázdno“. Stát do nich leje peníze zbytečně.
Čili financovat to, co má praktické využití, třeba v průmyslu.
Věda má být aplikovaná.
2Kdo udělil odpovědi palec? Ametyst, Tonda Káňa
před 241 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Ne. Myslím si, že zedníci by měli mít větší platy. Děkuji.
2Kdo udělil odpovědi palec? Filip84, Tonda Káňa
před 241 dny
|
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Filip84 Nahlásit |
Nemyslím, protože berou často dobré prachy.
Vědci mají doobré mzdy a adekvátní dle toho, čemu se zrovna věnují / pro
koho pracují. Ony taky „výplaty“ a celkové příjmy vědců jsou velmmi
různorodé: Konkrétní obor a jejich zaměření, úroveň vzdělání,
soukromý X veřejný sektor a ještě k tomu pro koho specificky, pracovní
pozice/úmístění a typ zaměstnání, pak taky zkušenosti a případně
vlastní zásluhy, pokrok, výsledky, případně jaký úvyzek nebo kolik
práce odvedou. Pak může rozhodovat podpora, granty aj. (od státu,
organizací). Taky kdo je to vlastně vědec? To není nic určitého, velmi
široká kategorie, to jsou desítky možností… tolik kolik je věd a ještě
víc (dle toho, na co se ty vědy dělí). Pracují ve výzkumu? Ale ve výzkumu
čeho – taky desítky možností a pak ještě rozhoduje, na čem přesně
v tom výzkumu pracují, jaká je jejich pozice a náplň práce.
Nějaké možnosti, kde všude se dá „bádat“ (seriozněji a užitečně
nebo i méně): https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_v%C4%9Bdn%C3%ADch_discipl%C3%ADn
Taky NĚKTEŘÍ vědci mají sice školy i třeba dobrého zaměstnavatele,
ale nedá se říct, že by v praxi k něčemu byli (nějaký reálný
užitek). Ne každý vědec se podílí na něčem užitečném nebo zásadním,
né každý má výsledky, ne každý vědec má důležitou roli (třebaže
důležitá věc, projekt/výzkum i tým, on konkrétně může být jen
vědecký kontrolor, asistent, poradce, technik aj), každý taky nemusí mít
dobré uplatnění (dle oboru), apod.
Někteří jsou „specialisté“ v tom, či onom, ale v praxi jim to
k ničemu moc není (tj. odborník přes nějakou kravinu). Nebo jen
teoretizují – třeba i bezvýsledně. Plno vědců je taky k ničemu…
Úspěšný vědec je většinou dobře ohodnocen i oceněn (doslova cenami
i odměnami), kdežto neúspěšný zase až tak dobře ne – ale kolikrát
pořád líp než většina ostatních, vykonávající jiné povolání. Taky
proč nadhodnocovat ty neúspěšné nebo nepodstatné? Jo, někteří třeba
nemají větší mzdu než jen nadprůměr, protože jejich práce nemá až
takovou hodnotu. Tak berou třeba „jen“ 40 tisíc nebo i pod…
Je jich spousta (konktétně v ČR desítky tisíc)… ale prostě to
neznamená, že všichni nebo třeba jen polovina z nich k něčemu je nebo
má třeba jejich práce větší cenu, naž jak je momentálně ohodnocena.
Vědcem by mohl být každý, většina populace – ale to neznamená, že by
to k něčemu bylo. Stejnětak může být každý právníkem – ale pro
společnost by to k ničemu nebylo a byla by to vlastně katastrofa.
Vědci berou v Česku slušné peníze – když to srovnáme s jinými
profesemi. Bokem od jejich údajné průměrné mzdy si projdi různé
(upozorňuji, že velmi různorodé) nabídky práce pro vědcé,
vědecko-výzkumné a vývojové pracovníky a uvidíš, že nabídka
ohodnocení se pohybují často nad rámec průměrné mzdy. Berou v ČR
v průměru míň než NĚKDE jinde? Jistě, protože existují bohatší země
(nebo i ‚technokratičtější‘) a tam berou mnohem větší prachy
i třeba dělníci (kvalifikovaní i nekvalifikovaní). Takže to není tím,
že by vědci dostávali málo vzhledem k ostatním. Výpočet mzdy a
ohodnocení má svá pravidla, ekonomicky a hodnotově. Mělo by to odpovídat
hodnotě, jakou představují. Zaměstnavatelé zde asi konkrétně vědí líp,
proč konkrétní vědci berou takový plat (ať už je vysoký nebo nižší).
Není to vycucané z prstu. Všechny profese se tím řídí, vědecké
pracovníky nevyjímaje. Že by vědci obecně a v průměru neměli dobré
uplatnění? To si nemyslím.
Čím důležitější obor i role – tím větší plat; čím lepší
zaměstnavatel – tím lepší plat, čím vyšší akademické vzdělání a
titul – tím často větší plat; čím lepší výsledky – tím často
lepší odměny. Mělo by to odpovídat a být spravedlné.
Upravil/a: Disraeli
1Kdo udělil odpovědi palec? Tonda Káňa
před 241 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Jistě.
Pokud nejsou ve vedoucí funkci, na špičkovém pracovišti,
sotva uživí rodinu.
Za 50 000 by se zaměstnavateli, klaněli po pás a ruce líbali 😛
1Kdo udělil odpovědi palec? Tonda Káňa
před 241 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Jalovec zas perlí. A tak se prostý človíček může díky disraelimu
dozvědět, že vědec “to není nic určitého, velmi široká kategorie, to
jsou desítky možností. Je mu jedno, že vědec ze soukromého sektoru
pobírá mzdu, naproti tomu z veřejného sektoru pobírá plat.
“Někteří jsou „specialisté“ v tom, či onom, ale v praxi jim to
k ničemu moc není (tj. odborník přes nějakou kravinu). Nebo jen
teoretizují – třeba i bezvýsledně. Plno vědců je taky k ničemu…”
taky zajímavý postřeh
Dále nás disraeli uvědomuje, že někteří vědci sice mají školy, ale
jsou to obyčejní budižkničemu. Pro disraeliho nemají reálný užitek,
jaký mohou pak mít užitek pro zbytek populace. Pochopitelně.
Výpočet mzdy a ohodnocení má dle jeho slov svá pravidla, ekonomicky a
hodnotově. Že byl dotaz na na veřejný sektor, kde plat je určován
zákonem, pal to čert.
Zajímavé také je, jak vědci berou nejdřív adekvátní o několik řádků
níže píše, že úspěšný vědec je většinou dobře ohodnocen i oceněn
(doslova cenami i odměnami), kdežto neúspěšný zase až tak dobře ne.
A ještě o několik řádků náš myslitel ještě jednou změní postoj a
tvrdí, že “vědci v Česku mají slušné peníze”.
A zas píše slohovky. Polepené slátanice bez obsahu
Plno lidí studuje mnoho let a dělá si doktoráty, ale to samo o sobě nic
neznemená a ani to nezaručuje lepší život. To je taky problém se
vzděláním a školstvím. Taky některé obory nemusí mít dokonalé
uplatnění (ať má dotyčný titul, jaký chce) a vznikají i nesmylsné
obory.
Vědec může mít velmi dobré uplatnění, ale taky nemusí. Asi
stejně jako třeba podnikatel.
Dotaz je moc obecný, protože vědec není nic specifického. Klidně by mohl
být podobný dotaz, jestli by vysokoškoláci neměli mít lepší platy..?
😅 Jenže jací/kteří vysokoškoláci – těch možností je
nespočet.
(Nějaký vystudovaný) vědec může být i momentálně bez práce nebo
pracovat jako soukromník. Jakou práci si zařídí, je na něm. O platu
rozhoduje zaměstnavatel, který si vypočítá, jakou hodnotu ta pracovní
pozice má.
michalaldsi, souhlasím. Například některé humanitní obory (jako např. genderové studie) bych osobně zrušil.
Tonda: Mě dávají smysl především technické a medicínské obory.
Humanitní moc ne. Filosofie – tu bych zrušil.
U té filosofi je to takové složité. Ono se zdá, že je to na hovno, ale tak pod filosofii patří i etika, ale také politická filosofie či filosofie vědy. To už pak k něčemu je.
Ovšem jak říkám, ty genderové studie bych například oklamžitě zrušil, kdybych mohl…