Protože od vnoučat slýchám, že takové ve třídě mají a že mají nějaký navýšený čas a že ten austista dokonce nemusí dělat nějaké skupinové práce a nemusí mít prezetace před třídou. Za nás to nebylo a myslím, že to bylo dobře. Dnes má každý ve škole výhody, ale pak přejde do tvrdé reality a je bezradný, protože už mu nikdo třeba v práci žádné výhody nedává. Taky nikoho nezajímá, že on je autista a že se stydí mluvit.
Prostě tohle mi přijde špatné, měli by si zvykat a žít se svým hendykepem.
Zajímavá 6Pro koho je otázka zajímavá? paul1, Pepa25, Lurius, Gus_Fring, Filip84, VaclavZeman před 885 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Zabúdate mnohí, že nežijeme podľa zákonov starej Sparty.
„Po narodení dieťaťa sa najskôr rozhodlo, či bude vôbec žiť. Otec
svoje dieťa predložil rade starších. Ak sa javilo ako slabé či choré,
bolo hodené do priekopy. Takí potomkovia sa považovali za príťaž a boli
pre Spartu zbytočné.“
Podľa vašich príspevkov ste mnohí zo Sparty hrbáča Ezopa a kráľa Lykurga
duševne neodišli!
Len pozrite koľko slávnych vedcov, umelcov, ale aj športovcov bolo fyzicky,
alebo mentálne odlišných od uznávaného ideálu človeka, za ktorý sa
považujete aj vy.
A vy im bránite v rozvoji, vo vývoji ich schopností!
Choďte s vašim myslením do starovekej Sparty a snažte sa nebyť odlišní
od stanovených kritérií, inak vás zhodia z brala, ako vy dnes zhadzujete
ľudí, deti, ktorí za svoj „hendykep“ ani nemôžu! Beriete im právo na
život.
Alebo sa hanbíte za svoje schopnosti a neochotu pomáhať slabším a týmto
opovrhovaním sa chránite pred vašou slabosťou?!
Verím, že raz svitne deň a vy pochopíte, že právo na život, na dôstojný
život a vzdelanie, majú aj iní ľudia, nielen vy.
Dlhé roky som bezplatne pracovala aj s postihnutými deťmi aj s deťmi
postihnutých rodičov, choďte sa pozrieť, ako títo ľudia žijú! Až potom
ich hodnoťte.
Upravil/a: led
0 Nominace Nahlásit |
Dysgrafik či dyslektik učivo zpravidla zvládne, jenže je bohužel
pomalejší,. . Horší je to s autistou, je zpravidla inteligentn, í ale má
nevypočitatelné chování, Většina těchto dětí do roku
2016 navštěvovala speciální, zvláštní či jiné školy. V roce
2016 bylo zavedeno tzv. inkluzívní vzdělání a děti s poruchami byly
zařazeny do běžných základních škol.
Inkluzivní vzdělávání je na jedné straně dobrá myšlenka, spíš
určitá idea, která se nedá zpochybnit. Protože i ve společnosti žijeme
všichni spolu. Nekouká se na to, jestli je dotyčný postižený, prostě do
společnosti patří. Vzdělání ale bylo postaveno tak, že když se dítě
tomu, co škola požaduje, nenaučí, patří jinam, kde se dítěti budou
věnovat speciálně,“
Tyto děti využívají pomoc asistenta, který se o autistického žáka stará, vysvětluje mu učivo, jenže bohužel ty běžné či zvlášť nadané děti zdržuje. Ty jsou naštvané a vzniká nepřátelský vztah k autistům., kteří ruší a zdržují ostatní. Myslím, že lépe bylo autistům dětem mezi stejnými vrstevníky než s asistenty v běžné škole.
Samozřejmě jsou různé formy autismu, např. někteří obtížně
zvládají běžné mezilidské vztahy, autismus je celoživotní, ale jako
dospělí mohou najít uplatnění v oboru, který je zaujme a jsou schopni se
do problému ponořit a občas se stávají ceněnými pracovníky i odborníky
v daném oboru. Nejdůležitější je správný přístup, trpělivost,
respekt a pochopení od okolního světa, proto se tyto děti zařadily do
běžných škol. Bohužel někdy brzdí normální děti, ale mělo by je to
vést k toleranci,
Je to čistě individuální, tolerance je nutná, jen nevím, jak se všechny
děti vyrovnávají s pomalým procesem výuky. Myslím, že tento proces nebyl
dostatečně propracovaný.
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
Je to pokřivený školský systé. Smyslem je vychovat nemyslící občany, kteří budou jen pracovat a nepřemýšlet o světě a společnosti. Toto velice dobře fuovalo, když byly zvláštní školy. Ty jsme bohužel díky inkluzi zrušily , každé takto postižené dítě dostane asistenta a výsledek? Mnohonásobně vyšší náklady a postižené dítě nemůže dosáhnout na takovou úroveň vzdělání, jako tomu bylo ve zvláštních školách.
0 Nominace Nahlásit |
Ne. Jsem proti. Jednak, přesně jak píšeš, nemyslím si, že až budou pracovat, tak budou mít taky výhody. Když budou pracovat třeba u kasy a nějaké peníze ztratí či vrátí více, tak je nadřízený neomluví jen kvůli tomu, že mají nějakou takovouto poruchu. A jednak taky proto, že pokud se někdo přihlásí k psychologovi, že má nějakou dysgrafii, dyslexii atd. a ona mu udělá pozitivně testy, tak se nabízí možnost, že by nějaké „papíry na halvu“ mohl dostat každý. Někdo neumí mluvit dobře před lidmi, jiný občas vynechá písmo, jiný píše jako prase atd.
0 Nominace Nahlásit |
Jsem proti.
Sám jsem autista. Neměl jsem navýšený čas při psaní písemek, testů, ani u zkoušení. Ve skupině jsem pracoval. Prezentace před třídou jsem měl.
Díky tomu jsem byl schopný úspěšně získat pořádné vzdělání a zařadit se do pracovního procesu.
Myslím si, že kdybych měl tyto výhody, tak bych nezískal takové penzum znalostí a třeba bych v práci nestíhal.
0 Nominace Nahlásit |
Takže začnu odpovědí na otázku:
Ne, neměli by mít výhody. Měli by mít přístup ke vzdělání a stejně
jako ostatní žáci by měli mít nárok, aby k nim učitel přistupoval
individuálně s ohledem na rozdílné potřeby a možnosti. Ptát se, zda by
měli mít nějaké výhody je stejné, jako řešit, zda děcko se zlomenou
pravou rukou má psát (stejně jako ostatní) diktát na konci roku jakožto
významné hodnotící kritérium zohledňující veškeré učivo posledního
roku.....
Nejdo o to „vychovat kripla co nikdy nic nedokáže“. Jde o to, poskytnout výuku těm, jejichž vývoj zkrátka neprobíhá tabulkově. Správně vedený autista by v ideálním případě (přes problémy v dětství) měl být plnohodnotným členem společnosti, často bez jakýchkoli dalších potíží (bacha, část autistů má i další poruchu, se kterou se zkrátka nic nesvede). Stejně tak lidé s poruchou učení (různí ti dys---). Stačí jim pomoci v dětství a u dospělého nepoznáte že jako mladý měl nějaký problém. Pokud jej šoupnete do „zvláštní školy“ což před 30 lety byla jediná alternativa, naučíte jej možná číst psát a počítat a budete mít dalšího poběratele dávek.
„Prostě tohle mi přijde špatné, měli by si zvykat a žít se svým hendykepem.“ – podle toho co vím, tak zkrátka aktuálně ještě nemají plně vyvinutou nervovou soustavu a proto s některými věcmi nedokáží pohnout. Pokud jej budete tlačit přes čáru, skončí to těmi u dalších popisovanými jevy jako vztek, mlácení spolužáků i učitelů apodobně… Ty děti zkrátka nezvládnou situaci a bouchnou. Důsledek: děti v šoku, učitelé v šoku, výuka v kopru, „probleatické“ dítě zatvrzelé a ještě problematičtější. Přitom stačí jim jen trochu pomoci a nechat je dospět jejich tempem.
Vím o učitelce, která má ve třídě od 1. ročníku dva autisty. Přes nějaké potíže je s asistentkami zvládla integrovat. O jednom mám zprávy, že kvůli nějaké medikaci většinu výuky prospal. Pak během půl hodiny udělal veškerou práci, kterou ostatní žáci dělali celý den. Druhý zvládá výuku bez problémů, některé věci rychleji jiné pomaleji, podobně jako ostatní děti. Vzhledem k dobře zvládnutým specifikům „nezvladatelných“ dětí teď (na konci druhého ročníku) asistentky pomáhají s výukou a výchovou dalších dětí ve třídě, u kterých byly diagnostikovány jiné vývojové poruchy.
Pár poznámek k ostatním odpovědím:
Annas
„Tyto děti využívají pomoc asistenta, který se o autistického žáka
stará, vysvětluje mu učivo, jenže bohužel ty běžné či zvlášť nadané
děti zdržuje. Ty jsou naštvané a vzniká nepřátelský vztah k autistům.,
kteří ruší a zdržují ostatní. Myslím, že lépe bylo autistům dětem
mezi stejnými vrstevníky než s asistenty v běžné škole.“
Drap: Jsou různá postižení. Osobně si myslím, že spíše vychováme „nemyslící občany“ pokud od narození zavedeme sortování a nevhodné sorty se k sobě vůbec nepřiblíží. Jak led zmiňuje spartu – to by zhruba odpovídalo. Podobně nacistické Německo.
Rokio: Pokud jseš autista, tak bys měl vědět, že snad každý autista je zcela odlišný od jakéhokoli jiného autisty. Je možné, že pokud bys měl kvalifikovaného asistenta a další podporu, nemusels nyní řešit ty problémy, které řešiš. Ale neznám Tě. Zrovna tak je možné, že to cos prožil bylo pro Tebe to nejlepší.
Ametyst: Podobné potíže byli i v mnou popisované třídě. Zlepšilo (a časem vyřešilo) se to se schopným asistentem, který opravdu vnímá potřeby dítěte, ne jen se snaží zajistit, aby ten jeho zpropadenej svěřenec zas někomu (hlavně jemu) nezlomil ruku. V ideálním případě k těm záchvatům nedochází. (Svět není ideální a ani já nepředpokládám, že ten klid bude navždy). Ten záchvat je obvykle reakce na něco, co to dítě nedokáže zpracovat. Od toho by ten asistent měl být, aby mu podobnými situacemi pomohl projít. Doporučuji konzultaci u zkušeného psychoterapeuta. Bohužel mám docela dost alarmujících zpráv o tom, jak to na některých školách nefunguje. Je to o lidech. A bohužel v našem systému se péče o tyto lidi zatím pořádně nerozjela.
K některým se snad ani vyjadřovat nebudu, pokud budete chtít a mít náladu se tím prokousat (vážně jste se prokousali až sem??? 😉 ) třeba si z toho něco vezmete a třeba si poupravíte názor. Třeba ne.
led: Děkuji
0 Nominace Nahlásit |
Myslím že neměli, protože při takové logice by se jim třeba odpustil předmět český jazyk, nebo příště matematika. Moje kamarádka pracuje jako asistentka malého autisty na ZŠ. Když kluk mívá ty své nálady, že nic nemůže a nebude dělat, začne vyrušovat, a nic ho nezklidní. (Kdyby se tak choval dospělý na veřejnosti, už se volá policie.) Celé třídě včetně učitelky zruinuje výuku. Otázka je, zda ti dobrotrousilové, kteří zavedli inkluzi, si byli nebo nebyli vědomi těchto vedlejších negativních dopadů.
0 Nominace Nahlásit |
Měli by mít výhody, nejlépe ve vlastních, zvláštních školách. Nejsem si úplně jist, zda-li tato dnešní formou pojatá inkluze i s asistentem nebrzdí děti více talentované i celou třídu. Také by mne zajímalo, jak se jednoduše rozliší dyslektik, dysgrafik či třeba autista od těch normálních, trojkařů, čtverkařů, nebo úplně blbých.
0 Nominace Nahlásit |
Tak s ohledem na tu skutečnost, že je to oficiální diagnosa, oni jsou pacienti a mají na to ouřední lejstro od lékaře, tak se tomu systém musí přizpůsobit.
Ale vždycky platilo, že „zuřiví, šílení a blbí“ byli vychováváni zvlášť. Vždycky. Jistě, systém té výchovy a vzdělávání nebyl rozhodně ideální, byl poplatný době, Ale absolutní integrace, kterou volíme my dnes, je – zase – druhý extrém. A to tak ale je, člověk je tvor nepoučitelný a pohybuje se od extrému k extrému (třeba exekuce u nás).
Jestli je to pouze o tom, že potřebuje např. větší čas na písemnou práci, není důvod, aby nebyl v normální škole. Jinak by měli mít zvláštní péči, zvláštní školu.
Jinak to dopadne, jako s „kuchařem vyučeným z turismu“:
https://www.youtube.com/watch?v=YjqK7shMPNc&t=6s
Ten kluk za to nemůže, a opravdu nic proti němu. Může za to hyperprotektivní výchova adoptivních rodičů, školský systém, který zjevně zřejmému idiotu umožní složit maturitní zkoušku, a ten provozní, který je taky idiot úplný a komplexní. Řešit se to začne, až Trottelland někoho zabije.
Upravil/a: Filip84
0 Nominace Nahlásit |
Školy by měli přestat připomínat malá vězení a vylepšit se podle vzoru Waldorfské školy nebo Montessori. Vést děti k moudrosti a ne jen znalostem. Podrobit kritice historii lidstva a netvářit se že to co se dělo jsme vždy dělali dobře.
Zdroj: Hovory s Bohem. N.D.W.
0 Nominace Nahlásit |
To není žádná zásluha, aby museli mít nějaké výhody, naopak, brzdí běžnou výuku. Měli by mít oddělenou třídu, kde se jim budou věnovat s ohledem na jejich stav,.
Upravil/a: elkon
0
před 888 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Podle toho, s jakými charaktery v životě přijdou do styku. Tak třeba ty bys je uzdravil raz dva, pokud by na tebe natrefili, no ne? Bo seš zdráv, tak podle tohoto modelu.
0
před 885 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
lDochy,
špatnnepřesně jste přečetl mou odpověd… bylo by jim lépe mezi stejnými vrstevníky. V normální škole jsou věkově mezi vrstevníky, ale odlišuje je autistická porucha., takže nejsou v tomto směru stejní.
OK, pardon
Ale: nevím o žádném speciálním školství pro autisty u nás ani
v současnosti ani v minulosti. Vím o několika málo centrech, kde se
specielně autistům věnují, ale nejde o školy. Segregace je na prd. A je
jedno jestli jde o segregaci podle barvy kůže nebo podle toho, zda je
člověk autistou, či ne. A autistické poruchy jsou dost rozmanité, takže
něco jako skupina stejných autistů, co by mohli být pohromadě v jedné
třídě, protože vyžadují stejnou péči, je nesmysl. V minulosti
existovali „zvláštní“ školy, ale to rozhodně není nic vhodného pro
děti, které jsou často nadprůměrně inteligentní. Bylo by to mrhání
potenciálem, a kvůli příliš nízké nasazené laťce hrozí další
patologické jevy.
Aktuální odhady říkají, že autistů je v populaci někde mezi 2–2,7%.
Co s nimi chcete dělat? ADHD – 3–7%, a pak tu máme různé DYS-… Co
s nimi? postavit lágry?
Dochy,
J
zřejmě si neuvědomujete rozdíl mezi speciální a zvláštní školou.
Speciální škola exiotáje pro zvlášť těřžké případy . je jich asi
9 v ČR,. Jak jsem napsala,, auutisté jsou zpravidla inteligentní, ale mají
většinou nevhodné sociální chování. nezatracuji je, ale
je vtvřát vztah mnezi dětimi normálnoími a dwětmio s určitou
poruchou.
Přece žijeme všichni v jedné zemni společně, takže je třeba, aby si děti uvědomily, že autisté jsou jiní, že je třeba je tolerovat a uvědomnit si, že autisté za své výbuchy dovedou špatně ovládat. Jenže k tomu nebyly dětivedeny. takže se objevují v soušžiltí problémny. Je třeba zkačoít doma,
Domnívám se, že se měly vyzkoušet různé způsoby zapojení těchto
dětí do normálních tříd. Vyučovat třeba tak jako v bývalých
dvoutřídních školách apod.Zde se děti učily trpělivosti, určitě
zvládly učivo i na 2. stupni. a neměly problémy.
Myslím, že začínající učitelé jsou jako cestovatelé, hledají, jak co
nejlépe výuku zvládnout. Nebyli většinou teoreticky připraveni a museli
plavat.
Jde o nový způsob, taklže čas ukáže, zda to bylkrok vpřed
Přeštěte sio v odkazu názor bna ilnkluzi,
Rozsáhlý výzkum uskutečnila také Asociace speciálních pedagogů v rámci své kampaně zaměřené proti inkluzi. Na základě šetření a výpovědi více než dvou stovek ředitelů základních škol dochází Asociace k závěru, že nastavený průběh realizace společného vzdělávání nenaplňuje proklamovaná očekávání a přináší nepřiměřenou administrativní a personální zátěž v rámci slibovaného zkvalitnění vzdělávání na všech typech škol v České republice.
Zpráva dále konstatuje, že problém představuje fakt, že problémoví žáci narušují závažným způsobem proces výuky. Echo24 na základě výzkumu dochází k „senzačnímu“ odhalení, že v českých školách dochází dokonce k paralýze výuky, kteréžto slouží jako vhodná propagandistická zbraň pravicovému tažení proti „neomarxistickému sociálnímu inženýrství“ na různých extremistických webech.
Ostatně odkazy na články Václava Klause ml. na stránkách Asociace naznačují, k jakým myšlenkovým východiskům se autoři studie hlásí. Je tudíž správné tento výzkum (založený na poměrně stručném a sporném dotazníku) odmítnout s poukazem na jeho ideologickou a politickou zatíženost? Mám za to, že nikoliv.
Přestože objektivnost pohledu na průběh výuky je sporná, výzkum dokumentuje jiný závažný problém — postoj ředitelů škol a pedagogických pracovníků k inkluzi. Z vlastní praxe můžu potvrdit, že vztah učitelů vůči inkluzi je drtivě a skoro konsenzuálně negativní. Proč tomu tak je?
více v odkazu, je jmálo vzdělaných učitelů pro tento způsob výuky.
Nedůležitějším krokem by však muselo být sjednocení a ujasnění koncepce českého školství. Zatímco jedna ruka tvrdě prosazuje vzdělávání inkluzivní a v souladu s kurikulární reformou (založené na individuálním přístupu), druhá ruka stejně nemilosrdně vyžaduje plošné standardizované testy a státní maturity, které jsou vůči ideálům inkluze v ostrém protikladu. Učitel se tak zmítá ve schizofrenním víru, který jej utužuje v přesvědčení, že jediné, co lze dělat, je alespoň stát v negativistické opozici.
Josef Šlerka, jeden z autorů výzkumu Eduinu, zmiňuje v souvislosti s výzkumem, že velkým problémem naší společnosti se zdá být hluboká nedůvěra v systém. Myslím si, že právě tato nedůvěra českých učitelů v systém je klíčovým problémem současného školství. Lze ji nějak překonat? Podle mého názoru je jedinou možností pedagogům dokázat, že se o ně stát zajímá a že je ochoten jejich krizovou situaci aktivně a reálně řešit. V opačném případě naše vzdělávací soustava klesne o další stupeň níže.
https://denikreferendum.cz/clanek/24931-inkluze-aneb-hnev-ustvanych-zviratek
Souhlasím s tím, že v pravidlech je bordel.
Bacha, Váš příspěvek je v důležitých pasážích poněkud méně
srozumitelný (že by psáno z telefonu?)
„Rozsáhlý výzkum uskutečnila také Asociace speciálních pedagogů
v rámci své kampaně zaměřené proti inkluzi.“ – už z tohoto je
poměrně pravděpodobné, že „výzkum“ nebo alespoň jeho závěry, nebude
objektivní a nestranný. Navíc se píše o problémových žácích bez
rozlišení o jaký typ problému jde. Má zkušenost je, že když se chce…
Netvrdím, že lze zvládnout všechno, ale pokud luvíme o autistech (bez
dalších postižení) pak mám za to, že integrace řešitelná je a bez
negativního ovlivnění kvality výuky a bez průvodních patologických jevů
v kolektivu.
Vím o případu, kdy dívka vlivných rodičů dělala maruritu snad 5× a nikdy se nepdařlo, i když byli známí iv komisi. Asi po3, nebo 4 létech se jí podařilo obstarat papír, že potřebuje asistenta. A pomohlo to. S asistentem maturitu složila. Blbá zůstala stejně, ale má maturitní vysvědčení. Touto cestou nevede cesta ke zlepšení znalostí našich žáků a studentů. Trvala jí sice ta střední škola snad 7 let, ale podařilo se.
Drape ale pokud třeba nekrade, tak i jako „blbá“ může být společnosti více prospěšná než „chytří“, kteří tvoří inteligenci ČRdele dnes. A to jsou fakta, to si necucam z prstu, Jednoduše viz fakta.
To není vůbec nic mimořádného.
Moje „teta“ (ona to není teta, ale je z rodiny, teda je z rodiny, protože se jejich kráva napila blízko našeho potoka, ale rodina to je, tak nevím, jak jí jinak nazvat), co dělá v ouřadě, tak bývala, pár roků zpátky, na podatelně. Měla tam kolegyni (blbá, líná, burdel byl po ní), a jednou vidím „oltář“: jak měla ten stůl (ony měly každá svou stranu a svoje okénko), tak jedna fotka fakana, druhá fotka fakana, a dalších 88 fotek fakana. Tak se ptám: „Co to je, proboha?“ A teta říká „no… to je vymodlené dítě“. No, jednoduše, nemohli několik let vyrobit dítě, i když – prý – na té výrobě „pracovali“ (já tomu moc taky nevěřím, protože pro ní je životospráva sprosté slovo, je tlustá, a takové ženské moc na „výrobu“ nebývají, ale třeba „vyráběli“), no a když to nešlo, tak byli – oba – na různých vyšetřeních, no a na to vymodlené dítě zadělali inseminací, a prý už další nebude.
Na rovinu: oni nejsou nějak bystrá rodina – od pohledu. To dítě, no tak normální kluk, od pohledu asi moc bystrostí a inteligencí vynikat nebude. Co z něho vyroste, když je jedináček, oni mu splní první poslední, a zároveň nic nemůže, aby se, náhodou, nepoškodil, a oni nebyli bez vymodleného dítěte.
Já znám minimálně deset lidí s diplomem na úrovni magister a vyšší, kteří dělají nekvalifikovanou, nebo minimálně kvalifikovanou, práci. Protože to, že si někdo diplom zaplatí, nebo odsouloží, nebo něco podobného, mu je absolutně k ničemu. Diplom neživí.
Drap | 3383 | |
annas | 2020 | |
marci1 | 2005 | |
Kepler | 1901 | |
mosoj | 1775 | |
da ny | 1317 | |
zjentek | 1191 | |
hanulka11 | 1028 | |
quentos | 951 | |
elkon | 945 |
Děti a zdraví |
Ženy a zdraví |
Muži a zdraví |
Nemoci |
Fitness |
Životospráva |
Ostatní zdraví |