Myslí dnešní důchodci více na sebe než na budoucnost dětí, budoucnost našeho národa?

Pokud se někdo dožil důchodu a pracoval, tak už pro tuto zemi udělal vše, co mohl.
Zejména ti, co žili a pracovali za minulého režimu. Tehdy se pro společnost běžně pracovalo i zadarmo. Hlavně na akcích pro veřejnost!!

Každý důchodce má jiné priority, tak nelze zevšeobecňovat. Žádný výzkum o tom, kdo si co a na co myslí, se doposud nedělal. Tvá otázka je tudíž nesmysl.

Upravil/a: quentos

Důchodci jsou v o dost jiné pozici než jejich potomci v produktivním věku. V produktivním věku vytváříte hodnoty a každý den ubíjíte v práci dokud vám to ještě zdraví dovolí … když už vám to nedovolí spoléháte na existenci sociálního cítění společnosti. Největší kámen úrazu je v tom že ty peníze jdou od dětí k rodičům skrze státní rozpočet kde se z nich nenávratně velká část promrhá a zmizí do nikam 🙂 … kdyby ten systém byl nastaven přímočařeji, formou přepisování například sociálního pojištění strženého z platu potomka rovnou na účet rodičů v důchodovém věku aniž by se ty prostředky proháněly přes černou rozpočtovou díru, možná by to bohatě stačilo (při počtu dětí tři a více). Dokud to bude proudit přes státní rozpočet bohužel to bude i tajuplně mizet a k důchůdcům se z toho moc nedostane …

Upravil/a: anonym

Nedá se to zevšeobecnit, ale za nás mohu říct, že jsme na naše děti mysleli stále a to se nezměnilo ani v důchodu. Myslíme i na naše vnuky. V podstatě sebe dáváme až na poslední místo. Materiálně je už moc podporovat nemůžeme, ale aspoň drobné dárky a „kapesné“ občas dáváme (a nic za to nechceme, stačí poděkovat))

Upravil/a: paul1

Dodnes jsem se domníval, že po odchodu na zasloužený odpočinek se mohu naplno věnovat svým koníčkům, cestovat za poznáním, občas s potěšit s vnoučaty a pak už jen být opečováván svými dospělými dětmi. Zdá se však, že jsem sobec, který nechápe svoji pozici či snad poslání, tj. myslet odněkud ze starobince na budoucnost dětí našich dětí, když na to jejich rodiče nestačí nebo jak národ nasměrovat ke světlým zítřkům. Pak už se jen podle amerického vzoru potichu nechat zkompostovat.

Jako důchodce pro své děti už víc udělat nemůžu, ale často myslím na vnoučata, do jakého světa se to narodily a co všechno je ještě čeká. Není to moc radostná představa.

A na víš JAK? Protože důchodci dostali komických pár stovek k důchodu a mamči s parchanty dostaly leda tak suché z nosu? ;) :D

Hele – pochop, že v naší dem(ent)okracii je MNOHEM VÍC důchodců voličů, než maminek voliček. KOMU myslíš, že Blbiš nadělí peníze, když navzdory slibům se na všechny prostě NEMŮŽE dostat? (to se vědělo už dávno) :D :D :D

Pokud je člověk již důchodce, mají už děti dávno své rodiny a žijí svým životem, do kterého nemá cenu zasahovat a většinou si ani radit nenechají. O děti se staráme dokud na ně máme vliv. Ale samozřejmě se zajímáme jak žijí, jen to nemůžeme ovlivnit.

Upravil/a: elkon

Co je to za otázku?! Když se někdo chová nesobecky celý život, tak s nástupem do důchodu se to- v rámci sebezáchovy- změní? A obráceně? Je mi líto důchodců, kteří celý život pracovali, budovali tuhle společnost a teď se musí ptát kde udělali chybu. Utrhávají si od huby pro vnoučata, charity a šmejdy.